Regulace psychomodulačních látek je podle Jindřicha Vobořila teprve na začátku. V exkluzivním rozhovoru pro Zdravotnický deník popisuje, proč mají kontroly mířit nejdříve na nelegální prodejce, jak má vypadat povinné vzdělávání prodejců a proč bez spotřební daně nebude systém dlouhodobě fungovat. Think tank Racionální politiky závislosti k tomu předkládá konkrétní plán.

Od 1. ledna 2025 má Česko nový regulační rámec pro psychomodulační látky (PML), mezi nimiž je aktuálně kratom. Podle předsedy správní rady think tanku Racionální politiky závislosti a poradce národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je „třetí cesta“ PML mezi potravinami a léky správná.

„Celý model psychomodulačních látek je o tom, že prodáváme dospělým osobám ve velmi přísně kontrolovaném režimu nějaké látky, které považujeme za rizikové, ale ne tak zásadně. Chceme substituovat trh proti mnohem rizikovějším látkám,“ vysvětluje Vobořil. „Není účelem mít nerizikové látky, protože to nejde, i když bychom to chtěli. Účelem je poučení, specializovaný obchod a co největší zamezení dospívajícím,“ dodává.

Prodejce musí rozumět rizikům

Podle think tanku Racionální politiky závislosti je klíčovým prvkem ochrany veřejného zdraví povinné vzdělávání prodejců. „Prodejce by měl znát základy harm reduction a umět lidi informovat o rizicích. Protože něco jiného je brát jeden gram kratomu, pět gramů a padesát gramů, kombinovat ho s dalšími látkami a tak dále,“ vysvětluje Vobořil.

Povinné vzdělávání by měli absolvovat licencovaní výrobci, minimum hodin a témat by se stanovilo vyhláškou. Model pro vzdělávání v oblasti harm reduction by pak mohl být podobný, jako tomu je u povinného vzdělávání zaměstnavatele o bezpečnosti práce.

Součástí bezpečného prodeje má být také standardizovaná informace pro spotřebitele ve formě příbalového letáku – s údaji o dávkování, možných nežádoucích účincích, interakcích i způsobu jejich hlášení.

Mohlo by vás zajímat

Kontroly mají začít tam, kde je největší riziko

Vobořil v souvislosti s prodejem apeluje zejména na prioritizaci kontrol. Stát má podle něj postupovat strategicky – nejprve zasáhnout nelegální trh. „Tlačím na to, aby se nezačali honit lidé, kteří si pořídili licence, ale naopak večerky, které to prodávají vedle potravin, a automaty, ve kterých to nesmí být,“ podtrhuje s tím, že právě prodejci bez licence a automaty představují největší riziko pro mladistvé.

„Ať je první vlna kontrol tam, kde se prodává bez licencí, vedle potravin a podobně. Až ve druhé vlně bychom měli ‚trápit‘ licencované prodejce, jestli dodržují povinnosti,“ doplňuje Vobořil a dodává, že ruku k dílu by měli přiložit i licencovaní prodejci.

„Je v jejich zájmu ukazovat na nelegální prodejce prstem, protože zaplatili všechny licence, dodržují pravidla a jiní ne. Měli by do toho dát vlastní prostředky a energii. Stát na tohle nestačí – musí navýšit kapacity, což je vždycky složité a jde to pomalu. Když ale pomohou licencovaní prodejci, tak se to zrychlí,“ je přesvědčen Vobořil.

Hlášení nežádoucích účinků jako standard

Regulace podle Vobořila nesmí skončit u kontroly prodeje. Think tank navrhuje zavést systém PML vigilance – hlášení nežádoucích účinků inspirované farmakovigilancí.

Podle návrhu by se tak do systému mohli zapojit samotní uživatelé. Sběr dat o nežádoucích účincích, interakcích nebo rizikových vzorcích užívání by umožnil průběžně upravovat pravidla na základě důkazů, nikoliv až pod tlakem jednotlivých případů.

Testování: Méně formalismu, více reálných rizik

Think tank ve svém dokumentu upozorňuje i na nutnost přehodnotit některé požadavky na laboratorní testování. Povinné testování na aflatoxiny u kratomu podle něj prodražuje analýzy, aniž by dostupná data ukazovala na častý výskyt těchto toxinů.

Pozornost by se měla soustředit spíše na relevantní mikrobiální kontaminaci a chemický profil látek – například na poměr mitragyninu a 7-hydroxymitragyninu, který má zásadní vliv na účinky i rizikový profil produktu. Cílem není snižovat bezpečnost, ale přesunout těžiště kontroly k tomu, co skutečně ovlivňuje veřejné zdraví.

Bez daně nebude regulace stabilní

Zásadní otázkou je financování systému. Think tank navrhuje zavedení spotřební daně z psychomodulačních látek.

„Vzhledem k tomu, že víme, že do České republiky přijde přibližně 350 až 400 tun a spotřební daň vybíráme hned na začátku, tak není nic snazšího,“ říká Vobořil. Podle něj může výnos dosáhnout stovek milionů až kolem miliardy korun ročně – v závislosti na nastavení sazby.

Výše daně je přitom i nástrojem regulace. „Víme, že cena hraje roli ve frekvenci užívání jakékoliv látky,“ dodává Vobořil. Část výnosu by se měla podle think tanku přímo alokovat na financování dohledu, laboratorních kapacit a systému vigilance. Bez stabilního zdroje peněz hrozí, že ambiciózní model zůstane jen formální konstrukcí.