Jak by fungovala velká fakultní nemocnice, kdyby Česko čelilo extrémní krizové situaci? Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně nemá speciální „válečný plán“, připravená je ale na scénáře, které by se reálnému konfliktu v mnohém podobaly. Opírá se o traumaplány, krizovou dokumentaci, vlastní zázemí i zkušenosti z pandemie covidu. A počítá i s pomocí dobrovolníků, například studentů. Přinášíme vám další díl seriálu Zdravotnického deníku o krizové připravenosti českých nemocnic.

Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA) patří mezi klíčová zdravotnická zařízení v Brně i celém Jihomoravském kraji. Otázka nejen její připravenosti na mimořádné situace – od hromadných neštěstí až po hypotetický ozbrojený konflikt – se proto přímo nabízí.

Připraveni na spektrum událostí

„Máme zpracovaný traumaplán a plány krizové připravenosti na mimořádné situace aktuálního charakteru, u nás konkrétně například pro případ hromadných havárií nebo výskytu tornáda. Specifický plán na fungování v případě válečného stavu na území České republiky nemáme,“ uvádí tiskový mluvčí FNUSA Jiří Erlebach.

Připravenost na tornáda je v brněnské nemocnici specifikem a odráží zkušenosti z nedávných let. Nejen místní mají stále v paměti, když extrémní bouře s krupobitím a tornádem zpustošila v červnu 2021 několik obcí na Břeclavsku a Hodonínsku. K události, která se vyžádala stovky zraněných a několik mrtvých, došlo jen 50 kilometrů od moravské metropole.

Nácvik hromadného příjmu zraněných

Nemocnice zároveň potvrzuje, že žádná státní instituce po ní systematicky nepožaduje přípravu na vyloženě válečný scénář. Přesto se personál pravidelně účastní cvičení, která by v případě konfliktu byla klíčová.

„V nemocnici pravidelně probíhají cvičení týkající se hromadného příjmu zraněných, což je situace, která by patrně nastala i v případě ozbrojeného konfliktu,“ říká Erlebach. Naposledy FNUSA spolupracovala v loňském roce na rozsáhlém krajském cvičení integrovaného záchranného systému DIVADLO 2025, které simulovalo útok v plném divadle během představení. Další cvičení se zaměřilo přímo na situaci se střelcem uvnitř nemocnice.

Mohlo by vás zajímat

Takové modelové situace testují nejen lékařské postupy, ale i komunikaci, logistiku a spolupráci s policií, hasiči a záchrannou službou.

Energie, voda i léky

V krizích je důležitá i infrastruktura. FNUSA uvádí, že má pro případ dlouhodobého výpadku elektřiny, vody nebo internetu připravené řádné procesy. „Pro tyto situace máme zpracovanou plánovací dokumentaci a konkrétní postupy,“ konstatuje mluvčí.

Pokud jde o léky a krevní deriváty, nemocnice nespecifikuje přesné časové rezervy, ale upozorňuje na důležitou výhodu. „Zásoby máme podle krizových plánů, výhodou je přítomnost velké nemocniční lékárny a vlastní transfuzní stanice,“ konstatuje Erlebach. Kritičnost jednotlivých léků by se podle něj vždy odvíjela od typu a délky mimořádné situace.

Bez balistických vest, ale s vybavením

Na rozdíl od některých zdravotnických zařízení v Pobaltí nedisponuje FNUSA balistickými vestami či přilbami pro zdravotníky. „Balistické vesty pro zdravotníky nemáme. Součástí zpracované plánovací dokumentace pro přípravu a řešení mimořádných událostí a krizových situací je především potřebné ochranné zdravotnické vybavení,“ vysvětluje mluvčí.

K tématu:

Personál jako nejcitlivější místo

Jedním z největších rizik každé krize je nedostatek personálu. FNUSA má v tomto ohledu zkušenost z covidové pandemie. „Toto jsme měli možnost si vyzkoušet už během covidové situace – došlo by k omezení elektivní péče, posílení péče akutní a podobně,“ popisuje Erlebach.

Zajímavým prvkem je zapojení dobrovolníků. „Počítali bychom také s nasazením dobrovolníků například z řad studentů,“ uvádí mluvčí. Právě studenti medicíny či dalších zdravotnických oborů by mohli v krizové situaci sehrát důležitou podpůrnou roli.

Případná povinnost zdravotníků zůstat v práci by ale podle nemocnice závisela na rozhodnutí státu. „Takový mechanismus (povinnost zůstat v práci, pozn. red.) u nás za normálního stavu neexistuje, záleželo by na tom, jaká by byla situace z legislativního pohledu, například zda by došlo k vyhlášení nouzového stavu apod.,“ říká Erlebach.

Připravenost ano, iluze ne

Na závěr FNUSA odmítá jednoduché soudy o tom, zda je české zdravotnictví připravené na válku. „Mluvit mohu pouze za Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Plány krizové připravenosti na mimořádné situace máme zpracovány, nicméně válka by byla asi pořádnou prověrkou všech, nejen zdravotníků,“ dodává mluvčí.