Spojené státy hrají klíčovou roli ve výzkumu a vývoji – v posledních letech ale bohužel také v šíření dezinformací. Algoritmy sociálních sítí, které ho podporují, tak podkopávají snahu o zlepšení veřejného zdraví po celém světě. Odborníci prostřednictvím časopisu Lancet proto volají po regulaci těchto médií a zabudování infrastruktury pro ověřování faktů.

Během covidové pandemie vyvolaly protichůdné informace o nošení roušek a očkování zmatek nejen ve Spojených státech. Jak se ale ukázalo, právě USA tyto zmatky celosvětově přiživily lavinovým šířením dezinformací.

„I když dezinformace nejsou specifické pouze pro Ameriku, jejich rozsah a globální dosah ano. Analýza 316 milionů tweetů souvisejících s vakcínou od října 2019 do března 2021 v 18 jazycích zjistila, že USA fungovaly jako hlavní exportér dezinformací o vakcíně proti covid-19, přičemž americké účty byly neúměrně zastoupeny jako ústřední uzly v globálních dezinformačních sítích,“ uvádějí v časopise Lancet Heidi Larson, která působí na katedře dynamiky infekčních onemocnění při Londýnské škole hygieny a tropické medicíny, a Simon Piatek z londýnské New Imagination Lab.

Na vině je mimo jiné design mainstreamových sociálních médií, z nichž většina má sídlo v USA. Jejich algoritmy totiž upřednostňují emocionálně nabitý a polarizující obsah. Analýza téměř 300 milionů tweetů na Twitteru (nyní X) v roce 2021 ukázala, že pouze 800 účtů bylo zodpovědných za třetinu všech retweetů s dezinformacemi o vakcíně. A ten nejvýznamnější, asi nepřekvapivě, patřil současnému americkému ministru zdravotnictví Robertu F. Kennedymu Jr. Právě od něj vyšlo 13 % všech dezinformačních retweetů.

Snížení zájmu o očkování v Evropě i Africe

A výsledek? V západní Africe, zejména v Nigérii a Ghaně, virální příspěvky na sociálních sítích z USA propagující konspirační teorie narušily důvěru a snížily poptávku po vakcínách proti covidu a dětských vakcínách. Také ve východní Evropě, zejména v Rumunsku a Bulharsku, přispěly k nízkému zájmu o očkování.

Šíření dezinformací podkopalo jak důvěru v programy veřejného zdraví, tak v instituce, které je poskytují. Tento trend nyní ještě prohlubují kroky amerického ministra Roberta F. Kennedyho, který v červnu odvolal všech 17 členů Poradního výboru pro imunizační postupy (ACIP) a následně je nahradil 8 vlastními lidmi. A to nemluvíme o gigantických škrtech, které paralyzovaly Americkou agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID), zkomplikovaly fungování Globální agentury pro vakcíny (GAVI) a brzdí vývoj mRNA vakcín.

Mohlo by vás zajímat

Je třeba zachovat nezávislost zdravotních agentur

„Když přední dárce omezí podstatné části mezinárodního financování vědy i dodávek vakcín, vedle mnoha dalších zdravotnických programů, zpochybňuje to globální úsilí v oblasti zdraví a umožňuje celosvětový rozkvět konspirací a dezinformací. Ztráta se týká financování, reputace multilaterálního úsilí a klíčové podpory důvěryhodných informačních zdrojů, což přispívá k šíření dezinformací, podkopává důvěru ve vakcíny a riskuje životy,“ popisují v Lancetu Larson a Piatek.

Proto je podle nich zapotřebí jasná strategie pro boj proti dezinformacím o vakcínách v USA. Ta by měla zahrnovat 2 body:

  1. Chránit vědeckou nezávislost v rámci federálních zdravotnických agentur. Političtí funkcionáři by neměli zasahovat do odborného vedení a orgány jako Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) či Národní instituty zdraví (NIH) by měly mít zaručenou autonomii bez ohledu na stávající vládu.  
  2. Regulace digitálních platforem musí řešit přeshraniční zdravotní škody. Poté, co dobrovolné moderování obsahu selhalo, musí legislativní nástroje vynucovat transparentnost algoritmů a umožňovat odstraňování dezinformací.

Z celosvětového hlediska by byl na místě vznik závazného mezinárodního kodexu o integritě digitálního zdraví, jehož ústředním bodem by byla algoritmická transparentnost. Současné platformy sociálních médií používají systémy doporučování obsahu, které nepodléhají nezávislé moderaci ani dohledu, a to navzdory rostoucímu množství důkazů o tom, že tyto algoritmy systematicky šíří dezinformace.

Do provozu platforem by také měla být zabudována koordinovaná infrastruktura pro ověřování faktů, která nebude dobrovolná nebo outsourcovaná, ale naopak bude přizpůsobitelná jednotlivým jazykům a sociokulturním kontextům.

Celosvětový dosah bez odpovědnosti

„Dezinformace překračují hranice, přesto většina regulačních reakcí zůstává národní a fragmentovaná. Důvěru ve vakcíny – a důvěru veřejnosti ve zdravotnické systémy obecně – nelze obnovit, pokud národy fungují izolovaně, zatímco nebezpečný obsah se algoritmicky šíří napříč platformami, které jsou globálně integrované, ale minimálně odpovědné,“ podtrhávají Larson a Piatek.

Potřebu bojovat s dezinformacemi podtrhává změna klimatu a s ní související šíření chorob, vysídlování v důsledku konfliktů a rostoucí riziko zoonóz (infekce, které jsou přirozeně přenosné přímo nebo nepřímo mezi zvířaty a lidmi).

„Svět fragmentovaný dezinformacemi o zdraví není dobře připraven reagovat na další pandemii. Obnovení veřejné důvěry a imunizační odolnosti bude vyžadovat konzistentní, na důkazech založené sdělení od nejvlivnějších světových aktérů, spolu se silnými a spravedlivými zdravotnickými infrastrukturami, které spolehlivě dodávají život zachraňující vakcíny. Stále je čas jednat. Vyžaduje to však konfrontaci s nepříjemnými pravdami o roli USA v rozdmýchávání nedůvěry a s politickými rozhodnutími, která to umožnila. Svět si nemůže dovolit další krizi, v níž by se životy ztrácely ne kvůli nedostatku vakcín, ale kvůli nedostatku pravdy,“ uzavírají Larson a Piatek.