Kuba v obtížném období, kdy čelí ropnému embargu Spojených států, přichází o jeden ze svých významných zdrojů zahraničních příjmů – své lékařské mise v zahraničí. Jako poslední oznámila tento týden ukončení mise kubánských lékařů Guyana, v uplynulých dnech tak učinily i Jamajka nebo Honduras, napsala v úterý agentura AP. Platby za lékařské mise představují vedle peněz od emigrantů a cestovního ruchu významný zdroj zahraničních příjmů kubánské vlády.
Země, které využívají kubánských lékařských misí, za ně platí přímo kubánské vládě, která pak vyplácí plat lékařům a zdravotníkům. Podle expertů však zdravotníci dostávají jen menší část těchto plateb. Systém lékařských misí za to čelil mezinárodní kritice a například americký ministr zahraničí Marco Rubio ho označil za nucenou práci.
Guyana podle tamního ministra zdravotnictví Franka Anthonyho žádala změnu financování mise s tím, že by přímo platila kubánské zdravotníky. Havana to ale odmítla. „Jednali jsme s kubánskými úřady a ty se rozhodly stáhnout kubánské doktory, kteří jsou tady,“ uvedl ministr v pondělí. Kdy působení kubánských zdravotníků v zemi skončí, ale nesdělil.
O změnu financování misí, kdy by lékaři a zdravotníci dostávali plat přímo od hostitelské země, usilují i další státy. Jamajka minulý týden ukončila působení kubánských doktorů v zemi, které trvalo několik desetiletí, právě kvůli neochotě Havany na změnu přistoupit. Podobný krok pak oznámil před několika dny i Honduras.
Kuba čelí od začátku roku zvýšenému tlaku ze strany Spojených států, jehož důsledkem je výrazné omezení dodávek ropy na ostrov. Kubánská vláda proto spustila nouzový plán a přistoupila k výraznému omezení základních služeb. Součástí opatření jsou i každodenní plánované výpadky dodávek elektrické energie.
