Porodnost v Česku padá nejrychleji za poslední roky a podle demografů nemusí jít jen o dočasný výkyv. Za čísly se skrývá hlubší proměna reprodukčního chování společnosti. Lidé mají děti později, déle čekají na „správný čas“ a zároveň často přeceňují možnosti moderní medicíny.
Trendům v oblasti plodnosti a porodnosti se v květnu věnoval kulatý stůl navazující na studii Národního institutu SYRI Odklad reprodukce a reprodukční zdraví v Česku.
Aktuálně se debata ohledně porodnosti soustředí zejména na počty narozených dětí, které setrvale klesají. Současný propad je podle autorek zmíněné studie viditelný prakticky ve všech věkových skupinách. Nejvýrazněji ale dopadá na ženy mezi 25 a 35 lety. Tedy v období, které bývalo hlavním oknem pro zakládání rodiny. Během tří let u nich klesla porodnost přibližně o čtvrtinu.
Stále starší prvorodičky
Vedle toho ale probíhá ještě jeden dlouhodobý trend, navíc stabilnejší – odklad reprodukce do vyššího věku. Demografie to ukazuje na průměrném věku ženy při narození prvního dítěte. Zatímco v období mezi ekonomickou krizí a pandemií covidu tempo odkladu spíše zpomalovalo, v posledních letech znovu zrychluje.
Demografové zároveň upozorňují, že Česko sice stále patří mezi země s relativně mladými prvorodičkami zhruba 29 let), evropský trend je ale jasný. V některých jihoevropských státech se průměrný věk žen při narození prvního dítěte blíží 32 letům.
Podle spoluautorky studie Jiřiny Kocourkové přitom nejde o krátkodobý efekt. „Aktuální propad plodnosti není jenom nějaký dočasný výkyv, ale možná je to začátek nějaké hlubší změny právě v časování reprodukce,“ uvedla. Pokud se první děti budou rodit ještě později než dnes, stále větší část plánovaného rodičovství se vůbec nepodaří uskutečnit.
Rodičovství jako „projekt“
Studie upozorňuje, že za odkladem reprodukce je celá řada společenských změn – delšího vzdělávání, nejistoty na trhu bydlení, kariérních tlaků i proměny životních priorit.
„Rodičovství je dnes mladými lidmi vnímáno jako pečlivě připravený projekt. ‚Budu mít děti, až na to budu připraven nebo připravena,‘ říkají. Tato úvaha je často velmi zrádná, protože početí dítěte nelze přesně naplánovat. Cesta k rodičovství může trvat mnohem déle, než lidé očekávají,“ podtrhla Kocourková.
Mohlo by vás zajímat
Přecenění šance na přirozené početí
Jedním z hlavních motivů celé studie je podle autorek nízká úroveň takzvané fertilitní gramotnosti. Tedy povědomí o tom, jak se s věkem mění plodnost a jaké jsou reálné možnosti reprodukční medicíny.
Výzkumy ukazují, že mladí lidé často výrazně přeceňují šance na spontánní početí ve vyšším věku. Současně podléhají představě, že asistovaná reprodukce dokáže případné problémy jednoduše vyřešit.
Zkušenost s déletrvajícími problémy s početím deklaruje více než čtvrtina mužů a žen kolem čtyřicítky.
„Asistovaná reprodukce může část odložené plodnosti zachránit, ale nikoli plně nahradit biologickou ztrátu způsobenou pozdním začátkem reprodukce,“ upozornila Kocourková. Studie podle ní ukazují, že asistovaná reprodukce nahradí přibližně polovinu narozených dětí „ztracených“ odkladem prvního pokusu o těhotenství ze 30 na 35 let. Pokud se ale první pokus posune z 35 na 40 let, klesá tento podíl pod 30 %.
Problémy s početím navíc dnes nejsou okrajovým jevem. Z reprezentativních šetření mezi českou populací vyplývá, že zkušenost s déletrvajícími problémy s početím deklaruje více než čtvrtina mužů a žen kolem čtyřicítky. Zároveň přibývá dětí narozených díky metodám asistované reprodukce. Podle autorek to ale není důkaz, že lze biologické limity obejít, ale spíše signál, že stále více párů naráží na hranice reprodukčního věku.
Ideální doba možná nikdy nepřijde
Právě proto volají demografové po výrazně širší osvětě. Není podle nich nutné tlačit mladé lidi do brzkého rodičovství, ale umožnit jim informované rozhodování, aby mohli sladit své životní cíle a plány s biologickou realitou. Edukace by měla začít ideálně už na školách.
„Vnímáme školskou realitu v tom, že pokud tam bylo nějaké vzdělávání nebo výchova, zaměřovaly se spíše na prevenci nechtěných těhotenství. Je potřeba rozšířit vzdělávání i o informace o plodnosti, o biologických limitech plánovaného rodičovství,“ vysvětlila Kocourková s tím, že formování postoje k rodičovství vzniká mnohem dříve, než lidé začnou dítě skutečně plánovat.
Na školách by se podle Kocourkové také mohla otevírat i už zmíněná otázka týkající se „vhodné“ doby, kdy si pořídit potomka. I to může být v plánování rodičovství ošidné. „Ideální doba často nenastane. Čekání na lepší podmínky, lepší bydlení, lepší práci vede k dalšímu a dalšímu odkladu. Takže nejlepší doba je mít dítě včas,“ poznamenala.
