Co by se stalo, kdyby Ukrajinci odešli z nemocnic? Personální sonda odhaluje tvrdou realitu

V odborných kruzích v poslední době často zaznívá názor, že by se tuzemské zdravotnictví bez ukrajinských pracovníků na zdravotnických, ale především nezdravotnických pozicích mohlo propadnout do personální krize. Kolik Ukrajinců ale skutečně pracuje v tuzemských nemocnicích a co by pro ně chod znamenal jejich případný odchod?

Zdravotnický deník se zeptal fakultních nemocnic a přináší vám personální sondu. Odhalila, že situace je podstatně jiná v Praze a mimo hlavní město.

Odchod Ukrajinců by znamenal provozní problémy

„V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) pracuje celkem 79 ukrajinských zdravotníků, nejčastěji na pozicích sanitářů, ošetřovatelů, všeobecných a praktických sester a lékařů,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčí nemocnice Adéla Davidová.

ÚVN zaměstnává také 37 zaměstnanců na nezdravotnických pozicích. Nejvíce z nich tam pracuje jako pomocní pracovníci, malíři, dělníci v prádelně, kuchaři, pracovníci v sociálních službách a technicko-hospodářští pracovníci. Vzhledem k celkovému počtu 630 nezdravotníků, které nemocnice zaměstnává, tvoří ti ukrajinští téměř 6 %.

Silným faktorem byl přitom u ÚVN začátek války. „Od začátku migrační vlny se počet ukrajinských zaměstnanců zdvojnásobil,“ popsala Davidová. Zaměstnanci z Ukrajiny – zejména zdravotníci, ale i nezdravotníci – jsou podle ní pro ÚVN důležití, stejně jako zaměstnanci ze Slovenska.

Mohlo by vás zajímat

Českému zdravotnictví uniká 1,3 miliardy ročně. Senioři blokují akutní lůžka

„Jejich odchod by mohl způsobit výrazné provozní problémy, protože už dnes je nedostatek zejména nelékařského zdravotnického personálu, ale i zaměstnanců dělnicko-provozních profesí. Platí obecné tvrzení, že zaměstnanci z Ukrajiny často zastávají práce, o které nemají Češi zájem,“ upozornila mluvčí.

Zásadní pomoc pro nemocnici

Ještě výrazně více, konkrétně 226 lidí s ukrajinským státním občanstvím, zaměstnávají dnes v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. Ukrajinští pracovníci tam tvoří 6,5 % zaměstnanců z celkových 3 425. Kromě toho pracuje v nemocnici ještě 24 Ukrajinců na dohodu.

Ze 105 zdravotnických zaměstnanců z Ukrajiny jich většina pracuje na pozicích všeobecného sanitáře a všeobecné sestry, lékařů z Ukrajiny nemocnice zaměstnává 10. Ze 122 Ukrajinců na nezdravotnických pozicích jasně převažují uklízečky a uklízeči, kterých je 82. Následují kuchaři a řidiči. Na Bulovce v souvislosti s vlnou migrace kvůli válce k velké změně nedošlo. Zatímco před válkou nemocnice zaměstnala nových Ukrajinců 30 v roce 2022 a 21 v roce 2023, po vypuknutí konfliktu to bylo 31 lidí v roce 2022 a 27 v roce 2023.

„Všichni zastávají pozice, které pro nemocnici představují významnou pomoc, například v úklidu. Máme ale i Ukrajince na pozicích zdravotnických, kde odchod sestry nebo šikovného sanitáře není likvidační, ale může zabolet. Jen to není o národnosti,“ odpověděla na dotaz o (ne)postradatelnosti těchto kolegů tisková mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová.

Minimum ukrajinských lékařů v Brně

V mimopražských fakultních nemocnicích je procentuální zastoupení ukrajinských pracovníků o poznání menší. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v současné době zaměstnává 3 lékaře, 10 sester (všeobecné a praktické) a 34 sanitářů. Na nezdravotnických pozicích pracuje v této nemocnici 19 zaměstnanců. „Průřezově na pozicích v kuchyni, úklidu, údržbě a energetice,“ upřesnil tiskový mluvčí Jiří Erlebach. Vzhledem k celkovému počtu přes 3 500 zaměstnanců zastávají Ukrajinci necelá 2 % pracovních pozic.

„Kolegové z Ukrajiny pracovali u nás již dříve, nicméně největší zájem evidujeme v letech 2022 a 2023,“ upozornil Erlebach na zásadní vliv s válkou spojené migrační vlny. Co se týče důležitosti ukrajinských pracovníků pro chod nemocnice, je podle něj stejný jako u všech ostatních. „V nemocnici vnímáme všechny pozice jako nepostradatelné,“ sdělil Zdravotnickému deníku.

Ve Fakultní nemocnici Brno je počet ukrajinských pracovníků ještě nižší. Lékař původem z této země tam pracuje jen jeden z celkových zhruba 1 500. Mezi sestrami, kterých podle údajů z října loňského roku v nemocnici pracovalo 2 802, jich z Ukrajiny bylo jen 29. 26 z nich přitom nastoupilo až po začátku války. Šlo o 19 všeobecných sester, 9 praktických sester a 1 všeobecného záchranáře. Údaje o počtu sanitářů nemocnice neposkytla.

Výrazně menší počty mimo Prahu

Nízký je počet ukrajinských pracovníků také ve Fakultní nemocnici Ostrava. Tam v současné době pracuje 13 ukrajinských lékařů (1,9 % z celkového počtu 755) a 7 ukrajinských nelékařských pracovníků (0,2 % z celkového počtu 3 120). Nezdravotnické pracovníky zaměstnává nemocnice podle svého vyjádření dokonce jen dva.

Ze všech uvedených pracovníků ve FN Ostrava před válkou pracovali jen 2, zbylých 19 přišlo v rámci migrační vlny vyvolané válkou. „Obecně není snadné získat kvalifikované lékařské i nelékařské zaměstnance. Jsme rádi, že u nás ukrajinští kolegové a kolegyně pracují,“ uvedla tisková mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Podobně nízká čísla nabízí i pohled na strukturu zaměstnanců Fakultní nemocnice Hradec Králové. Lékařů původem z Ukrajiny je v nemocnici 8 (0,8 % z celkového počtu 1 000), sester 21 (1,1 % z 1 944) a sanitáři 4 (0,7 % z 571). Nezdravotnických pracovníků z Ukrajiny eviduje nemocnice 34 (2,2 % z 1 523). Třetina z nich pracuje ve stravovacím provozu, dvě třetiny v úklidových službách.

Také v Hradci přišla většina stávajících ukrajinských zaměstnanců spolu v migrační vlně odstartované v roce 2022 – konkrétně 55 z 67. „Podíl ukrajinských pracovníků není tak velký, aby jejich případný odchod ohrozil chod nemocnice, přesto bychom o ně neradi přišli. V případě jejich hromadného odchodu předpokládáme, že bychom volné pozice obsadili v řádu týdnů až měsíců,“ okomentovala (ne)postradatelnost ukrajinských zaměstnanců tisková mluvčí FN Hradec Králové Nikola Bánská.

Stručně se k věci vyjádřila Fakultní nemocnice Olomouc. „Pro FN Olomouc není zaměstnávání občanů Ukrajiny zásadní a jejich případný odchod bychom zvládli,“ reagoval tiskový mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Jazyková bariéra jako zásadní problém

Fakultních nemocnic se Zdravotnický deník také zeptal, jak zásadním problémem je u ukrajinských pracovníků v praxi jazyková bariéra – ať už ve vztahu k pacientům nebo k dalším zdravotníkům a nezdravotnickým pracovníkům. A zjistili jsme, že jde o problém významný. A to především u zdravotnických povolání.

„Jazyková bariéra je bohužel ve většině případů značným problémem, z toho důvodu je často nutné začít pracovat na nekvalifikovaných nezdravotnických profesí za účelem získání jazykové vybavenosti, která je předpokladem pro výkon kvalifikovanějších profesí. Dalším problémem může být následné složení aprobačních zkoušek u těch, kteří chtějí v ČR vykonávat zdravotnické povolání,“ popsala Adéla Davidová z ÚVN.

Podobně situaci hodnotí i v dalších nemocnicích:

FN Bulovka, Eva Stolejda Libigerová: Ano, neznalost jazyka se již párkrát ukázala jako velký problém především u zdravotnických pozic.

FN u sv. Anny v Brně: Jazyková bariéra je samozřejmě zásadní problém. Většina z ukrajinských uchazečů a uchazeček musí nejen rozumět česky, ale i komunikovat, obzvlášť ti ve zdravotnických pozicích. Nutností je také čtení a psaní v češtině.

FN Ostrava, Petra Petlachová: U zdravotnických profesí je nutná znalost českého jazyka. Lékaři musí projít aprobační zkouškou a nelékaři nemohou být v kontaktu s pacientem bez znalosti češtiny. Všichni si s češtinou poradili. Pozitivem rozhodně je, že jsou velmi pracovití.

FN Hradec Králové, Nikola Bánská: Jazyková bariéra je zásadním problémem zejména u zdravotnických pozic. Fakultní nemocnice Hradec Králové pro zájemce pořádá kurzy českého jazyka.