Od letošního roku mohou zaměstnavatelé nabízet svým zaměstnancům programy podpory zdraví. Jenže jak to vypadá, novinka v terénu žádnou vlnu zájmu o prevenci nevyvolala. Je totiž dobrovolná, a kdo chtěl, už svým pracovníkům beztak podobný benefit nabídl. Nastupující vláda by oproti tomu mohla postrčit zaměstnavatele k péči o zdraví odpisovou politikou.

Letos při novelizaci zákoníku práce poslanci přijali pozměňovací návrh, který ruší povinné vstupní pracovnělékařské prohlídky u prací v první rizikové kategorii a zavádí programy podpory zdraví pro zaměstnavatele. Změna měla být původně součástí novely zákona o specifických zdravotních službách, ta se ovšem nakonec nedostala na pořad sněmovny a spadla pod stůl.

Ministerstvo zdravotnictví poté připravilo krátkou vyhlášku, která programy podpory zdraví blíže upravuje. Podle ní je nástrojem zdravotní prevence podpora:

  • preventivní péče,
  • duševního zdraví a psychické odolnosti,
  • snižování vlivu závislostí,
  • rozvoje zdravotní gramotnosti,
  • správné výživy a
  • zlepšování kondice pohybového aparátu.

Na programu podpory zdraví má zaměstnavatel spolupracovat buď s praktickým lékařem, pracovním lékařem nebo s odborným pracovníkem v ochraně a podpoře veřejného zdraví. Program by měl zaměstnavatel spolu s odborníky po 12 měsících vyhodnotit. A to například na pracovní neschopnosti, využívání programu či finanční efektivitě.

Praktický přínos je sporný

A co na to zaměstnavatelé? „Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR považuje tuto legislativní novinku za krok správným směrem. Vyhláška jasně vymezuje nástroje zdravotní prevence, které může zaměstnavatel v rámci programů realizovat. Velkým přínosem je také důraz na spolupráci s odborníky. Jsem přesvědčen, že tato úprava může posílit zdravotní prevenci v podnicích. Zásadní bude ale i mechanismus vyhodnocování programů. To umožní nejen zaměstnavatelům, ale i státu vyhodnocovat skutečný dopad a dále programy zlepšovat,“ říká prezident konfederace Jiří Horecký.

Jenže podle předsedy Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP profesora Milana Tučka to s novinkou tak žhavé nebude.

Mohlo by vás zajímat

„Praktický přínos právní úpravy programu podpory zdraví je sporný. Tyto programy mohli zaměstnavatelé zavádět a realizovat již v rámci péče o zaměstnance za dosavadní právní úpravy. Navíc bez byrokratických povinností spočívajících například v jejich každoročním vyhodnocování. Jeden můj známý právník zabývající se pracovním právem stručně vyjádřil, že vyhláška představuje právní plevel,“ konstatuje Milan Tuček.

Úprava nepřináší v podnicích změnu

Jeho slova v podstatě potvrzují i zaměstnavatelé. „Koncern Agrofert dbá dlouhodobě na zdraví svých zaměstnanců, a proto i zdravotní péče poskytovaná v rámci spolupráce s vybranými zdravotními zařízeními měla své místo mezi našimi benefity dávno před zmiňovanou novelou. Proto pro nás nová právní úprava nepřináší zásadní změnu. Nadále se hodláme této oblasti věnovat, aktuálně budeme rozšiřovat benefity o oblast duševního zdraví,“ sdělil ZD tiskový mluvčí druhého největšího zaměstnavatele v Česku Pavel Heřmanský.

„České dráhy dlouhodobě kladou důraz na péči o zdraví svých zaměstnanců. Již nyní nabízíme například benefit Lékař na telefonu, který zaměstnancům umožňuje konzultovat zdravotní stav s odborníky 24/7. Kromě toho pořádáme Dny zdraví, během kterých mají zaměstnanci možnost nechat si změřit krevní tlak, zrak a další hodnoty. Zároveň pro naše zaměstnance zajišťujeme a koordinujeme provádění zdravotních prohlídek. Mezi další benefity v oblasti zdraví patří například služby dentální hygieny. Programy zaměřené na prevenci a péči o zdraví zaměstnanců plánujeme i nadále podporovat a rozvíjet,“ uvedla mluvčí čtvrtého největšího zaměstnavatele Vanda Rajnochová.

Nabízení zdravotních benefitů by mělo být častější

Podtrženo, sečteno, kdo chtěl podporovat zdraví svých zaměstnanců, dělal tak i bez nové vyhlášky. Faktem ale podle Horeckého je i to, že by bylo na místě zdravotní benefity posilovat.

„Doposud jsme (o využívání programů podpory zdraví) nezaznamenali výraznější zájem. Od 1. ledna 2025 také platí nová daňová úprava pro takzvané zdravotní benefity – i zde je jejich nárůst spíše pozvolný (ale evidujeme jej). Domnívám se, že dobrovolné programy prevence zdraví jsou k zaměstnaneckým benefitům komplementární. Ze zveřejněného průzkumu společnosti Up vyplývá, že zdravotní benefity v tuto chvíli obecně nepatří k těm nejvíce rozšířeným. Budeme se snažit to změnit – i proto jsme letos pořádali (za zvýšeného zájmu firem) odbornou konferenci Role zaměstnavatelů v péči o zdraví zaměstnanců,“ dodává Horecký.

Dá nová vláda impuls k silnějšímu zapojení zaměstnavatelů?

V tomto ohledu by k prevenci mohla nakopnout nová vláda. Alespoň tomu nasvědčují slova, která zazněla na červnovém summitu Zdravotnického deníku Ekonomika prevence zdravotních rizik. Tam kandidát na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) řekl, že by byl pro podstatně větší zapojení zaměstnavatelů do hry.

„Ve Finsku mají zaměstnavatelé mnohem silnější roli, pokud jde o zajištění zdraví jejich zaměstnanců. Mají dokonce odpovědnost ze zákona, kdy musí zajistit zdravotní péči pro své zaměstnance. Touto cestou bychom jít nemuseli, ale zapojit zaměstnavatele do preventivních programů a dát jim incentivu třeba slevou na odvodech, to je cesta,“ poukázal Vojtěch. Podle něj tak jde třeba posílit včasný záchyt onemocnění nebo zvýšit proočkovanost proti chřipce.

Ve stejném duchu se tehdy vyjádřil i místopředseda ANO Karel Havlíček. „Stálo by za to nastavit podobný motivační mechanismus, jako je ve výzkumu a vývoji. Sám jsem příznivcem odpisové, ne dotační politiky. Úspěšné firmy, které vydělávají peníze, jsou tak nižšími daněmi motivovány k tomu, aby investovaly do dobrých aktivit spojených třeba se zdravím. Dají třeba milion, ale do daňového odpisu si mohou dát dva miliony. To je win-win situace,“ prohlásil Havlíček.