Zdravotnický systém v Německu prochází složitým obdobím. Jeho dlouhodobou finanční neudržitelnost má řešit úsporný balíček schválený vládou kancléře Friedricha Merze (CDU). Jenže zástupci zdravotních pojišťoven nyní na vládu apelují, že balíček nepřináší definitivní návrat systému zákonného zdravotního pojištění k udržitelnosti. Podle pojišťoven se musí razantně začít šetřit zejména v nemocnicích. Spolkový ministr financí Lars Klingbeil navíc přichází s návrhem, že na stabilizaci systému se musí podílet i lidé, kteří jsou pojištěni soukromě a stojí mimo veřejné zdravotnictví, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Úkolem nového spolkového ministra zdravotnictví Carstena Linnemanna (CDU) je nastavit financování veřejného zdravotnictví tak, aby sazby pojistného zůstaly stabilní a princip solidarity nebyl vystaven neustálé zátěži. Myslí si to Hans-Jürgen Müller, předseda představenstva německé zdravotní pojišťovny IKK, jež obhospodařuje více než pět milionů pojištěnců.
„Nové vedení spolkového ministerstva zdravotnictví představuje politický nový začátek v náročné finanční situaci. Navzdory už probíhajícím úsporným opatřením zůstává systém zákonného zdravotního pojištění pod značným tlakem,“ cituje Müllera deník Deutsches Ärzteblatt.
Legislativní proces úsporný balíček rozmělnil
Podle Müllera totiž úsporný balíček připravený minulou ministryní zdravotnictví Ninou Warkenovou (CDU) nenaplnil a ani nenaplní očekávání. „Stále zde existuje prostor pro další kroky, zejména v oblastech s nejvyššími náklady. Tedy ve farmaceutickém průmyslu a v nemocnicích,“ dodal šéf IKK.
Müller připomněl, že do finální legislativní podoby úsporného balíčku se dostaly více než tři čtvrtiny návrhů, jež předložila Finanční komise pro zdravotnictví (zřízená ministerstvem financí). Finální úpravy provedené během legislativního procesu ale podle něj povedou pouze „k přenesení finanční zátěže na bedra plátců pojistného“.
Müllerův kolega z vedení pojišťovny IKK Hans Peter Wollseifer dodal, že namísto krátkodobých izolovaných opatření je zapotřebí „strukturální reorganizace, která vyváží ekonomickou životaschopnost, sociální spravedlnost a odpovědnost státu“. A návrhy na zvyšování sazeb pojistného jsou podle něj v současné ekonomické situaci Německa neobhajitelné.
Podle Wollseifera se politická pozornost musí zpočátku soustředit na účinnou kontrolu výdajů, lepší řízení a vyšší efektivitu. „Z pohledu zdravotních pojišťoven existují i další klíčové oblasti reformy, které by mohly přispět k dosažení udržitelné finanční stabilizace veřejného zdravotnictví,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Nechť soukromě pojištění přispívají na dlouhodobou péči
Se svým návrhem na zlepšení ekonomické situace systému přispěchal rovněž ministr financí a předseda SPD Lars Klinegbeil. Podle něj je nevyhnutelné, aby se na financování systému zákonného zdravotního pojištění podíleli i pojištěnci, kteří nejsou jeho součástí, ale jsou zahrnuti v systému soukromého zdravotního pojištění (PKV – Private Krankenversicherung).
Klingbeil konkrétně uvedl, že pojištěnci v systému PKV by měli spolufinancovat dlouhodobou péči. „Je nepřijatelné, aby byli nadále z příspěvků na dlouhodobou péči vyňati. Jde mimo jiné o otázku spravedlnosti. Každý – včetně osob s vysokými příjmy a soukromým pojištěním – musí přispět spravedlivým dílem k tomu, aby lidé ve stáří dostávali kvalitní sociální péči,“ sdělil Klinegbeil.
Jeho poslanecká frakce zároveň ve Spolkovém sněmu (dolní parlamentní komora) vyzvala k provedení strukturální úpravy vztahů mezi zákonným a soukromým pojištěním zdravotním pojištěním. A to právě v oblasti financování dlouhodobé péče. Poslanci SPD zdůraznili, že zákonný systém zahrnuje vyšší podíl starších pojištěnců, kteří vyžadují intenzivnější a nákladnější péči.
