10 % světové populace, 25 % případů rakoviny. Proč je Evropa tak zasažena?

Jaký je globální pokrok v boji proti rakovině? A jak je na tom konkrétně Evropa? V rozhovoru pro EU Perspectives o tom u příležitosti Světového dne boje proti rakovině připadajícího na 4. února hovořila prezidentka Mezinárodní unie pro boj proti rakovině (UICC) a generální tajemnice Švédské onkologické společnosti Ulrika Årehed Kågströmová.

Mohla byste stručně vysvětlit svou roli v UICC a jak souvisí s Světovým dnem rakoviny?

Mojí každodenní rolí je generální tajemnice Švédské onkologické společnosti. Co se týče UICC, jsem v současné době její prezidentkou. Jedná se o dvouleté předsednictví. UICC je globální organizace se členy ve více než 170 zemích, která Světový den boje proti rakovině koordinuje na celosvětové úrovni.

Když se podíváte na současný stav globálního boje proti rakovině, kde vidíte skutečný pokrok a kde největší mezery?

Pokroku dosahujeme každý den. Pokud mohu uvést jeden příklad, je to očkování proti HPV. Má obrovský dopad a poprvé v historii má potenciál skutečně eliminovat rakovinu, konkrétně karcinom děložního čípku, a výrazně snížit výskyt dalších druhů rakoviny souvisejících s HPV. Země jako Austrálie, Rwanda a Švédsko ukazují, že ambiciózní cíle mohou přinést výsledky. Zaznamenali jsme pokles výskytu karcinomu děložního čípku a v budoucnu očekáváme ještě větší pokrok.

Zároveň ale pozorujeme alarmující nerovnosti v přístupu k diagnostice, prevenci a péči. Více než 70 % úmrtí na rakovinu se vyskytuje v zemích s nízkými a středními příjmy, kde je přístup k léčbě, prevenci a péči velmi omezený. Dokonce i očkování proti HPV je příkladem nerovnosti. V některých zemích má karcinom děložního čípku stále nejvyšší úmrtnost v případě rakoviny u žen.

Dalším velmi významným příkladem je radioterapie. V zemích s nižšími a středními příjmy k ní nemá devět z deseti pacientů s rakovinou přístup. Zatímco v zemích s vysokými příjmy může jeden radioterapeutický přístroj sloužit přibližně 120 tisícům lidí, v zemích s nižšími příjmy ho sdílí až pět milionů lidí.

Zmínila jste nerovnosti. Vidíte je i konkrétně u Evropy?

Ano, rozhodně. Stále vidíme velké rozdíly, a to jak mezi evropskými zeměmi, tak i uvnitř jednotlivých zemí. Týká se to přežití, účasti na screeningu, přístupu k screeningu a k léčbě a péči. Proto je Evropský plán boje proti rakovině (Europe’s Beating Cancer Plan) tak důležitý. Zaujímá skutečně holistický přístup k výzvám v Evropě, ale také k příležitostem a tomu, co můžeme v oblasti boje proti rakovině skutečně udělat.

Máme globální cíle, ale jejich implementace na národní úrovni často zaostává. Považujete to za významnou překážku?

Globální cíle jsou opravdu třeba. Jedním z rámců je Světová deklarace o rakovině, která stanuje pět globálních cílů, pět oblastí činnosti a pět průřezových oblastí. Potřebujeme to jako vodítko. Jasně ale vidíme překážky, které brání jejich implementaci.

První z nich je politická podpora a stanovení národních priorit. I když panuje široká shoda na důležitosti boje proti rakovině, mohou mít přednost jiné priority, zejména v dobách nejistoty. V některých zemích existují národní plány boje proti rakovině, ale chybí jim jasná a udržitelná strategie financování. Existuje plán, ale chybí finanční prostředky na jeho implementaci.

Mohlo by vás zajímat

Když AI neví, tak si domyslí. Zásadní je odlišit správná a špatná data, říká Stránský

Zadruhé je třeba globální nebo regionální cíle přizpůsobit národním podmínkám. To zahrnuje stávající infrastrukturu a kapacitu pro sběr dat. Světová deklarace o rakovině je rámec, který země mohou přizpůsobit svým vlastním podmínkám. Různé přístupy neznamenají různé cíle, znamená to pouze přizpůsobení cesty lokální realitě.

Kde se ve vztahu ke globálním cílům nachází Evropa?

V Evropě se to velmi liší. Měli jsme nějaký čas na to, abychom se v této oblasti proškolili prostřednictvím Evropského plánu boje proti rakovině, který pomáhá soustředit se na to, co lze udělat. Evropa představuje přibližně 10 % světové populace, ale připadá na ni asi 25 % případů rakoviny. To je výzva pro celý kontinent. Zdravotní péče je v kompetenci členských států, ale evropský rámec dává zemím něco, kolem čeho se mohou sjednotit. Umožňuje srovnání a vzájemné učení mezi zeměmi v otázkách, jako je provádění screeningu a úmrtnost.

Má Evropský plán boje proti rakovině již nějaký vliv? Kde stále vidíte mezery?

Evropský plán boje proti rakovině velmi oceňuji. Zařazuje rakovinu na politickou agendu, posiluje evropskou spolupráci v oblasti výzkumu a dat a pomáhá sjednotit národní politiky v oblasti screeningu a očkování.

Plánované revize tabákové legislativy dosud nevedly k přijetí zákonů, což znamená, že jeden z nejúčinnějších preventivních nástrojů nenaplňuje svůj plný potenciál.

Pokrok byl ale nerovnoměrný, zejména v oblasti prevence. Jasným příkladem je kontrola tabáku. Plánované revize tabákové legislativy dosud nevedly k přijetí zákonů, což znamená, že jeden z nejúčinnějších preventivních nástrojů neměl plný účinek. Mezery zůstávají také v oblasti využívání screeningu, včasné diagnostiky a přístupu k novým léčebným metodám v jednotlivých zemích i mezi nimi. Celkovou výzvou je proměna ambicí EU v národní opatření.

Na jaké politické priority by se Evropa měla v příštích pěti letech zaměřit?

Na prvních místě musí být prevence. Právní rámec pro tabákové výrobky je třeba urgentně aktualizovat, zejména s ohledem na nové tržní trendy a měnící se spotřební vzorce, včetně nikotinových výrobků. Vidíme také agresivní marketing nezdravých výrobků zaměřený na děti a mladé lidi prostřednictvím sociálních médií. Snížit rizika rakoviny může zvýšení daní, omezení marketingu, zlepšení kvality ovzduší, vytváření zelených a pěších zón ve městech a podpora fyzické aktivity.

Zároveň zůstávají nezbytností národní plány boje proti rakovině. Každá země by měla mít plán s vyčíslenými náklady a monitorováním, registry obyvatelstva, ukazateli rovnosti a financováním pro jeho realizaci. Evropa by také měla i nadále upřednostňovat svůj inovační ekosystém. EU je již dlouho lídrem v oblasti medicínského pokroku a udržení tohoto vedoucího postavení je nezbytné pro zlepšení výsledků a záchranu životů.

Ovlivnila současná geopolitická situace pokrok v boji proti rakovině?

Navzdory politickým turbulencím zůstávám optimistická. V loňském roce jsem se zúčastnila zasedání OSN na vysoké úrovni o neinfekčních onemocněních a duševním zdraví a vrátila jsem se domů s větší nadějí, než jsem čekala. Země znovu potvrdily význam snižování úmrtnosti na rakovinu a další neinfekční onemocnění a dohodly se na řešeních potřebných k dosažení tohoto cíle. Klíčovou roli hrála v tomto pokroku i občanská společnost.

Členské organizace UICC odvádějí mimořádnou práci pro to, aby rakovina zůstala na předních místech agendy, a to od lokální, přes národní až po globální úroveň. Bez jejich úsilí bychom na tomto zasedání nedosáhli tak výrazných výsledků. Rakovina se týká každého, bez ohledu na to, kde žije, a stále je energie a politická vůle ke zlepšení boje proti rakovině.

Jaké jsou klíčové priority UICC v nadcházejících letech?

Přijali jsme nový obchodní plán do roku 2028 se šesti prioritními oblastmi. Jednou z nich je posílení našeho členství, které čítá více než tisíc organizací ve 170 zemích. Další je přístup k lékům, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy. Na tom pracujeme prostřednictvím iniciativ, jako je Koalice pro přístup k onkologickým lékům. Zaměřujeme se také na národní plánování boje proti rakovině.

V roce 2026 organizujeme druhý ročník Cancer Planners Forum společně se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC), Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) a Mezinárodním partnerstvím pro kontrolu (ICCP), které sdružuje více než 40 zemí, aby sdílely osvědčené postupy a učily se od sebe navzájem.

Středobodem naší práce zůstává péče zaměřená na člověka, stejně jako zaměření na rakoviny postihující ženy, včetně eliminace rakoviny děložního čípku. Další prioritou je rakovina plic, která zahrnuje kontrolu tabáku, znečištění ovzduší, screening a inovace. Čeká nás ještě hodně tvrdé práce, ale je to dosažitelné.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.