Německý systém veřejného zdravotnictví se bude i nadále nacházet pod značným finančním tlakem. Důvodem je zejména postupně vyčerpání efektu nedávno prosazeného úsporného balíčku a pokračující nárůst výdajů. Podle aktuální projekce berlínského výzkumného institutu IGES vykáže zákonné zdravotní pojištění v roce 2027 schodek ve výši až 12 miliard eur, uvedl s odkazem na studii odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Německé zdravotní pojišťovny budou příští rok hospodařit se schodkem, který by v součtu mohl dosáhnout až 12 miliard eur (v přepočtu kolem 290 miliard korun). Instititut IGES odhadl, že z uvedené částky bude přibližně 6,8 miliardy euro připadat na pokračující silný růst výdajů péči. Zbytek jde na vrub postupného vyčerpání úsporných opatření. Ta na přelomu loňského a letošního roku prosadila spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU).
Pro poplatníky, kteří do systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung) přispívají, to podle IGES bude znamenat další zvyšování dodatečných pojistných sazeb. A to za předpokladu, že nedojde ke přijetí dalších stabilizačních opatření.
Polovina výdělku na sociální zabezpečení
„Do roku 2035 by zatížení odvody na sociální zabezpečení mohlo dosáhnout až 50 % z hrubé mzdy,“ uvedl IGES institut. Jde o součet všech sazeb odvodů do všech sociálních systémů. Tedy na zákonné zdravotní pojištění, zákonné důchodové zabezpečení, pojištění dlouhodobé péče a pojištění v nezaměstnanosti.
„V příštím roce očekáváme další výrazné zvýšení sazeb odvodů,“ uvedl Richard Ochmann, projektový manažer pro zdravotní politiku v institutu IGES. Průměrná sazba příspěvků na zákonné zdravotní pojištění by se podle základního scénáře projekce mohla v příštím roce zvýšit ze současných 17,7 na 18,3 %. Do roku 2033 by pak mohla dosáhnout rovných 20 %.
Mohlo by vás zajímat
IGES institut představil i příznivější, a naopak méně příznivý scénář možného vývoje. V prvním jmenovaném by se tato sazba mohla v roce 2033 pohybovat na úrovni 18,6 %. Ve druhém na úrovni 21,7 %.
Institut rovněž odhaduje růst nákladů na dlouhodobou péči v roce 2027 o dodatečných 5,5 miliardy eur. V důsledku toho by se v roce 2027 mohly příspěvky zvýšit z 3,8 na 4,1 % a do roku 2033 na 5 % z hrubé mzdy.
Pojišťovny volají po vyšších sazbách i reformách
Na nové projekce vývoje finanční situace veřejného zdravotnického systému už reagovaly některé zdravotní pojišťovny. Například generální ředitel pojišťovny DAK Andreas Storm navrhuje „třístupňový pakt stability pro zákonné zdravotní pojištění“.
První fází by podle něj byla krátkodobá stabilizace prostřednictvím politiky orientované na příjmy do konce volebního období. To by podle něj v příštím roce vygenerovalo kompenzační platbu ve výši 6,8 miliardy eur. Za tímto účelem navrhuje, aby Finanční komise pro zdravotnictví (FKG) stanovila konsolidační příspěvky a nástroje pro každý typ dávky.
Druhým krokem podle Stroma byla další krátkodobá stabilizace prostřednictvím „financování služeb, které jsou z regulačního hlediska nezbytné“. Proto navrhuje snížení sazby daně z přidané hodnoty na léčivé přípravky a zdravotnické pomůcky na 7 %. „To by byl důležitý nástroj pro snížení nákladů na léky,“ řekl Strom. Zároveň hovořil i o zvýšení daní z alkoholu a tabáku, což by systému rovněž mohlo pomoci.
Třetí fáze stabilizace by pak měla dlouhodobý charakter. To podle Stroma znamená rozsáhlé strukturální a zdravotnické reformy. Jako příklady uvedl plánovanou reformu systému primární péče, stejně jako reformu urgentní péče v nemocnicích.
