Mnoho lidí sahá po lécích na spaní, když už jsou zoufalí z řady probdělých nocí. Přitom dnes existují účinné metody, jak klidné noci vrátit – a to i bez medikamentů. V Centru duševní rehabilitace v Berouně spojují při léčbě nespavosti psychoterapii, moderní diagnostiku i on-line programy. Psychiatr Ján Praško to popisuje v rozhovoru pro Zdravotnický deník.
V první části našeho povídání o nespavosti jste zmínil, že spánek má zásadní vliv na kvalitu života. Věnujete se poruchám spánku i v Centru duševní rehabilitace v Berouně?
Ano, v Centru duševní rehabilitace se zaměřujeme na léčbu celého spektra psychických poruch, mimo jiné i na poruchy spánku včetně nespavosti. Spojujeme klasickou psychiatrickou péči s psychoterapií a rehabilitací. Nabízíme individuální a skupinovou terapii, relaxační cvičení a připravujeme i moderní on-line programy pro ty, kteří k nám nemohou docházet osobně, nebo se stydí.
Jak terapie nespavosti v praxi vypadá?
Každý klient prochází vstupním vyšetřením, kde zhodnotíme jeho potíže i případné další diagnózy. Na základě toho navrhneme individuální plán. Ten může zahrnovat kognitivně behaviorální terapii nespavosti, nácvik spánkové hygieny, práci se stresem nebo s úzkostí. Skupinová terapie, která je v Česku relativní novinkou, je přínosná tím, že lidé zjistí, že v tom nejsou sami.
A jak taková skupinová terapie probíhá?
Trvá 6 týdnů, každý týden se účastníci scházejí na 90 minut. Program zahrnuje pět terapeutických setkání a jedno následné setkání přibližně po měsíci, které slouží k vyhodnocení změn a doladění obtíží.
Terapie je strukturovaná, ale přizpůsobuje se potřebám skupiny. V první fázi se věnujeme psychoedukaci – tedy porozumění tomu, co je zdravý spánek, jak funguje cirkadiánní rytmus (přirozený biologický rytmus těla, pozn. red.) a co spánek narušuje. Lidé bývají často překvapeni, že jejich vlastní návyky a snaha „dělat pro spánek co nejvíc“ může problém zhoršovat.
Pak přecházíme k rozhodujícím strategiím, kam patří například zkrácení doby strávené v posteli, aby se zlepšila efektivita spánku. Nebo práce s myšlenkami typu „Když neusnu, budu zítra úplně nepoužitelný“. Lidé se učí, jak si vést spánkový deník, věnujeme se i dechovým cvičením nebo relaxačním technikám. Každý týden mají domácí úkoly a na konci si tvoří plán, jak si získané návyky udržet. Ke konci programu se zaměřujeme na to, jak si udržet zlepšení i do budoucna.
Kdo může do vašeho skupinového programu nastoupit?
Program je určen pro dospělé s chronickou nespavostí. Pro ty, kterým nepomohla běžná doporučení a kteří už často mají spánek dlouhodobě rozhozený. Pomáháme jim najít cestu zpět.
Před nástupem provádíme vstupní konzultaci, kde vyloučíme jiné závažné příčiny spánkových poruch – spánkovou apnoi, syndrom neklidných nohou nebo jiné závažné tělesné onemocnění. Nepřijímáme lidi s akutními psychickými krizemi nebo aktivní závislostí na alkoholu či návykových látkách. Jinak je program velmi přístupný. Není ani třeba žádná předchozí psychoterapie.
Mohlo by vás zajímat
V Centru duševní rehabilitace v Berouně jste také nedávno otevřeli novou spánkovou laboratoř. Můžete nám říct, co všechno tam vyšetřujete?
Spánková laboratoř je zásadní ozdobou naší péče. Umožňuje nám objektivně zjistit, co se se spánkem děje. Například kolik času pacient skutečně spí, jaké je u něj zastoupení hlubokého a REM spánku, zda má mikroprobuzení, poruchy dýchání nebo periodické pohyby končetin.
Když někdo tráví v posteli 8 hodin a spí jen 5 hodin, jeho přetížený mozek si zvykne na bdění v posteli.
Během noci monitorujeme EEG, dýchání, pohyby a okysličení krve. Díky tomu můžeme odhalit i skryté příčiny, které běžně nelze zjistit jen z rozhovoru. V naší laboratoři můžeme spánek detailně sledovat celou noc.
Pacient přijde na noc do pokoje, kde je pohodlná postel jako v hotelu, ale současně jsou zde přístroje, které monitorují činnost mozku, srdce, dýchání, pohyby těla. Zaznamenáváme průběh spánkových fází i případné poruchy, jako jsou spánková apnoe, syndrom neklidných nohou nebo parasomnie. Důležité je, že máme v týmu nejen psychiatry a psychoterapeuty, ale i neurology a pneumology, kteří výsledky společně vyhodnocují. Díky tomu dokážeme cíleněji doporučit vhodnou léčbu.
Pro koho je takové vyšetření vhodné?
Pro lidi, kteří mají dlouhodobé problémy se spánkem a běžná léčba jim nepomohla. A také pro ty, u kterých existuje podezření na organické poruchy spánku. Například že během noci opakovaně lapají do dechu, trpí nočními můrami nebo zvláštním chováním během spánku. Vyšetření může ukázat, zda je problém spíše psychický, nebo zda je třeba léčit i jiné tělesné potíže.
A jaký je vztah mezi spánkovou laboratoří a psychoterapií?
Propojený a důležitý. Vycházíme z toho, že spánek je komplexní jev. U některých pacientů nestačí jen psychologický přístup, protože spánková porucha má fyziologický podklad.
Naopak někdy přijde pacient s podezřením na „biologickou poruchu“, ale ukáže se, že trpí především úzkostí nebo rigidními návyky. Díky laboratoři můžeme přesněji určit, komu nejvíce pomůže terapie, komu lékařská péče a komu kombinace obojího.
Léky neřeší příčinu
Jaké změny pacientům doporučujete. Je pravda, že jim může pomoci i zkrácení celkové doby spánku? Není to paradox?
Zní to možná paradoxně, ale když někdo tráví v posteli 8 hodin a spí jen 5 hodin, jeho přetížený mozek si zvykne na bdění v posteli. Spánková restrikce zkracuje čas v posteli tak, aby odpovídal skutečnému spánku. Tím spánek zhutní a zefektivní. Nastaví se například na 5 hodin denně a s tím se pokračuje 5 dní, pak se začne na dalších 5 dní prodlužovat na 5,5 hodiny a tak dále…
Takže nejde o to spát více, ale spát lépe?
Ano. Když je spánek hlubší a stabilnější, tělo si více odpočine i za kratší dobu. Naučí se zdravě spát. Pak jde dobu spánku prodlužovat.
Mnoho lidí má dnes pocit, že neusnou bez prášků na spaní. Co jim na to říkáte?
Prášky na spaní někdy pomohou. Mají v léčbě své místo, hlavně při akutní nebo velmi těžké nespavosti. Ale dlouhodobě problém neřeší. Z-hypnotika nebo benzodiazepiny pomohou přechodně, třeba když člověk právě prochází náročným obdobím a potřebuje akutní úlevu.
Problém je, že léky často jen potlačují příznaky, ale neřeší příčinu. Navíc mohou způsobit závislost a časem ztrácet účinnost. Kognitivně behaviorální terapie pomáhá lidem znovu získat důvěru ve vlastní schopnost usnout přirozeně. Učí je, jak uklidnit mysl, jak pracovat s úzkostí kolem spánku a jak si vytvořit udržitelný režim. Cílem je ale obnova přirozeného spánku bez prášků na spaní. U dlouhodobé nespavosti by léky měly být až poslední možností. Navíc si na ně tělo často zvykne a pak bez nich člověk neusne vůbec.
On-line program: dobrý první krok
Zmínil jste lidi, kteří nemohou dojíždět, nebo se stydí. Těm nabízíte takzvanou internetovou kognitivně behaviorální terapii insomnie. Jak to celé vypadá?
Jde o strukturovaný terapeutický program, který vychází z osvědčených metod tradiční kognitivně behaviorální terapie. Jen probíhá on-line – a to buď plně automatizovaně, nebo s terapeutickou podporou, což je účinnější.
Pacient se krok za krokem učí měnit své návyky, postoje a reakce, které udržují nespavost. Aktuálně připravujeme on-line program, který člověk může projít sám z domova. Je rozdělen do několika modulů, obsahuje videa, cvičení, edukační kvízy, relaxaci, vedený spánkový deník i zpětnou vazbu terapeuta. Vychází ze stejných principů jako klasická terapie. Jen je přístupný komukoli kdykoli.
Nečekejte, až se „to samo zlepší“. Nespavost může být signálem, že je potřeba něco změnit.
Mají on-line programy srovnatelné výsledky jako klasická terapie?
Výzkumy ukazují, že on-line programy mohou výrazně zlepšit kvalitu spánku i náladu u většiny nespavců. Pro těžší případy je někdy vhodnější osobní vedení, ale jako první krok je on-line program skvělou volbou.
Jaké jsou výhody on-line terapie?
Těch je hned několik. Programy jsou dostupné odkudkoli a kdykoli, nemusíte týdny čekat na volný termín. Terapie je strukturovaná, založená na důkazech a pacienti si mohou tempo přizpůsobit. Studie navíc potvrzují srovnatelnou účinnost s klasickou terapií – zvláště pokud je doplněna o lidskou podporu, třeba krátké konzultace nebo zpětné vazby na prováděná terapeutická cvičení.
Existují i nějaká rizika a nevýhody?
Ano, jako každá intervence má i on-line terapie své limity. U části pacientů může na jejím začátku dojít ke krátkodobému zhoršení spánku. To je normální součást procesu, ale bez informovanosti to může vést k frustraci nebo předčasnému ukončení programu. Někteří lidé mají také problém s udržením motivace, zvlášť pokud chybí terapeutická podpora. A samozřejmě, nehodí se pro lidi s akutními psychickými krizemi nebo výraznou kognitivní poruchou.
Vidíte on-line terapii jako budoucnost péče o nespavost?
Vidím ji jako důležitou a efektivní součást spektra. Ne každý má přístup k terapeutovi nebo sílu čekat. On-line terapie může být první krok. Umožňuje pomoci většímu počtu lidí, s menšími náklady a ve vhodném čase. Ale stále platí, že někteří pacienti budou potřebovat klasickou terapii nebo kombinaci obou přístupů.
Nespavost není slabost
Co byste tedy na závěr poradil lidem, kteří se už delší dobu trápí nespavostí?
Nečekejte, až se „to samo zlepší“. Nespavost může být signálem, že je potřeba něco změnit – ve stylu života, ve vztahu k sobě nebo v tom, jak zvládáme stres. Není to slabost, je to příležitost ke změně. A řešení existují.
Často ale mají lidé pocit, že zkusili mnohé a nic nepomáhá…
Těm bych vzkázal: Nejste v tom sami. Nespavost je velmi častý problém, ale je také velmi dobře léčitelný. A to bez nutnosti dlouhodobého užívání léků. Cesta vede přes porozumění, změnu postojů a návyků, ale hlavně přes trpělivost. Spánek se nedá „vynutit“, ale dá se obnovit. A někdy k tomu stačí méně, než si lidé myslí.
Nespavost je velmi vysilující, ale rozhodně není neřešitelná. Mnoho lidí se cítí bezmocných, protože roky zkoušeli různé metody bez trvalého efektu. Rád bych jim vzkázal, že existuje cesta, jak spánek zlepšit – bez léků, trvale a s respektem k jejich možnostem. Důležité je nebát se vyhledat odbornou pomoc. Ať už formou skupinové terapie, individuální péče nebo on-line programu. Řešení existuje.
