Zásahy českých záchranářů na Slovensku a slovenských v Česku se brzy zintenzivní. Smlouvu o příhraniční spolupráci schválila v prvním čtení Sněmovna. Již delší dobu běží obdobná spolupráce s Německem a Rakouskem, smlouva s Polskem se teprve rodí.
Přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb mezi Českem a Slovenskem umožní smlouva, kterou ve středu v prvním čtení podpořila Sněmovna. Před poslaneckým schvalováním posoudí dohodu zahraniční a zdravotnický výbor. Smlouva byla podepsána loni v červenci, Senát její ratifikaci schválil v prosinci.
Využití letitých zkušeností se sousedy
Smlouva se týká příhraničních krajů – na české straně Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského, na slovenské Bratislavského, Trnavského, Trenčínského a Žilinského. Dohoda má podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) přispět k zajištění co nejlepší dostupnosti zdravotnické záchranné služby v příhraničních oblastech obou států.
Vojtěch ve sněmovní rozpravě připomněl, že při vyjednávání smlouvy sloužily jako vzor rámcové smlouvy o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby s Německem z roku 2014 a s Rakouskem z roku 2016. „Do textu rámcové smlouvy se Slovenskem tak již byly promítnuty i zkušenosti z praktického provádění těchto již dříve dojednaných smluv,“ uvedl.
Po zemi i vzduchem
Hlavním důvodem pro navázání užší spolupráce mezi sousedními státy je snížení časové dostupnosti dojezdu záchranek, vysvětlil předkladatel Michal Ratiborský (ANO). „Smlouva umožní určité výjimky z vnitrostátní právní úpravy obou států a ponechá prostor pro konkretizaci pravidel a podmínek spolupráce v konkrétním příhraničním území,“ řekl.
O pravidlech úhrady nákladů se ještě má jednat. „V rámci smluv s Německem a Rakouskem se osvědčil princip bezplatnosti, protože zásahů je ročně jen v řádu jednotek,“ dodal Ratiborský.
Mohlo by vás zajímat
Smlouva se vztahuje na pozemní i leteckou záchrannou službu. Princip spočívá v tom, že na místo dorazí ta, která je nejblíže. Pacienta odveze do nejbližšího zdravotnického zařízení bez ohledu na stranu hranice. Týká se to akutních kritických stavů, jako jsou infarkt a cévní mozková příhoda, úrazů i hromadných postižení.
Čeští záchranáři mohou podle zákona působit jen na českém území. Pokud převážejí pacienta do nemocnice kratší cestou přes druhý stát, nemohou v něm použít sirénu a houkat. Nově to na Slovensku bude možné, převoz tak bude snadnější a rychlejší. Leteckou a pozemní záchrannou službu mají koordinovat dispečinky v obou zemích.
Teď ještě Polsko
Opoziční poslanec a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) připomněl, že se smlouva projednává už od roku 2011. Její přijetí vítá, vyjádřil ale obavu, že by jí mohl zkomplikovat fakt, že se na Slovensku aktuálně jedná o tom, kdo bude tamní ZZS vůbec provozovat.
„Tato smlouva bezesporu pomůže jak záchranářům, tak pacientům,“ řekl v rozpravě bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), za jehož vedení resortu byla podepsána. Vyjádřil také víru, že se brzy podaří dotáhnout i rozjednanou smlouvu o příhraniční spolupráci zdravotních záchranných služeb s Polskem.
V to doufá i ministr současný. „Je to běh na dlouhou trať, ale věřím, že se podaří dotáhnout už v tomto volebním období. Budu dělat všechno pro to, aby se to povedlo,“ řekl Vojtěch.
