Ještě před měsícem to vypadalo, že se britská vláda a farmaceutické společnosti nedohodnou, jak velkou sumu vydá systém veřejného zdravotnictví za dodávky léků na předpis. Jednání totiž zkrachovala. Nyní se ale kabinet premiéra Keira Starmera snaží jednání obnovit. „Pravděpodobně budeme muset za léky zaplatit trochu více,“ uvedl pro britský list Financial Times Patrick Vallance, ministr pro vědu, výzkum a inovace.

Britský kabinet pod vedením labouristického premiéra Starmera chce ukončit spor s farmaceutickými společnostmi. Ten má potenciál velmi negativně dopadnout na celý zdravotnický systém a peněženky pacientů.

Vláda chce po měsíci dostat farmaceutické společnosti zpět k jednacímu stolu a dohodnout se na objemu úhrad za dodávku léků na předpis. „Ve hře jsou všechny možnosti,“ uvedl Vallance. Farmaceutické firmy mimo jiné označily Spojené království za nekonkurenceschopné a odložily některé dříve plánované investice v této ostrovní zemi.

Připlatíme, ale chceme pro pacienty to nejlepší

„Musíme upravit byznysové prostředí. Aby bylo dostatečně dobré na to, aby se tyto společnosti vrátily a prospívalo to pacientům Národní zdravotnické služby (NHS – National Health Service, pozn. red.),“ řekl Vallance. Dodal, že to bude rovněž znamenat vyšší platby z veřejného zdravotního pojištění. „Pravděpodobně budeme muset za některé léky zaplatit trochu více,“ připustil.

Zároveň ujistil, že kabinet ihned prozkoumá, zda pacienti dostávají za své peníze adekvátní hodnotu právě v léčivých přípravcích. „Okamžitě se podíváme na všechny možnosti. Naším cílem je zajistit, aby pacienti co nejrychleji obdrželi ty nejlepší léky,“ uvedl Starmerův vládní kolega.

Vallance přichází s nabídkou na opětovné zasednutí k jednacímu stolu asi měsíc poté, co ministr zdravotnictví Wes Streeting ukončil jednání s výrobci léků o úhradovém schématu na příští roky.

Mohlo by vás zajímat

Spor o clawback tax

Zásadní neshoda nastala u toho, jak vysokou takzvanou zpětnou daň (clawback tax) budou farmaceutické společnosti odvádět zpět do rozpočtu NHS. Daň se vypočítává jako procentní podíl z prodeje léků, jež jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Farmaceutickým společnostem se totiž nelíbilo, jaké podmínky jim navrhla Starmerova vláda. Streeting proto koncem srpna „bouchl do stolu“ a z jednání s výrobci léků odešel. Jelikož zatím žádná nová dohoda uzavřena nebyla (výrobci léků chtěli snížit své odvody rámci clawback tax), platí stávající schéma až do roku 2028. Pro farmaceutické společnosti to ale znamená, že se jejich odvod na clawback tax zvýší.

Výrobci léků však varovali, že by na trh ve Spojeném království mohly dodávat mnohem méně léčivých přípravků, protože by se jim to nevyplatilo. A to zejména kvůli cenové politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se snaží snížit ceny léků v USA. Činí tak prostřednictvím vyjednávání založeném na cenách léků ve srovnatelných zemích v zahraničí.

Politováníhodný a vážný neúspěch

„Je politováníhodné, že po týdnech odkládání není Asociace britského farmaceutického průmyslu ochotna předložit naše návrhy k hlasování své správní radě. Proto jsme dospěli k závěru, že zájmům pacientů a Národní zdravotnické službě nejvíce prospěje ukončení jednání. A pokračování ve stávajícím systému beze změn,“ uvedlo před měsícem britské ministerstvo zdravotnictví.

Švýcarský výrobce léků Novartis označil toto rozhodnutí za „vážný neúspěch“ pro britské pacienty, NHS i celý sektor výroby, výzkumu a vývoje léčiv.

Výkonný ředitel asociace Richard Torbett řekl, že problémy, které mělo jednání vyřešit, zůstávají nevyřešeny. „Nadále vyžadují naléhavé kroky,“ zdůraznil. Zároveň vzkázal vládě, že on i další představitelé farmaceutického průmyslu chtějí pokračovat v konstruktivním dialogu s vládou.

„Cílem má být nalezení řešení pro zlepšení přístupu pacientů k inovativním lékům, aniž by se od sektoru vyžadovalo, aby tolik svých příjmů vracel v podobě zpětné daně do zdravotnického systému,“ dodal Torbett. Jak na Vallanceovo výzvu k pokračování jednání výrobci léků zareagují, se pravděpodobně brzy dozvíme.