Městské byty a stipendia pro chybějící zdravotníky, inspirace kodaňskou telefonní linkou i odmítnutí chystané nemocnice v dnešní podobě. Kandidátka na primátorku Prahy Jana Komrsková (JSME Praha) popisuje svoje návrhy na řešení nedostatku lékařů, rozvoj péče o seniory nebo podporu duševního zdraví mládeže.
Jaké jsou největší problémy zdravotnictví v Praze a jak byste je ve funkci primátorky řešila?
Problémů je celá řada, zmíním ten nejpodstatnější. Podobně jako je tomu v jiných regionech, také v Praze chybí zdravotnický personál. To limituje dostupnost zdravotní péče. Největší nedostatek se projevuje především v primární péči, ale i velké nemocnice se potýkají s nedostatkem zdravotníků. Kriticky však ubývá praktických lékařů pro děti a dorost. Neméně vážný problém je i nedostupnost praktiků a stomatologů pro dospělé. Chybí následná a dlouhodobá péče důležitá pro rychle stárnoucí populaci.
Kromě nedostatku zdravotníků představuje jistý problém i nerovnoměrnost dostupnosti péče mezi centrem a velkými sídlišti. K tomu je nutno připočítat i skutečnost, že se do Prahy stahují i pacienti ze Středočeského kraje. Zdravotnická zařízení v Praze tak obsluhují značnou část Středočechů.
Je však třeba zdůraznit, že Praha zřizuje jen naprosto minimální počet zdravotnických zařízení. Velké nemocnice patří státu a ambulance praktických lékařů a specialistů jsou většinou soukromé, a tak za zdravotnictví v Praze jako celek nikdo přímo neodpovídá.
Praha nemusí všechno vlastnit, ale mohla by lépe uplatňovat svůj vliv a lépe koordinovat.
Zlepšení celkové situace však vidím v důsledné koordinaci řešení problémů mezi jednotlivými institucemi. A proto by dávalo smysl zřízení Pražské zdravotní rady, v níž by zasedali zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven, fakultních nemocnic, Středočeského kraje, lékařských fakult a komory. Tato rada by do jednoho roku zpracovala Plán zdravotní péče Prahy na roky 2027–2035. Ten by mapoval dostupnost praktiků po čtvrtích, zátěž urgentů, lůžka následné péče a potřebu personálu. Praha nemusí všechno vlastnit, ale mohla by lépe uplatňovat svůj vliv a lépe koordinovat.
Grant pro nové praxe praktiků
Co může Praha udělat pro to, aby v hlavním městě přibývali lékaři, sestry a další zdravotničtí pracovníci? A aby zde také zůstávali?
Mzdy v nemocnicích Praha neurčuje. Může ale mnoha různými kroky zlevnit život ve městě, které je pro lékaře, sestry nebo záchranáře jedno z nejdražších v Česku. Uvedu jen některé kroky. Chceme například část městských bytů přednostně využívat pro klíčové profese, kam patří i zdravotnický personál. Studenty zdravotnických oborů podpořit stipendiem za závazek odpracování minimální tříleté doby v Praze. Grant pro nové praxe praktiků v lokalitách, kde chybí, a k tomu městské prostory za symbolický nájem. Povinné prostory pro ambulance ve velkých developerských projektech financované z příspěvků developerů. Podporu dětských skupin u nemocnic a zdravotnických zařízení.
Uvedená finanční podpora grantů a stipendií odpovídá částce kolem 60 milionů korun ročně, což představuje nepatrnou částku v řádu desetiny procenta z celkového rozpočtu Prahy, a přitom může velmi napomoci řešení zdravotnických problémů zdravotnictví dotýkajících se občanů Prahy.
V Praze se připravuje výstavba nové nemocnice, která má vzniknout v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Podporujete tento projekt v aktuální podobě?
Současný záměr nové moderní nemocnice v jeho dnešní podobě nepodporuji. Modernizaci pražských nemocnic a vznik kvalitních kapacit ano, ale nejdříve potřebujeme znát celou koncepci péče, kapacitní studii a dopady na stávající nemocnice. Zvláštní pozornost si zaslouží Bulovka, která je zásadní pro sever a severovýchod Prahy i část Středočeského kraje. Přesuny provozů nesmí zhoršit dostupnost akutní péče ani prodloužit dojezdy sanitek.
Pokud má nová nemocnice vzniknout, musí být jasné, jaké služby nabídne, jak bude financována a personálně zajištěna a co bude s uvolněnými areály. Praha musí mít v projektu silné slovo a trvat na tom, aby se rozhodovalo podle potřeb pacientů, ne podle účetních či politických kritérií.
Urgentní příjmy a lékařské pohotovosti v Praze čelí vysokému náporu pacientů. Co může město udělat pro to, aby se pacienti dostávali ke správnému typu péče a aby se snížilo přetížení urgentních příjmů?
Cílem řešení tohoto problému je, aby pacient napoprvé zamířil na správné místo a nezatěžoval urgentní příjmy se zdravotními obtížemi, které se mají řešit jinde. Taková řešení musí na prvém místě nalézat politici na vládní úrovní, kteří jsou zodpovědní za fungování systému jako celku. Komunální politika může vzhledem ke svým omezeným kompetencím pouze napomáhat a tlačit na vládu, aby tento problém řešila. Právě v tomto ohledu by mohla silně působit navrhovaná Pražská zdravotní rada.
Nicméně konkrétně k řešení tohoto problému přispějeme tak, že v Praze posílíme Pražskou zdravotní linku, na které sestra nebo lékař pacienta zhodnotí a poradí mu, jestli má jít k praktikovi, na pohotovost, na urgent nebo stačí videokonzultace. Pokud je to potřeba, rovnou ho objedná. Inspirací je kodaňská linka 1813, kam se před návštěvou urgentu nejdřív volá. Tato linka v Praze už existuje mnoho let, ale není občanům dostatečně známá.
Podpoříme zřízení On-line přehledu čekacích dob na urgentech v reálném čase. Ten umožní pacientům lépe se rozhodovat, jaké zdravotnické zařízení využije. Cílem je během 4 let snížit o třetinu počet pacientů s nízkou prioritou, kteří skončí na urgentu.
Koordinátoři péče pro každou městskou část
Praha stárne a poroste potřeba dlouhodobé, následné a domácí péče. Jak chcete zlepšit návaznost zdravotních a sociálních služeb pro seniory, chronicky nemocné nebo lidi se sníženou soběstačností?
Praha musí reagovat na stárnutí své populace konkrétními kroky, ne pouze konstatováním, že seniorů přibývá. Základem je propojit zdravotní a sociální péči tak, aby se pacient při přechodu z nemocnice domů nebo do následné péče takzvaně neztratil v systému.
Proto je třeba v každé z 22 městských částí zavést koordinátory péče pro seniory a chronicky nemocné, kteří budou pomáhat pacientovi a jeho rodině naplánovat další péči po propuštění z nemocnice a propojí nemocnici, praktického lékaře, domácí zdravotní péči a sociální služby. Praha by zároveň měla vytvořit jednotný přehled dostupných zdravotních, sociálních, terénních a odlehčovacích služeb podle jednotlivých městských částí. Musíme eliminovat přehazování pacientů mezi dvěma resorty. Proto chceme podpořit pilotní projekt se zdravotními pojišťovnami na financování zdravotně-sociálních lůžek
Praha by měla mít pravidelně aktualizovanou mapu potřeb následné a dlouhodobé péče a podle ní plánovat investice do domovů se zvláštním režimem, pobytových služeb i komunitní péče.
Velký důraz musíme klást na domácí a terénní péči. Praha může cíleně podporovat rozšiřování kapacit domácí zdravotní péče, pečovatelských a odlehčovacích služeb a podporovat vznik denních stacionářů. Pro mnoho rodin je právě dostupná odlehčovací služba podmínkou, aby mohly svého blízkého udržet doma a nemusely předčasně hledat pobytové zařízení.
Součástí musí být také systematické plánování kapacit. Praha by měla mít pravidelně aktualizovanou mapu potřeb následné a dlouhodobé péče a podle ní plánovat investice do domovů se zvláštním režimem, pobytových služeb i komunitní péče. Zároveň je potřeba hledat společné projekty Prahy, městských částí a poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb. Cílem není vytvořit další administrativu, ale jeden funkční systém, v němž se pacient a jeho rodina nemusí sami orientovat mezi nemocnicí, lékařem a sociálními službami. Praha má být v tomto procesu koordinátorem a garantem dostupnosti péče.
Co by měla Praha dělat více pro prevenci a podporu zdraví svých obyvatel? Na jakou konkrétní oblast byste se jako primátorka zaměřila především?
V dnešní době stojíme před velkou výzvou, a to je nárůst duševních problémů dospívající generace. Proto chci dát důraz na prevenci a podporu duševního zdraví mladých. S tím neoddělitelně souvisí podpora sportovních a zájmových aktivit, ale také dostupnost dětské psychologie. Na pomoc odborníků v této oblasti se dnes čeká měsíce. Na rozdíl od řešení obezity nebo jiných chronických nemocí má tady Praha přímou páku přes školy. Proto chceme podpořit dostupnost psychologů a speciálních pedagogů na každé škole. Praha zřizuje střední školy a základním školám, které zřizují městské části, může přispět.
Plánujeme podpořit centra duševního zdraví pro děti a dospívající ve všech městských částech. Důležité je také zavedení nonstop krizové pomoci přes chat a telefon pro mladé. Budeme se angažovat v podpoře kurzů první pomoci v duševním zdraví pro učitele a trenéry. Cílem je, aby první kontakt s odborníkem nepřišel později než za dva týdny.
