Psilocybin by mohl mít v medicíně širší využití, než se dosud předpokládalo. Nová studie publikovaná v žurnálu Science přináší překvapivé výsledky z výzkumu chemoterapie.
Chemoterapie dokáže život zachraňujícím způsobem ničit rakovinné buňky. Její působení ale není dokonale selektivní a některé léky mohou poškodit také zdravé nervové buňky. Výsledkem bývá takzvaná periferní neuropatie. Projevuje se brněním, pálením, necitlivostí nebo zvýšenou citlivostí, často především na rukou a nohou.
Pro pacienty přitom nemusí jít jen o nepříjemnost během léčby. Poškození nervů a s ním spojená bolest mohou přetrvávat dlouho po skončení léčby a výrazně zasahovat do běžného života. A možnosti, jak těmto potížím předcházet, jsou zatím omezené. Lékaři mohou například využít duloxetin, jeho účinek na bolest spojenou s chemoterapií je ale podle dostupných dat u řady pacientů nedostatečný.
Dvě dávky a bolest zmizela
Právě proto se vědci podívali na problém z trochu jiné strany. Místo hledání způsobu, jak už poškozené nervy opravit, zkoumali, zda by šlo nervový systém ochránit ještě před zahájením chemoterapie. Do pokusů zařadili myši, kterým podávali chemoterapii. U zvířat se podle očekávání objevilo poškození periferních nervů a zvýšená citlivost na bolest, která přetrvávala nejméně čtyři měsíce.
Pak přišel na řadu psilocybin. Jedna dávka podaná před chemoterapií dobu, po kterou byly myši na bolest přecitlivělé, zkrátila zhruba na tři měsíce. Když zvířata dostala dvě dávky s týdenním odstupem, přecitlivělost zcela zmizela.
Důležité přitom je, že ochrana nervů nešla na úkor protinádorové léčby. Psilocybin u myší neovlivnil růst nádoru ani účinnost chemoterapie. Podobný efekt navíc vědci pozorovali i při použití jiných chemoterapeutik než jsou cisplatiny, takže se zdá, že by se mechanismus nemusel omezovat pouze na jediný typ protinádorové léčby.
Energetické elektrárny nervových buněk
Výzkumníci se následně snažili zjistit, co přesně za ochranným účinkem stojí. Pozornost zaměřili mimo jiné na mitochondrie – struktury, které v buňkách zajišťují produkci energie a bez nichž se nervové buňky neobejdou.
Cisplatina podle experimentů narušuje jejich transport podél neuronů. Psilocybin podaný ještě před chemoterapií tomuto narušení v nervových buňkách myší zabránil. Další laboratorní pokusy zároveň naznačily, že podobným způsobem dokáže chránit také lidské neurony.
Výsledky tedy nenaznačují pouze to, že by psilocybin mohl tlumit vnímání bolesti. Spíše ukazují na možnost, že dokáže samotné nervové buňky chránit před poškozením, které chemoterapie způsobuje. Právě v tom spočívá podle vědců potenciálně nejzajímavější část objevu.
Na řadě jsou lidé
Zatím jde pouze o předklinický výzkum a některé mechanismy účinku psilocybinu zůstávají nejasné. Přenos výsledků ze zvířecích modelů do léčby lidí navíc bývá obtížný. Bude proto důležité ověřit, zda se ochranný účinek projeví i u nervových vláken, která chemoterapie poškozuje nejvýrazněji.
Odpověď by měla přinést klinická studie fáze 2. Zapojit se do ní má přibližně 80 pacientů s rakovinou prsu, tlustého střeva a konečníku nebo nádorů hlavy a krku. Výzkum má ukázat, zda psilocybin dokáže u lidí skutečně omezit poškození nervů a bolest způsobenou chemoterapií.
Otázkou přitom zůstává i samotný psychedelický účinek psilocybinu, který může být pro některé pacienty obtížně snesitelný. Vědci proto testují také syntetickou látku podobnou psilocybinu, která u myší napodobila část jeho ochranných účinků, aniž by vyvolávala halucinace.
