Spát příliš málo nebo příliš hodně lidskému tělu dlouhodobě nesvědčí. Zdravotních neduhů mohou oba extrémy způsobit řadu – urychlovat stárnutí mozku, srdce, plic i imunitního systému a podílet se na vzniku různých onemocnění. Odhalil to výzkum publikovaný v žurnálu Nature, o němž informoval web americké Columbia University.

Že délka spánku do značné míry ovlivňuje stárnutí a patologickou zátěž mozku, odhalily už dřívější výzkumy. Čerstvě publikovaná studie ale ukazuje na ještě znepokojivější trendy.

„Zjistili jsme, že příliš málo i příliš mnoho spánku je spojeno s rychlejším stárnutím téměř všech orgánů. To podporuje myšlenku, že spánek je důležitý pro udržení zdraví orgánů v rámci koordinované sítě mozku a těla. A to včetně metabolické rovnováhy a zdravého imunitního systému,“ vysvětlil Junhao Wen, vedoucí studie a odborný asistent radiologie na lékařské fakultě Columbia University v New Yorku.

Nechyběla osobní motivace

Odborníci se už po mnoho let zaměřují na snahu změřit, o kolik rychleji nebo pomaleji stárne lidské tělo vzhledem k jeho skutečnému věku. Běžně k tomu používají strojové učení na základě biologických dat, například proteinů z krevních testů.

Autoři nové studie ale upozorňují, že lidské orgány stárnou různou rychlostí. Cílem jejich výzkumu proto je vytvořit „hodiny stárnutí“ nejen pro celé tělo, ale pro konkrétní orgány. Taková metrika by pacientům mohla poskytnout přesnější a individuálněji přizpůsobené informace.

„A ještě mnohem zajímavější je otázka, zda dokážeme tyto ‚hodiny stárnutí‘ propojit s faktory životního stylu, které lidé mohou včas změnit a díky tomu se jejich stárnutí zpomalí,“ popsal Wen.

Ten přiznal, že motivace pustit se do takového výzkumu byla v jeho případě do značné míry i osobní. „Mám lehký spánek a začal jsem se obávat, jaké to na mne bude mít dopady,“ uvedl.

Mohlo by vás zajímat

Důsledek, ne příčina

Pro vytvoření „orgánových spánkových hodin“ použil Wenův tým data všech účastníků projektu UK Biobank, což je rozsáhlá biomedicínská databáze shromažďující zdravotní, genetické a životní údaje půl milionu britských dobrovolníků ve věku 37 až 84 let.

Vědci se zaměřili na strukturální data z lékařských snímků, orgánově specifické proteiny a molekuly nalezené v krvi z jednotlivých orgánů. Pomocí strojového učení určili charakteristické znaky stárnutí orgánů. A následně vyhodnocovali vztah mezi délkou spánku (jak ji nahlásili účastníci Biobanky) a biologickým věkem.

Data pak odhalila jasný výsledek – jako nejpomalejší se stárnutí orgánů ukázalo u lidí, kteří uváděli 6,4 až 7,8 hodin spánku denně. S rychlejším stárnutím orgánů data naopak spojila krátký spánek pod 6 hodin a dlouhý nad 8 hodin denně.

Podle vědců jde ale spíše o následek zdravotního stavu než o jeho příčinu. Výsledek studie totiž přímo neznamená, že samotná délka spánku způsobuje rychlejší nebo pomalejší stárnutí orgánů. Ale naznačuje, že jak nedostatečný, tak nadměrný spánek mohou být ukazateli horšího celkového zdravotního stavu v celém těle.

Souvislost s řadou nemocí

Vztah mezi spánkem a různými onemocněními podle výzkumného týmu naznačuje, že mezi mozkem a tělem existuje spojení, které přesahuje pouhý vliv na samotný mozek. Krátký spánek totiž byl významně spojen s poruchami souvisejícími s mozkem. Mezi ně patří depresivní epizody a úzkostné poruchy. To ostatně potvrzují i výsledky jiných studií o spánku a duševním zdraví.

Krátký spánek ale souvisel i s dalšími nemocemi – s obezitou, diabetem 2. typu, hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční a se srdečními arytmiemi. Krátký i dlouhý spánek se pojí s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem a řadou zažívacích poruch, včetně gastritidy a gastroezofageální refluxní choroby.

„Tento obecný vzorec propojení mozku a těla je důležitý. Ukazuje nám, že je délka spánku hluboce zakořeněnou součástí celé naší fyziologie. A má dalekosáhlé důsledky pro celé tělo,“ řekl k tomu Wen.

Jasnou souvislost objevili vědci mezi příliš krátkou i příliš dlouhou délkou spánku a depresí v pozdním věku. „Mechanismy, kterými je dlouhá a krátká doba spánku spojena s depresí v pozdním věku, se liší. Biologické hodiny mohou částečně zprostředkovávat mechanismus u dlouhé doby spánku, zatímco u krátké doby spánku je souvislost přímější,“ píše se v abstraktu studie.

Vědci věří, že jejich poznatky mohou přinést pokrok v oblasti řízení spánku při léčbě různých nemocí.