Zdravotní pojišťovny by příští rok měly mít o 25 miliard vyšší příjmy než letos. Na větší peníze si ale nesáhnou nemocnice či laboratoře, na nichž návrh úhradové vyhlášky šetří. Jak by měly vypadat úhrady v příštím roce, představil na 5. ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví ředitel odboru regulace cen a úhrad na ministerstvu zdravotnictví Tomáš Troch.
Z čeho ministerstvo při psaná úhradové vyhlášky pro příští rok vycházelo? Podle zdravotně-pojistných plánů bude letos záporné saldo přes 10 miliard korun. Po prvních osmi měsících to ale bylo jen minus dvě miliardy. Ve výsledku by tak mohl být ekonomický výsledek v závěru roku o něco lepší.
Úhrady v příštím roce zároveň musí reflektovat zákaz amalgámových plomb na evropské úrovni a převod organizace pohotovostí z krajů na pojišťovny. V dohodovacím řízení se také povedlo uzavřít 3 dohody mezi plátci a poskytovateli, a to ve stomatologii, gynekologii a lékárnách (VZP se navíc parciálně domluvila s lázněmi, dialýzou a radiodiagnostikou).
Ministerstvo počítá s tím, že se příjmy příští rok vyšplhají na 556 miliard, což je o 25 miliard více než letos. První verze úhradové vyhlášky pak kalkuluje s výdaji 563 miliard, tedy proti letošku 21 miliard navíc. V tuto chvíli tak operuje s deficitem 6,5 miliardy (což se ovšem nelíbí ministerstvu financí).
„Je to nižší deficit, než jsme plánovali pro letošní rok. Navíc dost možná nebude naplněn. Deficitní stránka tedy není tak významná, ale vyžádalo si to některé poměrně velké oběti. Přistoupili jsme k řadě racionalizačních kroků, osekávání nákladů a zvyšování efektivity,“ poukazuje Troch.
Nakupujte efektivněji, vzkazuje ministerstvo nemocnicím
V příštím roce se ministerstvo rozhodlo výrazně šetřit na nemocnicích, a to včetně centrové léčby. Ne že by jí chtělo snižovat budget, jde mu o zabrzdění meziročně dvojciferného růstu. Protože podle údajů ministerstva činí rozdíl mezi nákupními a vykazovanými cenami léků v nemocnicích 4 miliardy, právě sem se chce zaměřit.
„Našli jsme mechanismus, jak část rozdílu vrátit zpět do systému. Tím zatlačíme na nemocnice, které doposud nenakupují tak efektivně, aby zlepšily svou nákupní politiku. Zavádíme proto institut cenových slev,“ popisuje Troch s tím, že by se takto měly ušetřit zhruba 2 miliardy.
Mohlo by vás zajímat
Druhý problém byl fakt, že pokud nemocnice přečerpala budget centrové léčby, narazila na tvrdý strop. Musela pak individuálně jednat s pojišťovnami o dalším případném navýšení a výsledek byl nejistý.
„Někdy bylo nejasné, zda péči vůbec dostanou zaplacenou. A spory se táhnou roky. Proto jsme po vzoru akutní lůžkové péče zavedli limitovanou degresní úhradu nadprodukce. Když tedy vyprodukujete více, než je budget, dostanete více zaplaceno, ale ve snižující se míře. O drobných navýšeních budgetu v řádu jednotek procent už nebude nutné jednat s pojišťovnou. Dojde tak ke snížení administrativních nákladů,“ popisuje Troch.
Do budoucna také vznikne referenční síť poskytovatelů centrové léčby. Ti poskytnou nákladová data, na jejichž základě pak ministerstvo kultivuje úhrady.
Úhrada za porod bude všude stejná
Ministerstvo zdravotnictví také nově sjednocuje úhrady u nemocnic s podobnou strukturou. Stejně tak dostanou zaplaceno všechny fakultní nemocnice a dále velké krajské nemocnice. Ke sjednocování dochází jak u paušální úhrady, tak u péče z paušální úhrady vyčleněné a u případového paušálu.
„Pouze u malých nemocnic sjednocení neděláme, protože tam jsou třeba malé soukromé chirurgické nemocnice versus poměrně velké městské nemocnice či menší krajské nemocnice. Zde tedy jdeme jen cestou sbližování,“ doplňuje Troch.
Zcela jednotné úhrady ovšem nově budou v porodnictví a neonatologii. 30 % péče (tedy o 5 % více než letos) tak již pojišťovny uhradí napříč republikou zcela stejně.
Další novinkou je tlak na zkracování hospitalizací. Za vybrané výkony, jako jsou operace kýl, varixů či artroskopie u nekomplikovaných pacientů, dostanou nemocnice stejně jako jednodenní péče.
Ušetříme na endoprotézách?
Úplně novým nástrojem je cenová soutěž, kterou chce ministerstvo v příštím roce vyzkoušet u totálních endoprotéz (TEP).
„Dostupnost se v minulosti dramaticky zvýšila a počet endoprotéz se od roku 2019 zvýšil asi o 50 %. Rozdělíme proto péči na dva balíčky. 75 % endoprotéz pojede za individuální úhradu nemocnice, ale u 25 % ministerstvo stanovovat úhradu nebude. Necháme na zdravotních pojišťovnách, aby řekly, jací poskytovatelé, v jakém objemu a za kolik mají endoprotézy provádět. Mohou tak tlačit na snižování cen,“ popisuje Troch.
Ve vyhlášce je ale pojistka, aby si pojišťovna neřekla, že péči nenasmlouvá. Pokud její objem klesne pod úroveň loňského roku, bude ji poskytovatelům stejně muset dodatečně doplatit. Ministerstvo očekává, že se čekací lhůty zavedením soutěže nijak dramaticky neprotáhnou, zároveň bude moci vše kontrolovat díky eŽádance.
„Uvidíme, co na to řeknou účastníci v připomínkovém řízení. Myslíme si, že do budoucna by cenovou soutěží a konkurencí bylo možné nasmlouvávat mnohem větší spektrum péče v řadě elektivních operací,“ dodává Troch.
Konec nových magnetů?
Seškrtání úhrad čeká také segment diagnostiky. „V posledních letech vidíme dramatický růst objemu péče a úhrad. U zobrazovacích metod – magnetických rezonancí péče roste skoro exponenciálně. Magnetické rezonance provedené mimo nemocnice narostly za posledních 10 let 2,5krát na skoro 270 tisíc. Jedním důvodem jsou vysoké marže. Žádosti na přístrojovou komisi o nové magnety tak rostou jako houby po dešti. Částečně je to dobře – moderní diagnostika bude potřeba čím dál více, například pro Alzheimerovu chorobu. Jednotková úhrada ale může být nižší,“ konstatuje Troch.
Ministerstvo také sjednocuje některé úhrady. Pokud totiž provede totožný výkon radiodiagnostik a ambulantní specialista, dostanou jinak zaplaceno. Nově pojišťovny uhradí nižší cenu.
U laboratoří si pak ministerstvo slibuje nemalé úspory díky eŽádance, která by měla osekat množství duplicitních a opakovaných vyšetření. Tento pokles by měl vykompenzovat 400 milionový nárůst, který naopak přinese rozšíření preventivních prohlídek u praktických lékařů.
Méně pro laboratoře, více na vakcíny
Vyhláška dále snižuje hodnotu bodu a mění regulační mechanismus. Doposud se používala regulace přes unikátního pojištěnce, ta už ale je podle ministerstva vyčerpaná.
„Vidíme, že pro laboratoře není problém obstarávat si nová a nová rodná čísla. Proto jsme změnili regulační mechanismus, aby se nedíval jen na počet unikátů, ale pracoval i s globálním růstem objemu péče daného poskytovatele. A to degresním způsobem, jako to známe z nemocnic,“ popisuje Troch.
Naopak nárůst úhrad ministerstvo očekává u vakcín a monoklonálních protilátek. Stojí za tím legislativní změna zavádějící u vakcín hodnocení zdravotnických technologií (HTA). Díky ní by se do úhrad mělo dostat více očkování. Úhradová vyhláška proto počítá v této oblasti s 13% růstem.
Foto: Radek Čepelák, grafy: Tomáš Troch, ministerstvo zdravotnictví
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně a společnostem Roche, Novartis, MSD, Abbvie, Bristol Meyers Squibb, Zentiva, Alk, EUC, AKESO, Tiscali Media a Infini One.
