Konec českých hygien, jak je známe? Na stole je obří změna a vyšší platy, v zákulisí to jiskří

Péči o veřejné zdraví v Česku čeká zásadní proměna. Ministerstvo zdravotnictví připravuje vznik silného Národního institutu veřejného zdraví, který má spojit hygieny i zdravotní ústavy pod jednou střechou a přivést je do 21. století. Přestože reforma slibuje personální stabilizaci i lepší zvládání výzev v oblasti veřejného zdraví, během přípravy to mezi jednotlivými stranami jiskří.

Práce na reformě péče o veřejné zdraví jsou v plném proudu. V těchto dnech by měl být hotový nástřel legislativního znění, k němuž nyní mohou členové ministerské pracovní skupiny dávat podněty a připomínky. Na konci září by pak měl materiál zamířit do vnitřního připomínkového řízení. Podle harmonogramu, který si ministerstvo zdravotnictví stanovilo, má zákon na vládu zamířit za rok.

„Aktuálně má ministr zdravotnictví k dispozici od pracovní skupiny představu vize a způsob struktury fúze krajských hygienických stanic, zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu, která se přepisuje do legislativy. Je tedy definováno, co má zůstat, protože to funguje dobře, co se má posílit, protože požadavky na efektivitu a výkon jsou větší, a také co zavést nově, protože by to mělo být součástí moderní ochrany veřejného zdraví 21. století,“ přiblížil Zdravotnickému deníku předseda pracovní skupiny pro reformu veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví Rastislav Maďar.

Potřeba řešit personální krizi i elektronizaci

Pracovní skupina zasedá od letošního března. Podle zápisů z jejích jednání si za cíl reformy stanovila modernizaci systému, zachování fungujících prvků a zaměření se na nové priority, jako jsou flexibilita, mezioborová spolupráce, participace veřejnosti a rozhodování na základě dat. Řešit se mají problémy současného systému, kterými jsou:

• nejednotné metodické vedení,
• demografická krize personálu,
• nedostatečné medicínské kompetence pro pokrytí všech oblastí (zejména neinfekčních nemocí),
• nedostatečná elektronizace dat.

České CDC

Vize je taková, že by u nás měl vzniknout silný ústřední orgán zabývající se veřejným zdravím, v podstatě české CDC. Pracovně se nazývá Národní institut veřejného zdraví (NIVZ). Převzít by měl čistě odborné agendy, zatímco agendy s větší politickou zátěží zůstanou na ministerstvu zdravotnictví.

„Ministr by nadále zastupoval ČR v EU v politických otázkách, ale s odbornou podporou nového institutu. NIVZ bude aktivní v orgánech EU a dalších mezinárodních organizacích v odborných otázkách,“ stojí v zápisu z jednání pracovní skupiny. Podle něj by měl institut fungovat na úrovni ministerstva s tím, že bude mít centrální, regionální a laboratorní část.

Shoda podle zápisu panuje na tom, že nejprve vznikne legislativní rámec reformy, provozní detaily se mají řešit později. „Klíčová je interní komunikace změn zaměstnancům a vedoucím pracovníkům reformou dotčených institucí, kteří mají dostat pracovní skupinou vytvořené materiály zásadní povahy předem s možností poskytnout k nim zpětnou vazbu,“ konstatuje materiál.

Mohlo by vás zajímat

Kolik sestry dostanu přidáno, je ve hvězdách. Vládou schválené tabulky ještě nevznikly

Konec komunikace přes média

Příprava nového konceptu péče o veřejné zdraví ovšem neprobíhá zcela bez kontroverzí. Státní zdravotní ústav (SZÚ) vytkl navrhovanému řešení například to, že pokud půjde o organizační složku státu, přijde institut o možnost příjmů mimo rozpočet. Nezdá se mu také rozšíření kompetencí o strategii screeningů. Obecně by pak podle SZÚ byla na místě analýza současného stavu a návrh více možných řešení.

Kritiku tlumočil také Deník N, což vyvolalo jak reakci Rastislava Maďara na sociálních sítích, tak SZÚ. Obě strany přitom odmítly další komunikaci přes média. „Pracovní skupina pracovala demokraticky a transparentně. Pokud to někdo ze zaměstnanců zneužívá tím, že průběžný pracovní materiál vypouští místo standardního kolegiálního postupu veřejně, je to politováníhodné a určitě to mrzí i zástupce SZÚ v pracovní skupině,“ řekl Maďar Zdravotnickému deníku.

Podněty od všech zúčastněných

Připomíná také, že vedení SZÚ je od začátku existence pracovní skupiny její součástí. Ředitelka ústavu Barbora Macková se přitom stala její místopředsedkyní. Vedle tajemníka Matyáše Fošuma, který nyní po rezignaci Mackové na pozici hlavního hygienika na postu zaskakuje, jsou ve skupině následující členové:

• ředitel Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě Eduard Ježo,
• ředitel Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Tomáš Vodný,
• ředitelka Krajské hygienické stanice v Liberci Jana Loosová,
• vedoucí národní referenční laboratoře na SZÚ a jeho bývalá ředitelka Jitka Sosnovcová,
• epidemioložka Eliška Selinger za Světovou zdravotnickou organizaci,
• bývalý hlavní hygienik ČR Michael Vít,
• náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec,
• vrchní ředitel sekce centrálních agend ministerstva zdravotnictví Petr Jarema,
• ředitelka legislativního odboru na MPSV Lucie Krausová,
• ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Krajské hygieny i zdravotní ústavy tak ve skupině taktéž mají své zástupce. „Jejich povinnost byla přinášet za strukturu, kterou zastupují, návrhy, jak by měla nová instituce fungovat efektivněji a lépe. A současně zajistit komunikaci vývoje situace s reformou dovnitř své instituce,“ doplňuje Maďar. „Bylo povinností všech institucí, kterých se reforma týká, nejen SZÚ, průběžně přinášet na jednání pracovní skupiny připomínky a konstruktivní návrhy. Jen tak mohla být koncepce reformy komplexní, životaschopná a nejlepší možná,“ dodává.

Zaměstnanci by si měli finančně polepšit

V tuto chvíli se přitom podle Maďara rozjíždí práce pracovních podskupin, které se zabývají konkrétními detailními procesy podle svých odborností. „Mají desítky členů ze všech dotčených institucí. Toto období optimalizace bude probíhat ještě delší dobu. Je to velké množství procesů, které je potřeba sladit, aby fungovaly co nejlépe a ve vzájemné synergii,“ přibližuje Maďar.

Pracovní podskupiny fungují pro:

• ekonomiku a finanční udržitelnost – vede Eduard Ježo,
• vzdělávání – Rastislav Maďar,
• odborné otázky (hygienické a laboratorní) – Matyáš Fošum,
• IT – Zdeněk Hřích,
• personální oblast – Michal Bartoš,
• legislativně-právní oblast – Lucie Krausová.

Vedle přípravy legislativního návrhu přitom zápis z posledního jednání zdůrazňuje ještě jeden zásadní cíl: totiž personální stabilizaci.

„Je třeba komunikovat, že se očekává zlepšení ekonomické situace zaměstnanců a že nový institut bude zaměřen na stabilizaci a rozvoj kariéry v oboru,“ konstatuje zápis. „Dlouhodobě se situace v sektoru vyvíjí nepříznivě; reforma by měla tento trend obrátit,“ dodává.