Čeká zdravotnictví další deficit a poplatky u lékaře? Adam Vojtěch o úhradové vyhlášce

Jak dopadne podzimní úhradová vyhláška v situaci, kdy v klíčové akutní lůžkové péči nedošlo k dohodě? A kam přesně poputuje 24 miliard korun, které systém získá navíc? Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru pro Zdravotnický deník hodnotí pilotní provoz nového dohodovacího řízení, přibližuje plány na zavedení víceletého financování a jasně odpovídá na otázku, zda se pacienti musí připravit na nové poplatky u lékaře.

Co zatím plyne z paralelně běžícího pilotního projektu nové formy dohodovacího řízení (DŘ)? Do jaké míry splňuje vaše očekávání?

Pilotní rozšíření dohodovacího řízení nabízí jedinečnou platformu, na které se dají diskutovat otázky úhrad, tvorby sítě poskytovatelů a personálního zabezpečení nad rámec stávajícího formálního dohodovacího řízení. Intenzita těchto jednání je poměrně velká. A musím konstatovat, že diskuse v jednotlivých pracovních skupinách jsou ve všech případech konstruktivní. Z pilotu už vycházejí konkrétní návrhy, které budeme moci využít v oficiálním dohodovacím řízení v příštím roce. Zároveň nám pilot dává včasnou zpětnou vazbu pro přípravu nové legislativy. Z tohoto pohledu zatím moje očekávání naplňuje.

Nechceme bezdůvodně zasahovat do výsledků dohodovacího řízení.

Pojede dohodovací řízení příští rok (tedy pro úhrady na rok 2028) už podle nového modelu? Jaký máte momentálně harmonogram změn? Kdy se dočkáme dohod o víceletém financování?

V příštím roce bude stále ještě účinná stávající právní úprava, takže dohodovací řízení pro rok 2028 ještě proběhne podle stávajícího modelu. Harmonogram změn dohodovacího řízení je navázán na přípravu velké novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, jejíž součástí budou i změny dohodovacího řízení. Dohody o víceletém financování současná zákonná úprava neumožňuje, ale v rámci pilotu už diskutujeme o tom, jak by mohly být nastaveny a za jakých podmínek by byly realizovatelné. Zakotvení možnosti formálních víceletých dohod bude také součástí připravované novelizace zákonů.

Do jaké míry respektuje aktuálně připravovaná úhradová vyhláška výsledky dohodovacího řízení? Připouštíte, že v některých ohledech přeci jen dojde ke změnám a vy zohledníte takzvaný veřejný zájem? Víte, už v jakých oblastech a jak to změní původní dohody z DŘ?

Naším cílem je v maximální možné míře respektovat dohody, kterých se jednotlivým segmentům podařilo dosáhnout. Nechceme bezdůvodně zasahovat do výsledků dohodovacího řízení. Zároveň ale ministerstvo musí při přípravě úhradové vyhlášky zohlednit také veřejný zájem a celkovou finanční bilanci systému. Na konkrétní podobu úhradové vyhlášky je však třeba počkat do poloviny září.

Segment, který se nedokázal dohodnout v dohodovacím řízení, by měl mít méně výhodnou pozici než ten, který se dohodnout dokázal. Následná péče vyzkoušela nový institut smírčího řízení – uplatní se jeho výsledek v úhradové vyhlášce?

Pilotní rozhodčí řízení v následné lůžkové péči přineslo řadu cenných poznatků ohledně fungování dohodovacího řízení a plánované legislativní úpravy. Některé z nich jsme už promítli do legislativního návrhu a na základě zkušeností z pilotu jsme upravili původně navrhovanou podobu rozhodčího řízení. Výsledek pilotu pro ministerstvo při přípravě úhradové vyhlášky není právně závazný, určitě k němu ale budeme přihlížet. 

A jak se stavíte k nedohodě v akutní lůžkové péči? Za velké státní nemocnice jste odpovědný. Budou tudíž mít nakonec ve vyhlášce lepší úhrady, než navrhovaly zdravotní pojištovny, a to přesto, že se v dohodovacím řízení nedohodly?

Nedohoda v akutní lůžkové péči je nešťastná a je nyní na ministerstvu, aby úhrady nastavilo v úhradové vyhlášce. Budeme při tom samozřejmě vycházet z priorit, které pro tento segment máme, i z finančních možností celého systému. Konkrétní návrh podoby nastavení úhrad bude znám v polovině září, kdy návrh úhradové vyhlášky pošleme do připomínkového řízení.

V příštím roce stále budeme vycházet ze současné právní úpravy.

Jak v dalších letech umenšíte roli úhradové vyhlášky? S jakým cílovým stavem a k jaké změně dojde příští rok?

Roli úhradové vyhlášky udává její zákonné zmocnění a výsledek dohodovacího řízení. Mým cílem je, aby co největší část úhrad vznikala dohodou mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli a aby ministerstvo muselo do výsledku vstupovat co nejméně. V příštím roce ale stále budeme vycházet ze současné právní úpravy. Rozsah úhradové vyhlášky tedy bude do značné míry záviset na tom, v kolika segmentech se účastníkům podaří dosáhnout dohody.

Větší změny přijdou až s účinností připravované velké legislativní novely. Samozřejmě bych byl rád, kdyby už příští dohodovací řízení bylo ještě úspěšnější a podařilo se dosáhnout dohody ve všech segmentech péče.

Připravíme úhradovou vyhlášku, která bude po dlouhé době skutečně vyrovnaná.

Jakým způsobem využijete částku 24 miliard korun, které resort získá navíc díky navýšení plateb státu (21 miliard) a ušetření ze strany zdravotních pojišťoven (tři miliardy). Do jaké míry půjdou na uspokojení nárustu takzvaných mandatorních výdajů a do jaké míry na jiné (a jaké) účely?

Navýšení platby za státní pojištěnce není účelově vázáno na konkrétní oblast nebo typ výdajů, ale je součástí celkové finanční bilance systému veřejného zdravotního pojištění. Pro příští rok tak toto navýšení pomůže pokrýt růst nákladů na zdravotní péči a zajistit finanční stabilitu systému. Podstatné pro mě je, že díky tomuto navýšení můžeme připravit úhradovou vyhlášku, která bude po dlouhé době skutečně vyrovnaná. Nechceme tedy vytvářet další deficit, který by se pouze přesouval do dalších let.

Přes všechny úspory a snahy o efektivitu, budou nadále potřeby financování zdravotnictví růst a veřejné zdroje jsou limitované. Uvažujete, nebo připravujete takové změny, které by přivedly do systému dodatečné finanční zdroje od zaměstnavatelů či samotných pacientů?

Výdaje domácností už dnes tvoří nezanedbatelnou část celkových výdajů ve zdravotnictví. Lidé platí za služby, zdravotnické prostředky nebo přípravky, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, stejně jako za doplatky na léky nebo pohotovost. Zavádění nových plošných poplatků v tuto chvíli neplánujeme. Chceme se spíše zaměřit na jasnější a transparentnější vymezení toho, co je plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, co je hrazené pouze částečně a co už do veřejné úhrady nespadá. Pacient musí předem vědět, za co a proč po něm může být platba požadována. Od zaměstnavatelů bychom chtěli větší zapojení především v oblasti prevence. Snažíme se pro to vytvářet lepší daňové podmínky.