Léčba rakoviny v Evropě čelí paradoxu. Navzdory průlomům v cílených terapiích, imunoterapii oceněné Nobelovou cenou a nové vlně pokročilých léčebných postupů – od konjugátů protilátek a léčiv (ADC), přes bispecifické protilátky po terapie CAR-T buňkami – závisejí šance pacientů na přežití stále na tom, kde žijí.

„Věda není limitem. Máme znalosti i technologie, které zachraňují životy. Skutečnou výzvou je zajistit, aby se dostaly pacientům všude, bez ohledu na zemi či zdroje jejich zdravotnického systému,“ uvedla europoslankyně Romana Jerkovićová (S&D/HRV) při představení srovnávací zprávy o rakovině v Evropě v roce 2025.

Podle ní by se každý rok mohlo zachránit až 200 tisíc životů, pokud by všechny členské státy dosahovaly míry přežití nejlepších zemí. Ukázala to srovnávací zpráva IHE (Institut pro ekonomiku zdravotnictví, pozn. red.) „Je nepřijatelné, že šance pacienta na přežití rakoviny v Evropě stále závisí na zemi, ve které žije,“ dodala Jerkovićová pro EU Perspectives.

Nerovnoměrný přístup k léčbě

Diagnózu rakoviny si každoročně vyslechnou více než 3 miliony Evropanů. Ve 12 z 31 zemí, které IHE zkoumala, úmrtnost klesá, ale geografická poloha zůstává klíčová. Pětileté přežití se týká 75 % pacientů ve Švédsku, ale jen 51 % v Polsku.

Od roku 1995 schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) 194 léků na rakovinu a 318 indikací. V roce 2023 tvořila onkologie 29 % všech klinických studií zahájených po celém světě. Přístup k léčbě je však velmi nerovnoměrný.

 „V Německu se nové léky na rakovinu proplácejí do 100 dnů, ale v Lotyšsku a Litvě může čekání trvat až 900 dnů. V Estonsku, Litvě a na Maltě se neproplácejí téměř žádné léky,“ řekl zdravotnický ekonom Thomas Hoffmacher z IHE.

Mohlo by vás zajímat

Nerovnost ve využívání léků

V případě rakoviny plic vykazuje střední a východní Evropa nízké užívání cílených léků, výjimkou je Slovinsko. I mezi velkými ekonomikami Francie a Spojeného království existuje dvojnásobný rozdíl. Rakousko, Švýcarsko a Francie ve využívání léků vedou, zatímco Lotyšsko, Polsko a Estonsko zaostávají. Rozdíly se za pět let zmenšily z pětinásobku na 3,3násobek, ale zůstávají velké.

Zásadní roli hrají peníze. V roce 2023 činily výdaje na léky proti rakovině od 31 eur na osobu v Lotyšsku po 195 eur v Rakousku. Celkové náklady na léčbu rakoviny se od roku 1995 více než zdvojnásobily.

„Abychom zajistili spravedlivý přístup a dostupnost, potřebujeme společné úsilí. Musíme propojit evropská opatření s národními reformami, zlepšit poskytování zdravotní péče a zajistit udržitelné investice do onkologické péče,“ uvedla Jerkovićová.

Chybějící data

Největší problém vidí v nedostatku kvalitních dat. „Bez přesných, srovnatelných a komplexních údajů nemůžeme skutečně pochopit, kde leží nerovnosti, ani měřit dopad našich zásahů. Registr rakoviny a reálná data jsou zásadní. Údaje nám také umožňují sdílet osvědčené postupy přes hranice, takže úspěch v jedné zemi se může stát příležitostí v jiné,“ sdělila Jerkovićová.

Hoffmacher připomněl, že polovina států EU nezveřejňuje údaje o přežití nebo způsobech léčby. „Bez aktuálních dat se tvůrci politik pohybují bez kompasu,“ zdůraznil.

Rozpočtová politika

Evropa vytvořila rámec: Plán boje proti rakovině (Europe’s Beating Cancer Plan – EBCP), Misi rakovina (Cancer Mission), EU4Health, nařízení o hodnocení zdravotnických technologií (HTA) nebo Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS). Návrh Komise pro příští víceletý finanční rámec (MFF) však se samostatnou rozpočtovou položkou pro zdraví nepočítá.

Jerkovićová se nyní zaměřuje na zajištění toho, aby pokrok dosažený v rámci EBCP pokračoval. „Budu i nadále bojovat za udržitelné financování zdravotnictví ze strany EU, zejména pokud jde o větší investice do registrů a údajů o rakovině a do výzkumu a vývoje inovativních terapií,“ řekla pro EU Perspectives.

Jaká jsou doporučení IHE?

IHE doporučuje uplatňovat důsledně hodnocení zdravotnických technologií a rozšířit je tak, aby kromě rozpočtů plátců odrážely i společenskou hodnotu – například produktivitu či zátěž pečovatelů.

Diagnostika by se měla standardizovat a financovat tak, aby žádnému pacientovi nehrozilo vyloučení kvůli nedostupnosti testů. Rozdíly v úhradách lze odstranit řízeným vstupem, společnými klinickými hodnoceními EU či flexibilnějšími postupy schvalování.

Politika solidarity

Jerkovićová zdůraznila, že nejde jen o zdraví, ale také o samotnou identitu kontinentu. „Každý pacient v Evropě si zaslouží stejnou příležitost těžit z inovací, bez ohledu na to, kde se nachází,“ podtrhla.

Sama chce také pokračovat v posilování hlasu pacientů. „Budu v Evropském parlamentu i nadále organizovat a podporovat akce, které propojují pacienty, zdravotnické pracovníky, výzkumné pracovníky a tvůrce politik. Zajistím, aby jejich zkušenosti a potřeby byly v politice EU slyšet a aby se zohlednily,“ poznamenala.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.