Novela vyhlášky o poskytování poradenských služeb má od roku 2027 změnit fungování školských poradenských zařízení. Výrazněji se v ní akcentuje podpora duševního zdraví, prevence rizikového chování a krizová intervence.
Návrh novely vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ŠPZ) navazuje především na úpravu financování školských poradenských zařízení ve školském zákoně.
Dosavadní systém financování prostřednictvím republikových a krajských normativů má nahradit soustava celostátních normativů. Jejím cílem má být větší zohlednění reálného objemu poskytovaných poradenských služeb.
Větší důraz na duševní zdraví a prevenci
Jedním z výraznějších motivů návrhu je podpora duševního zdraví a primární prevence rizikového chování. Důvodová zpráva uvádí tyto oblasti mezi prioritami, které chce ministerstvo školství v poradenském systému posilovat. Zmiňuje přitom například prevenci agrese, zneužívání návykových látek nebo sebepoškozování.
U školního metodika prevence návrh nově formuluje mimo jiné podporu duševního zdraví, příznivého sociálního prostředí a celkové pohody žáků. Součástí jeho činnosti má být také koordinace preventivního programu školy včetně programu proti šikanování a krizových plánů řešení rizikového chování.
Návrh zároveň počítá s metodickou podporou třídnických hodin a dalších aktivit zaměřených na osobnostní rozvoj, socio-emoční dovednosti, příznivé sociální prostředí, celkovou pohodu žáků a pozitivní vztahy v třídních kolektivech.
Výraznější role krizové intervence
Výraznější roli má mít také krizová intervence. Návrh výslovně upřesňuje, že krizová poradenská intervence se poskytuje jak ve školském poradenském zařízení, tak ve škole.
Důvodová zpráva pak uvádí, že v jednotlivých krajích pedagogicko-psychologické poradny vytvářejí krizové intervenční týmy. Ty mají při závažných bezpečnostních incidentech zasáhnout přímo ve škole, omezit jejich dopady na žáky a pedagogický sbor a podpořit návrat školy k běžnému fungování.
Krizová intervence je zároveň zařazena mezi skupinově poskytované poradenské služby, které mají být zohledňovány při financování. Pro účely normativů se za skupinu považuje mimo jiné setkání v délce alespoň 45 minut zaměřené na diagnostiku, depistáž, reedukaci, prevenci rizikového chování, psychologickou, speciálně-pedagogickou nebo logopedickou intervenci či krizovou intervenci.
Peníze mají více odpovídat skutečné práci poraden
Zásadní část návrhu se týká financování pedagogicko-psychologických poraden (PPP) a speciálně pedagogických center (SPC). Ministerstvo školství upozorňuje na rozdíly mezi kraji, které se mimo jiné týkají počtu dětí, žáků a studentů připadajících na jednoho pedagogického pracovníka. U pedagogicko-psychologických poraden se tento počet podle krajů pohyboval v roce 2025 od 183 do 323.
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) se zabývá problémy s učením (například u dyslexie), chováním, školní zralostí, emocemi nebo volbou povolání a kariérovým poradenstvím.
Speciálně pedagogické centrum (SPC) se specializuje na děti a studenty s konkrétním zdravotním postižením (zrakovým, sluchovým, mentálním či tělesným nebo s poruchou autistického spektra).
Nový systém má proto financování více navázat na skutečně poskytované služby. Individuální poradenské služby se mají pro účely normativů rozdělit do dvou stupňů podle náročnosti. Samostatně se mají započítávat skupinové poradenské služby.
Vedle individuálních a skupinových služeb návrh počítá také s financováním dalších činností, zejména metodického vedení a podpory škol. Veřejná ŠPZ mají podle návrhu toto metodické vedení škol zajišťovat bezplatně.
Potřeba 270 pracovníků navíc
Podle údajů uvedených v důvodové zprávě pracovalo v roce 2025 v krajských a obecních PPP a SPC financovaných ze státního rozpočtu 1 437 pedagogických pracovníků. Na pedagogickou práci těchto zařízení se vynaložilo přibližně 1,24 miliardy korun včetně příslušenství.
Na základě vykázaných údajů ministerstvo odhaduje pro zajištění poradenských služeb potřebu 1 707 pedagogických pracovníků. Oproti roku 2025 by tak bylo v roce 2027 normativně financováno o 270 pracovníků více. Při pětiprocentním zvýšení průměrného platu oproti roku 2025 ministerstvo odhaduje zvýšení potřeby prostředků přibližně o 244 milionů korun včetně příslušenství.
Jde však o odhad, nikoli o už stanovenou částku. Důvodová zpráva uvádí, že přesné finanční dopady bude možné určit až na základě údajů vykázaných k 30. září 2026 a následného stanovení normativů.
Význam skupinových služeb, které mají být nově přesněji zohledněny v systému financování, dokládají také data uvedená v důvodové zprávě. V pedagogicko-psychologických poradnách vzrostl počet skupinových činností z 4 996 v roce 2020 na 7 792 v roce 2025, tedy o 56 %. Počet jednotlivých setkání vzrostl o 62 %, z 6 587 na 10 698.
