Rakovina slinivky břišní připraví v Česku každoročně o život více než 2 300 lidí. Jedním z prvních varovných signálů přitom může být nově vzniklá cukrovka, zejména pokud ji doprovází nechtěné hubnutí. Právě na tyto pacienty se zaměří nový pilotní projekt časného záchytu, do kterého se zapojí až 500 praktických lékařů. Vyšetřením by mělo projít až pět tisíc lidí ve věku od 60 do 78 let. První pacienti se zapojí začátkem roku 2027, informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Rakovina slinivky patří mezi nejzákeřnější nádorová onemocnění. V České republice ji lékaři každoročně diagnostikují přibližně 2 600 lidem, více než 2 300 pacientů na ni umírá. Jedním z hlavních problémů je pozdní diagnóza. Nádor totiž může dlouho růst bez výraznějších příznaků a pacienti se často dostávají k lékaři až ve chvíli, kdy jsou možnosti léčby omezené.

Nový projekt Národního screeningového centra ve spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí v Praze má ověřit, zda by bylo možné část nádorů zachytit dříve díky sledování pacientů s poruchami metabolismu cukru.

Cukrovka jako první varování

Souvislost mezi cukrovkou a rakovinou slinivky je obousměrná. Diabetes 2. typu patří mezi rizikové faktory tohoto nádoru, v některých případech však může být nově vzniklá cukrovka naopak jedním z jeho časných projevů.

Mohlo by vás zajímat

Zvýšenou pozornost si podle odborníků zaslouží především lidé, u kterých se cukrovka objeví ve vyšším věku a současně začnou bez zjevné příčiny hubnout. Varováním může být také zhoršování hladiny cukru v krvi navzdory léčbě.

„Nejrizikovější je první rok od stanovení diagnózy diabetu, zvýšenou pozornost však věnujeme období až tří let. Významnou roli přitom hrají další rizikové faktory, zejména vyšší věk, nechtěný významný úbytek hmotnosti, nárůst glykémie i přes zavedenou léčbu nebo obtížná kompenzace cukrovky,“ vysvětluje Miroslav Zavoral, odborný garant projektu a přednosta Ústavu gastrointestinální onkologie Ústřední vojenské nemocnice.

Samotná diagnóza cukrovky ovšem neznamená, že pacient má rakovinu slinivky. Naprostá většina lidí s diabetem tímto nádorem netrpí. Právě proto je důležité zjistit, u kterých pacientů má smysl provádět další vyšetření.

Praktici vyberou rizikové pacienty

Do pilotního projektu se zapojí až 500 praktických lékařů. Zaměří se na pacienty ve věku 60 až 78 let, kterým lékaři diagnostikovali cukrovku během posledních tří let, a také na osoby s prediabetem. Jde o stav, kdy už má člověk zvýšenou hladinu cukru v krvi, ale ještě nesplňuje kritéria pro diagnózu diabetu.

Praktičtí lékaři budou vhodné pacienty sami oslovovat. Nejprve posoudí jejich zdravotní stav a rizikové faktory a následně je odešlou na ultrazvuk břicha. Podle výsledků mohou následovat podrobnější vyšetření, například CT, magnetická rezonance nebo endoskopická ultrasonografie, při níž lékař vyšetřuje slinivku ultrazvukovou sondou zavedenou do trávicího traktu.

K tématu

„Praktický lékař dlouhodobě sleduje zdravotní stav svých pacientů a může tak včas zaznamenat změny, které by mohly signalizovat závažnější onemocnění,“ upozorňuje Bohumil Seifert, jehož ordinace na projektu spolupracuje.

Pokud vyšetření odhalí podezřelý nález, pacient dostane navazující odbornou péči podle platných doporučených postupů.

Rozhodne se o budoucnosti plošnějšího programu

Pilotní projekt má především ukázat, zda je navržený postup dostatečně účinný a proveditelný v běžné zdravotnické praxi. Odborníci budou sledovat nejen počet včas zachycených nádorů, ale také fungování spolupráce mezi praktickými lékaři a specializovanými pracovišti.

„Pilotní projekt nám poskytne podklady pro rozhodnutí, jak tuto péči dále rozvíjet. Důležité je propojit zkušenost praktických lékařů s odborností specialistů a zajistit, aby na sebe jednotlivé kroky péče navazovaly,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V současnosti probíhá uzavírání smluv se zapojenými praktickými lékaři. První pacienti by měli podstoupit vyšetření začátkem roku 2027. Projekt potrvá do června 2028 a závěrečnou zprávu plánují organizátoři zveřejnit v srpnu téhož roku.

Pokud se navržený postup osvědčí, mohl by se stát základem budoucího organizovaného programu časného záchytu rakoviny slinivky břišní v České republice. Zatím však jde o pilotní ověřování, nikoliv o plošný screening dostupný všem pacientům.