Ministerstvo zdravotnictví plánuje pro příští rok zvýšit dotace na rezidenční místo z 50 na 100 tisíc měsíčně. Zároveň chce dojednat s lékařskými fakultami více praxe pro mediky čtvrtých, pátých a šestých ročníků. Při projednávání rozpočtu ministerstva zdravotnictví pro tento rok to na sněmovním zdravotnickém výboru řekl náměstek ministra zdravotnictví Igor Karen.

Zatímco v roce 2025 šlo na rezidenční místa 500 milionů, letos to je o 100 milionů víc. Vzdělávat se na nich mají praktici pro dospělé a děti a také psychiatři. Pro další roky by ale ministerstvo rezidenční místa rádo ještě dále posílilo.

„V rámci pracovních skupin, které postupně ve své gesci zřizuji, chceme navyšovat počet rezidentů pro primární péči,“ načrtává Igor Karen. Abychom totiž měli v Česku dostatek praktických lékařů, je potřeba 150 nových praktiků pro dospělé a 50 až 70 pro děti ročně.

„Chceme také, aby plat rezidenta včetně odměn pro lékaře, který ho školí, stoupl z 50 na 100 tisíc měsíčně včetně odvodů. Na to musíme myslet při připravování dalšího rozpočtu ministerstva zdravotnictví. Příští rok se tedy chceme dostat na platy, které dnes rezidentům nabízejí velké nemocnice,“ poukazuje Karen.

Mohlo by vás zajímat

Podle něj je dnes situace taková, že mladý lékař, který nastoupí na školení do ordinace praktika, dostává kolem 35 tisíc hrubého. Vzdělávající lékař pak musí nedostatek peněz saturovat z vlastní praxe.

Jak přesně by měla změna vypadat a jaké navýšení celkových prostředků si vyžádá, bude jasné v září. Tehdy se totiž se dle legislativy schvaluje podoba rezidenčních míst pro další rok.

Podpora i ze strany municipalit

Kam by rezidenční místa měla mířit, chce úřad určovat na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky a po dohodě s odbornými společnostmi.

Zároveň ministerstvo chystá schůzku s hejtmany, Svazem měst a obcí i zdravotními pojišťovnami. Vedle samotných rezidenčních míst by totiž bylo na místě nové lékaře podpořit pobídkami v podobě vybavení ordinace či bydlení. Ruku v ruce s tím by ale měly jít záruky, že lékař ze zadotované lokality, kde ho potřebují, neodejde třeba do Prahy nebo Brna.

„Musí být jasně definováno, že rezidenční místo bude spjaté s místem. Sám mám velmi neblahé zkušenosti. Využil jsem rezidenční místa, a když se po roce lékaři naučili držet fonendoskop, odcházeli do fakultních nemocnic. S požadavkem, že půjdou i s rezidenčním místem. Za poslední tři a půl roku mi tak z okresní nemocnice odešlo šest lidí,“ popisuje poslanec David Kasal (ANO), který působí jako primář dětského oddělení chrudimské nemocnice.

Jak lékaře přimět, aby zůstali v regionech?

To by ministerstvo skutečně rádo ošetřilo. „Nemůžeme lidem dávat umístěnky jako v 60. letech. Bylo by ale seriózní mít v rámci rezidenčních míst vratný stabilizační příspěvek. Něco takového budeme chtít mít ve smlouvách s rezidenty,“ reaguje Karen.

Podle poslankyně Evy Šrámkové (Piráti) by ale bylo na místě k projednávání podoby, jak by měly smlouvy vypadat, přizvat i sdružení zastupující mladé lékaře. „Chtěla bych apelovat, aby se z toho nestala novodobá stabilizační smlouva, proti které mladí lékaři tak dlouho bojovali,“ poukazuje Šrámková.

Praxe je dnes o lidové tvořivosti fakult

Ministerstvo chce ale podpořit ještě další novinku. Totiž více praxe pro mediky.

„Chceme vykomunikovat některé aspekty v rámci curricula na lékařských fakultách tak, aby ve čtvrtém, pátém a šestém ročníku byla povinná praxe. Dnes totiž mají absolventi malé povědomí o tom, jak to v ordinacích praktiků i pediatrů funguje. Chceme tak praxe v jednotlivých ročnících unifikovat, protože dnes je to lidová tvořivost jednotlivých fakult,“ načrtává Karen. Ministerstvo tak plánuje schůzky s děkany, aby se s nimi domluvilo na jednotném přístupu.