Ústavní soud (ÚS) ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, veřejně vyhlásil ve středu. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz. Zástupce menších nemocnic nález zklamal, vyhlášku nepokládají za spravedlivou. Ministerstvo zdravotnictví verdikt přivítalo.

„Snahu o zlepšení kvality poskytované péče prostřednictvím finanční motivace k ‚centralizaci‘ léčby některých vybraných diagnóz považuje ÚS za legitimní cíl, který je prostý prvků svévole,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy. Podle soudu si lze jistě představit i jiné cesty ke zvyšování kvality zdravotních služeb. „ÚS nicméně není tvůrcem zdravotnické politiky a nepřísluší mu právo hodnotit jednotlivé varianty této politiky z pohledu jejich účelnosti,“ konstatoval soud.

Václavec: Vyhláška je krajně nespravedlivá

Za skupinu 31 senátorů jednal Ladislav Václavec (ANO), kterého středeční nález zklamal, stejně jako Asociaci českých a moravských nemocnic. Budou dále usilovat o změnu principu a chtějí o vyhlášce jednat s budoucí vládou. Naopak Asociace nemocnic ČR, která sdružuje větší zařízení, už dříve varovala před destabilizací systému v případě zrušení vyhlášky.

Václavec chápe rozdíl v úhradách za vysoce specializované výkony. Koeficient však dopadá i na ty běžnější, které stejně dobře zvládají menší nemocnice. „Vidíme jako krajně nespravedlivé, proč léčba hypertenze nebo operace kyčle v Krnově má být zaplacena o 50 % níže než ve fakultní nemocnici,“ řekl Václavec, který vede Sdružené zdravotnické zařízení v Krnově na Bruntálsku. Zařízení podle něj přichází kvůli koeficientu o 155 milionů ročně.

Ministerstvo: Malé nemocnice diskriminované nejsou

Asociaci českých a moravských nemocnic nevadí rozdíly v úhradách, připouští, že specializovaná centra mají vyšší náklady. Soud se však měl podle předsedy asociace Michala Čarvaše více zabývat tím, zda jsou rozdíly přiměřené. „Věříme, že nové vedení ministerstva bude méně pro-fakultní a bude více zastupovat všechna zdravotnická zařízení v celé ČR,“ uvedl Čarvaš.

Soud se ztotožnil s argumenty ministerstva, že centralizace péče je legitimní cíl zdravotní politiky státu a nediskriminuje regionální nemocnice oproti vysoce specializovaným centrům, uvedl mluvčí úřadu Ondřej Jakob. „Regionálním nemocnicím dle Ústavního soudu nic nebrání v usilování o získání statutu center vysoce specializované péče, a nedochází tak k jejich diskriminaci,“ doplnil.

Senátoři kritizovali koeficient centralizace

Jedna sporná příloha stanovuje hodnotu bodů, výši úhrad a regulační omezení. Další definuje, jaké diagnózy a případy hospitalizace spadají do úhrady formou paušálu a jakou relativní váhu mají pro systém úhrad. Senátoři kritizovali hlavně takzvaný koeficient centralizace. Poskytovatelům se statutem centra vysoce specializované péče navyšuje úhrady o 5 %, zatímco jiným poskytovatelům úhrady za tytéž diagnózy snižuje v některých případech až na polovinu.

Úhradová vyhláška je každoroční předpis ministerstva zdravotnictví. Určuje, kolik peněz dostanou nemocnice, lékaři a další zdravotnická zařízení od zdravotních pojišťoven za poskytovanou péči. Součástí vyhlášky jsou komplikované výpočtové vzorce. Cílem vyhlášky je rozdělit peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby byla zajištěna dostupnost péče a stabilita zdravotnických zařízení. Pro letošek rozděluje téměř 530 miliard korun.

Mohlo by vás zajímat

Senátoři v neúspěšném návrhu také uváděli, že ministerstvo vydalo úhradovou vyhlášku svévolně a bez zohlednění objektivních podkladů, přestože mělo z referenčních nemocnic k dispozici data, která by umožnila spravedlivější nastavení úhrad.

Ústavní soud se vyhláškou zabýval několikrát

ÚS se vyhláškou zabýval opakovaně. V roce 2013 ji označil za protiústavní, ale přesto ji nechal v platnosti. Okamžité zrušení by ohrozilo systém i pacienty. V roce 2015 senátoři poukazovali na rozdíly v úhradách v různých částech Česka. ÚS tehdy řekl, že vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.

V roce 2016 soud část vyhlášky zrušil, protože rozšiřovala regulaci úhrad také na ošetřovatelskou péči v zařízeních pobytových sociálních služeb. V roce 2022 zamítl návrh na zrušení skupiny právních předpisů, na kterých stojí systém financování zdravotní péče v Česku. Senátoři tehdy v návrhu tvrdili, že mechanismus smluv a úhrad je nastavený tak špatně, že zdravotnictví uvádí do permanentní krize, ÚS ovšem zdůraznil svou zdrženlivost a respekt k dělbě moci.

Už v jednom ze starších nálezů soud konstatoval, že zajištění vysoce náročné zdravotní péče na odpovídající úrovni vyžaduje určitou míru centralizace. Primárním zájmem pacienta přitom jistě není to, aby se centrum nacházelo co nejblíže jeho bydliště, nýbrž aby byla dána garance co možná nejlepší profesionální péče. Stejnou argumentaci ÚS zopakoval i ves středu.