V Česku podle odhadů přes 600 lidí neví, že se nakazili HIV. To je o dvě třetiny více, než by jich podle cílů světového programu boje proti AIDS být mělo. Rezervy máme i v boji se stigmatizací. Státní zdravotní ústav (SZÚ) proto nyní mobilizuje úsilí, aby zlepšil povědomí mezi dospívajícími. Na konferenci NZIP a NZIS Open 2025 to řekl manažer Národního programu HIV/AIDS na SZÚ Jiří Stupka.

V Česku dnes pravděpodobně žije celkem kolem 5 800 HIV pozitivních lidí. Na konci října jich ovšem bylo diagnostikováno 5 135, tedy zhruba 87 %. Máme tu tedy zhruba 600 až 700 lidí, kteří nevědí, že jsou HIV pozitivní. Světový program boje proti AIDS přitom udává, že bychom do roku 2027 měli mít diagnostikováno alespoň 95 % nakažených.

Druhým cílem programu je, aby se léčilo alespoň 95 % lidí, kteří byli diagnostikováni. To už Česká republika splňuje – u nás se léčí celkem 95,5 % diagnostikovaných. To je zásadní i proto, že léčená osoba není při pohlavním styku infekční a nešíří tak vir dál.

Splňujeme i třetí cíl v podobě podílu léčených s potlačenou replikací viru, což je indikátor správné léčby. A to je u nás 97,5 %, zatímco program udává hranici 95 %.

Mohlo by vás zajímat

SZÚ dokončuje studii kvality života lidí s HIV

Velkou výzvou pro nás ovšem zůstává čtvrtý cíl. Ten stanovuje, že mezi HIV pozitivními by mělo být maximálně 10 % těch, kdo pociťují stigma či diskriminaci. Zjišťování, jak na tom jsme, nyní SZÚ finišuje. Předchozí studie ovšem naznačují, že určitě máme co zlepšovat.

Na kvalitu života HIV pozitivních si přitom SZÚ posvítil ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví. Letos provedenou studii nyní dokončuje. „Podle toho, jak to dopadne, můžeme tvořit další strategie, co dělat pro to, aby osoby s HIV necítily stigmatizaci,“ říká Stupka.

Správná intervence mění postoje

Správná intervence přitom mívá velký dopad. Je to vidět i na dotaznících mapujících stigmatizující postoje. Na otázku, zda by si žáci koupili zeleninu od HIV pozitivního prodejce, před intervencí odpovědělo ano 27 % – po intervenci to ovšem bylo 79 %. Podobně bylo nejdřív necelých 37 % žáků toho názoru, že spolu mohou zdravé a HIV pozitivní děti chodit do školy. Po edukaci vzrostl jejich podíl na 78 %.

Méně pozitivní je šetření SZÚ na základních školách z let 2022/23. „Studie ukázala smutný pohled. Ve všech sledovaných otázkách došlo ke zhoršení. Je tu tedy problém, že žáci možná informace díky webům získají velmi rychle, ale také je rychle zapomenou,“ konstatuje Stupka.

Rozdíly mezi kraji

Vedle toho proběhl průzkum mezi řediteli škol s druhým stupněm a víceletých gymnázií. Ten si dal za cíl zjistit, jak výuka problematiky HIV probíhá, kdo ji provádí či kolik času se jí věnuje. Podle vládou schváleného programu do roku 2027 by přitom mělo mít alespoň 95 % žáků ukončujících školní docházku kvalitní informace o HIV/AIDS a umět zaujmout svůj postoj. A stejně tak by měla probíhat edukace pedagogů.

Z dotazníku vyplynulo, že výuka probíhá v 92 % škol, které odpověděly (což udělaly tři čtvrtiny oslovených). Mezi kraji ovšem byly nemalé rozdíly – nejlépe na tom byly Ústecký a Liberecký kraj, nejhůře Jihomoravský a Moravskoslezský. Výuky se pak účastnilo 93 až 96 % žáků.

Učitelům pomůže s výukou web

„Očekávání národního programu zatím nejsou naplňována. Ve třetině škol jsou využívány externí organizace hrazené z různých zdrojů. Můžeme se zamyslet, co sdělují za informace. Pokud pedagog nemá aktuální informace, může to vypadat jakkoliv. To je potřeba zlepšit,“ podtrhává Stupka.

Z výzkumu tak vyplynulo, že je třeba podpořit pedagogy formou webové stránky s odborně schváleným programem. SZÚ proto připravil web, který nyní testuje a měl by učitelům pomoci. Ústav také spolupracuje s krajskými úřady, hygienami i ministerstvem školství na edukaci externích organizací. A zaměřuje se také na vzdělávání budoucích pedagogů. „Už jsme začali spolupráci s pedagogickými fakultami,“ dodává Stupka.