Pohyb má být běžnou součástí léčebných plánů, a ne jen obecnou radou, aby pacient více chodil nebo cvičil. Na mezinárodní konferenci Ekonomika prevence zdravotních rizik to řekl vrchní ředitel pro zdravotní péči AKESO Jan Hajer. O větší zapojení pohybu do prevence usiluje také ministr Boris Šťastný (Motoristé). Podle bývalého fotbalisty Jana Kollera je pro změnu klíčové vytvořit lidem podmínky, aby se mohli pravidelně hýbat.
Pohyb podle Hajera není jen otázkou prevence, ale také terapeutickým nástrojem, který by měl být mnohem pevněji začleněn do zdravotní péče. „Víme, a máme na to jednoznačná data, že pohyb je nejefektivnější biologický, terapeutický prostředek, jaký máme. Opravdu se těším, až jednou uvidím nějakou lékařskou zprávu a v jejím doporučení bude rozepsaný konkrétní pohyb,“ uvedl Hajer během bloku.
Léčebný plán se přitom musí lišit podle diagnózy i cíle léčby. Jiný bude u onkologického pacienta, jiný u diabetika a jiný u člověka s kardiologickým onemocněním. Nemá tedy jít o univerzální doporučení typu „více chodťe“, ale o řízenou intervenci, která má být přesně nastavená, průběžně kontrolovaná a kontinuální. Hajer pro ni používá označení pohyb na předpis.
Systém péče se jen zvětšuje, ale nepropojuje
S novým přístupem podle Hajera souvisí také potřeba nových profesí. Pohybový plán může vytvořit například rehabilitační lékař, s jeho naplňováním může pacientům následně pomoci pohybový terapeut. Právě tyto role mohou vytvořit spojení mezi medicínou a každodenním životem pacienta.
Podobnou funkci už začínají plnit koordinátoři zdravotní péče. Jejich význam vidí šéf pro zdravotní péči AKESO především v tom, že pacientovi pomáhají procházet systémem, který je dnes často roztříštěný.
Diskuse o důležitosti pohybu na Ekonomice prevence. Zleva: Jan Koller, Boris Šťastný, Jan Hajer a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, který debatu moderoval. Foto: Radek Čepelák
„Pacient se ztrácí v systému, péče je fragmentovaná, nemá žádnou kontinuitu, nikdo není vlastníkem plánu pacienta, nikdo to neřídí a nekontroluje,“ popsal Hajer. Koordinace je podle něj jednou z podmínek, aby se pohyb nestal pouze další položkou na seznamu doporučení, ale skutečnou součástí léčby.
Problém ale přesahuje samotný pohyb. České zdravotnictví podle Hajera dlouhodobě rozšiřuje síť ambulantních pracovišť, aniž by dostatečně řešilo jejich návaznost. Pacient tak často dostane doporučení, aby si sám našel dalšího specialistu, a jednotlivé části své péče si musí poskládat sám. Výsledkem je systém, který je větší, ale nikoli nutně funkčnější.
Systém je neefektivní, souhlasí ministr Šťastný
Jako řešení vidí Jan Hajer procesní řízení péče. Pokud zdravotníci neznají celý proces, kterým pacient prochází, nelze přesně určit, kde péče selhává a co je potřeba změnit. Právě v tom jsou soukromí poskytovatelé v čele s AKESO napřed. Holding například aktuálně ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu chystá Kliniku pohybové a sportovní medicíny. Ta má propojit prevenci, diagnostiku, léčbu, rehabilitaci i návrat k aktivnímu životu.
„My jsme se toho ujali z vlastní iniciativy. Tím, jak nejsme omezení rigiditou státního systému, jsme to schopni realizovat. Soukromý sektor se opravdu snaží celý systém zefektivnit, státní sektor by si z toho mohl vzít v mnoha směrech inspiraci,“ podtrhl Hajer.
Na potřebu větší efektivity zdravotního systému upozornil také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný. „Systém, který máme, je velmi rigidní, v podstatě neumožňuje nastavit žádnou bonifikaci pacienta za pohyb v systému, za jeho chování, třeba hlediska prevence a dalších věcí. (…) Do systému nemohou neustále přibývat další a další peníze bez efektivity,“ uvedl.
Koller: Lidé musí mít kde sportovat
Bývalý český fotbalový reprezentant Jan Koller se na problematiku podíval z opačné strany – z pohledu podmínek, které mají lidem umožnit pravidelný pohyb. Za důležitou považuje především dostupnost sportovišť, zejména pro děti a mladé lidi. Vedle toho podle něj pomáhá také rozvoj cyklostezek a dalších možností pro přirozený pohyb.
I proto resort pro sport, prevenci a zdraví chystá masivní investice do dostupných hřišť. Klíčovým pilířem strategie se má stát nový státní program Street, který ministr Šťastný během panelu představil.
Smyslem změn je podle Hajera dostat pohyb skutečně do běžného života lidí. V době stárnoucí populace může pravidelný pohyb pomoci lidem zůstat déle aktivními a soběstačnými a zároveň zlepšit kvalitu jejich života. Právě ta je podle Hajera důležitější než samotná délka dožití. „Určitá míra soběstačnosti a schopnosti se o sebe postarat je z mého pohledu strašně důležitá,“ zdůraznil.
Poděkování za podporu konference patří zdravotním pojišťovnám VZP, ZPMV a ČPZP a společnostem AKESO, Sanofi, Satum, Tiscali Media.
