Přes 20 miliard – na tolik odhadují svazové zdravotní pojišťovny deficit veřejného zdravotního pojištění v příštím roce. Ministerské odhady příjmů v návrhu úhradové vyhlášky jsou navíc podle nich přestřelené. Za největší problém pak považují rezignaci na snahu o racionální hospodaření v nemocnicích.
Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny mají problém s úhradovou vyhláškou jak na příjmové, tak výdajové straně.
„Naše analýzy v žádném případě nepotvrdí odhady příjmů ze strany ministerstva zdravotnictví. Aktuálně předpokládáme příjmy nejméně o 5 miliard Kč nižší. Hlavní rozdíl spočívá v ničím nedoloženém dodatečném navýšení účinnosti výběru pojistného o 4 miliardy Kč. Rovněž zvýšení odhadů makroindikátorů ministerstva financí o další 3 miliardy Kč považujeme za velmi optimistické a nepodložené žádnými aktuálně platnými změnami,“ poukazuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
V návrhu úhradové vyhlášky, který šel do připomínkového řízení, počítalo ministerstvo s příjmy ve výši 556,3 miliardy. Ve verzi vzešlé z připomínkového řízení již ale uvádí příjmy ve výši 560,3 miliardy. Dodatečné 4 miliardy, které ministerstvo v mezičase vyčarovalo, vyplývají podle důvodové zprávy ze zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů. To prý skrze jednotné hlášení navýší celkové daňové a pojistné odvody.
Mohlo by vás zajímat
Náklady budou vyšší
Náklady ministerstvo v první verzi spočítalo na 566 miliard. Pak se ovšem rozšouplo a stanovilo je na skoro na 576 miliard. Deficit příjmů a nákladů tak měl zpočátku dosáhnout 9,8 miliardy, nyní se ale vyšplhal na 15,5 miliardy. Podle svazových pojišťoven ale bude hůř.
„V oblasti očekávaných nákladů roku 2026 budou dopady úhradové vyhlášky, ale i dalších zákonných změn (náklady na lékařské pohotovostní služby, fond veřejně prospěšných činností, úpravy seznamu zdravotních výkonů a nové nároky například na preventivní prohlídky či stomatologii) téměř určitě vyšší, než predikuje návrh úhradové vyhlášky. K podobnému názoru zřejmě dospěla i VZP dle zveřejněného odhadu deficitu pro rok 2026. Skutečný deficit roku 2026 tak může být podle předběžných odhadů dokonce více než 20 miliard Kč,“ poukazuje Balada. Konkrétní návrhy zdravotně pojistných plánů na příští rok budou mít svazové pojišťovny během listopadu.
Všeobecná zdravotní pojišťovna počítá podle prvního návrhu zdravotně pojistného plánu příští rok s deficitem skoro 13 miliard korun. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek tak vyhlášku označil za „zbytečně prorůstovou“. Jenže VZP ještě má na účtech zůstatky, díky kterým nemá příští rok zpožďovat platby poskytovatelům. To o některých svazových pojišťovnách říci nelze.
Navýšení peněz bez navýšení kvality
Vůbec nejvíce na aktualizované verzi úhradové vyhlášky vydělaly nemocnice, které dostaly celkem 7,5 miliardy navíc. Pokud nepočítáme centrové léky, polepšily si tak z 216,5 miliardy na 224 miliard. Z meziročního poklesu o necelé procento se tím stal 2,5procentní nárůst. Ministerstvo navíc upustilo od záměru začít soutěžit čtvrtinu objemu totálních endoprotéz. A to je podle pojišťoven velká škoda.
„Za nejproblematičtější části aktuální verze vyhlášky považujeme úplnou rezignaci na snahu alespoň se přiblížit vyrovnanému hospodaření systému, pokud jde o akutní lůžkovou péči. Tady zjevně prostor pro úspory byl. Návrhy na prostor pro samostatné dohody o části výkonů a cenovou konkurenci ale byly opuštěny. Celkově není potřeba takto razantního navýšení nijak exaktně doložena. Neobsahuje žádnou novou konkrétní podmínku nárůstu kvality služeb,“ pozastavuje se Balada.
Samo ministerstvo přitom původně chtělo na nemocnicích šetřit s tím, že v roce 2024 vytvořily zisky ve výši 11 miliard a jen přímo řízené organizace mají na účtech 32 miliard. Zároveň ovšem nemocnicím klesá počet ošetřovacích dnů.
Ve vyhlášce má být minimum
Zaměstnanecké pojišťovny proto volají po tom, aby úhradová vyhláška nerozdělovala všechny prostředky, které má systém veřejného zdravotního pojištění k dispozici.
„Dlouhodobě upozorňujeme, že zmocnění Ministerstva zdravotnictví ČR k vydávání úhradové vyhlášky v případě nedohody není dostatečně omezeno na nezbytné a přesvědčivě podložené minimum. Tempo růstu nákladů systému veřejného zdravotního pojištění jednoznačně určuje především úhradová vyhláška, a to bez jakéhokoli objektivně podloženého zdůvodnění,“ konstatuje Balada.
Kdo se nedohodne, má smůlu
V tomto ohledu je s ním zajedno kandidát na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Situace se v posledních letech vyhrocuje a vyvrcholilo to aktuálním návrhem úhradové vyhlášky, který má podle některých odhadů plánovaný deficit až minus 23 miliard korun. Není možné takto dál pokračovat. Je nutné změnit zákon o veřejném zdravotním pojištění, kde by mělo být jasně definováno dohodovací řízení a také to, že úhradová vyhláška nemůže být deficitní,“ řekl na nedávné konferenci Zdravotnictví a právo 2025.
Podle něj tak není možné rozdávat víc peněz, než systém má, protože pojišťovny si nemohou nikde půjčit či vydat dluhopisy.
„Moje vize je taková, že bychom měli oslabovat vliv úhradové vyhlášky a posilovat roli zdravotních pojišťoven, aby měly prostor pro svoji smluvní politiku. To bude jeden ze základních cílů. Včetně toho, že bude ze zákona nastaveno, že kdo se nedohodne v dohodovacím řízení, nebude moci být zvýhodněn ve výsledné úhradové vyhlášce,“ dodal Vojtěch.
