Firmy vítají diskuse o znovuobnovení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci zaměstnance bez náhrady výdělku. Shodly se na tom zaměstnavatelské svazy, které oslovila ČTK. Krátkodobou pracovní neschopnost podle nich mají řešit benefity, které firmy poskytují. Vládní koalice se na opětovném zavedení karenční doby nedohodla. Proti byla část hnutí ANO a SPD. Motoristé návrh předložili jako jeden z možných prostředků, jak snížit schodek státního rozpočtu na příští rok.
„Debatu o znovuzavedení karenční doby vítáme. Z našich šetření vyplývá, že řešení krátkodobé pracovní neschopnosti by mělo být ponecháno na firmách, a to vzhledem k benefitům, které firmy poskytují a jež pomáhají překlenout krátkodobou nemoc,“ uvedla Blanka Šefránková ze Svazu průmyslu a dopravy.
Sick days, relax day, prodloužení dovolené…
Klasickým benefitem jsou takzvané sick days, častým řešením například při nachlazení je využití práce z domova. Vedle toho v souvislosti s evropskou legislativou zavedly podle ní firmy další dny volna jako například relax day, prodloužení dovolené a podobně.
„Je legitimní, že se znovu otevírá debata o nastavení prvních dnů pracovní neschopnosti a případném návratu karenční doby,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Jaroslava Rezlerová. Neměla by se ale podle ní jedna část systému řešit izolovaně. Debata by měla zahrnout celkové nastavení nemocenského systému, odvodovou zátěž práce a především to, jak jsou náklady rozděleny mezi zaměstnance, zaměstnavatele a stát, dodala.
Obrovský nárůst pracovní neschopnosti
„Návrh vítáme, Asociace malých a středních podniků na problém upozorňuje dlouhodobě,“ řekl šéf asociace Josef Jaroš. Analýza asociace z roku 2023 ukázala, že po zrušení karenční doby výrazně vzrostl počet případů pracovní neschopnosti. Mezi lety 2019 a 2022 šlo o nárůst o 88 %.
Ministerstvo financí nyní podle něj odhaduje náklady zaměstnavatelů na náhradu mzdy za první tři dny nemoci na 8,5 až devět miliard korun ročně. U malých podniků navíc nejde jen o samotnou náhradu mzdy. Chybějícího člověka musí někdo zastoupit, vznikají přesčasy, mění se směny a někdy je omezen i samotný provoz. Malá firma přitom nemá personální rezervy velkého podniku. Právě tento nepřímý dopad je u malých a středních podniků velmi podstatný, podotkl.
Odbory jsou proti
Proti návrhům na obnovení karenční doby se postavily odbory. Žádají vládu a premiéra Andreje Babiše (ANO), aby záměr odmítli. Odboroví předáci připomínají, že karenční dobu zrušila před sedmi lety tehdejší Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů. Normu tehdy podpořili i opoziční Piráti a většina lidovců. Zaměstnavatelům za placení náhrad v prvních třech dnech nemoci klesly odvody. Zaměstnancům se naopak od roku 2024 obnovily kvůli snaze o ozdravení rozpočtu.
Zaměstnavatelé nyní poskytují náhradu výdělku v prvních dvou týdnech nemoci. Po 14 dnech se nemocenská hradí z nemocenského pojištění. Podle odborů by lidé kvůli ztrátě náhrady začali zase nemoci přecházet. Masové zneužívání prvních dnů pracovní neschopnosti po zrušení karence se neprokázalo, tvrdí.
