Lidé s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči často čelí předsudkům, nedostatku podpory a chybějícím službám. To negativně dopadá nejen na ně samotné, ale i na jejich rodiny. Změnit to má nový akční plán, který během středečního jednání schválila vláda.

Plán k realizaci Systémových opatření pro podporu lidí s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči na období 2025–2027 navazuje na rámcová opatření z června 2023 a představuje jejich konkrétní prováděcí kroky. Hlavním cílem akčního plánu je vytvořit komplexní systém podpory, který bude reflektovat potřeby a přání lidí s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči, stejně jako jejich blízkých, a to v co nejširším možném rozsahu.

„Akční plán si klade za úkol nejen zajistit důstojnost a kvalitu života těchto lidí, ale také předcházet rizikům nevhodného zacházení, zneužívání či zanedbávání,“ stojí v materiálu, který vznikal více než rok v rámci široké pracovní skupiny zahrnující 3 ministerstva (zdravotnictví, práce a sociálních věcí a školství, mládeže a tělovýchovy), neziskové organizace i samotné osoby s postižením a jejich blízké.

Cíle založené na konkrétních opatřeních

Akční plán stanovuje čtyři strategické cíle, na něž navazuje 28 dílčích opatření. Zaměřují se především na:

  • posílení důstojnosti, práv a kvality života lidí s postižením a jejich rodin,
  • lepší provázání sociálních služeb, zdravotní péče a vzdělávání,
  • prevenci zanedbávání a zneužívání.

Jedním z klíčových záměrů je rozvoj komunitních služeb, které mají být alternativou k dlouhodobé ústavní péči. Posílit se má provázanost zdravotní, sociální a vzdělávací sféry, omezit naopak používání restriktivních prostředků.

Nové postupy a koordinace služeb

Akční plán přináší zavedení nových klinických doporučených postupů pro podporu lidí s náročným chováním. Ministerstvo zdravotnictví má přeložit a adaptovat britské standardy (NICE Guidelines), které stanoví, jak předcházet problémovému chování a jak nastavit služby tak, aby odpovídaly individuálním potřebám.

Velký důraz se klade na koordinaci služeb na místní úrovni. Obce s rozšířenou působností mají zavést case management – tedy individualizovaný způsob, jak propojit sociální pracovníky, zdravotníky a školské poradenské služby podle potřeb konkrétního člověka.

Včasná intervence a podpora rodin

Opatření se zaměřují i na časnou identifikaci potíží u dětí. Ministerstvo zdravotnictví by mělo revidovat systém raného screeningu neurovývojových poruch, aby bylo možné včas odhalit riziko rozvoje náročného chování a rychle napojit rodiny na diagnostiku a programy včasné intervence.

Podpořit se mají i rodiče a neformální pečující – ať už prostřednictvím poradenství, odlehčovacích služeb, nebo legislativních změn, které mají posílit jejich postavení a usnadnit návrat na trh práce.

Mohlo by vás zajímat

Posílení komunitních kapacit

Resort práce a sociálních věcí má spolu s kraji zajistit, aby střednědobé plány rozvoje sociálních služeb více zohledňovaly potřeby lidí s náročným chováním. Vznikat mají nové kapacity odlehčovacích služeb, které rodinám umožní dočasně si od péče odpočinout.

Další opatření cílí na dostupné bydlení. Nový zákon o podpoře bydlení, účinný od roku 2026, řadí osoby s intelektovým znevýhodněním a náročným chováním mezi zvlášť zranitelné skupiny, které mají mít přednostní přístup k bytové pomoci.

Zajištění kvality a ochrana práv

Akční plán zavádí také minimální standardy kvality sociálních služeb. Ty mají definovat, jaké personální a technické podmínky musí poskytovatelé splňovat, aby byla péče skutečně důstojná.

Součástí je i nový nezávislý stížnostní mechanismus a legislativní změny, které umožní postihovat neoprávněné zásahy do důstojnosti či bezpečí lidí s postižením. Zároveň se posílí kontrolní mechanismy, včetně inspekcí zaměřených přímo na služby pro lidi s náročným chováním.

Přístup ke zdravotním službám

Ministerstvo zdravotnictví je hlavním realizátorem rozvoje diagnostiky a vyšetřovacích metod zaměřených na pacienty s obtížemi v komunikaci či spolupráci. Jeho úkolem tak bude mít rešerši zahraniční praxe a přizpůsobení metodických postupů českému prostředí, případně vyvinutí vlastní metodiky a její následnou implementaci. Vzniknout by mimo jiné měla pracovní skupina pro zlepšení psychiatrické péče o lidi s intelektovým znevýhodněním.

Resort by měl také ve spolupráci s neziskovými organizacemi a odborníky identifikovat bariéry v přístupu lidí s náročným chováním ke zdravotní péči, nebo nastavit systém bonifikace poskytování zdravotních služeb těmto pacientům, který bude adekvátně zohledňovat vyšší časovou a personální náročnost.

Podpora školství a odborníků

Významná část opatření se týká vzdělávání. Ministerstvo školství připraví nové kurikulum a vzdělávací programy pro pedagogy, které se zaměří na práci s dětmi s náročným chováním a na využívání přístupu podpory pozitivního chování (PBS).

PBS se bude systematicky zavádět do školských, sociálních i vybraných zdravotních služeb. Cílem je prevence krizových situací a minimalizace používání restriktivních prostředků. Podpory se má dočkat i vzdělávání pracovníků orgánů činných v trestním řízení a inspektorů. Zareagují díky němu lépe na situace, do nichž se lidé s intelektovým znevýhodněním zapojují.

Nositelem Akčního plánu je Úřad vlády, koordinátorem zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Opatření realizují jednotlivé resorty v rámci svých rozpočtů, bez dodatečného navyšování výdajů. Plnění bude sledovat pracovní skupina, která se sejde minimálně dvakrát ročně. Po skončení období vznikne závěrečná hodnotící zpráva pro vládu.