Pokleslý koutek, nesrozumitelná řeč nebo náhlá slabost jedné poloviny těla. Příznaky cévní mozkové příhody se mohou objevit během několika sekund. O tom, zda pacient odejde z nemocnice po svých, nebo s trvalými následky, rozhoduje rychlost reakce. Všeobecná zdravotní pojišťovna u příležitosti Světového dne mozku (11. března) připomíná, že cévní mozková příhoda u nás každoročně postihne na 30 tisíc lidí a patří dlouhodobě mezi nejčastější příčiny úmrtí.
Statistiky zdravotních pojišťoven ukazují, že se situace sice postupně mírně zlepšuje, nemoc však zůstává velmi častá. „Přestože počet pacientů s cévní mozkovou příhodou mezi klienty VZP v posledních letech mírně klesá, patří mrtvice k nejzávažnějším onemocněním. O to více je nezbytné podporovat prevenci, která je v řadě případů účinnější než jakákoliv následná léčba,“ říká pověřený náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Miroslav Jankůj.
Jak mrtvici poznat
Pokrok moderní medicíny umožňuje v mnoha případech následky mrtvice výrazně zmírnit nebo dokonce zvrátit. Pacient se ale musí dostat k lékaři co nejrychleji. „U mrtvice rozhodují minuty. Každé zpoždění může významně ovlivnit budoucí kvalitu života pacienta. I proto je důležité, aby lidé uměli příznaky rozeznat a neváhali volat pomoc,“ upozorňuje Jankůj.
Typické příznaky přitom mohou být velmi nápadné. Důležitých je těchto 8 příznaků, kdy je vždy nutné volat 155 nebo 112:
- pokles koutku: pokleslý koutek úst při úsměvu,
- ochrnutí končetin: neschopnost udržet obě ruce v předpažení, jedna klesá,
- porucha řeči: nesrozumitelná, komolená nebo žádná řeč,
- náhlá porucha vědomí,
- náhlá porucha citlivosti poloviny těla: brnění nebo necitlivost tváře, paže a nohy na jedné straně těla,
- ztuhlost šíje: navazuje na bolest hlavy, člověk si nedokáže položit bradu na hruď a zároveň je pro něj tento pohyb silně bolestivý,
- porucha vidění: zamlžené vidění, často na jednom oku, dvojité vidění,
- závratě a zvracení, zejména neschopnost stát bez opory.
Riziko lze výrazně snížit. Klíčem je životní styl
Jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů je vysoký krevní tlak, který dlouhodobě poškozuje cévy a výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku mrtvice. Podobně nebezpečný může být i nepravidelný srdeční rytmus. Ten může vést k tvorbě krevních sraženin, které se krevním oběhem dostanou do mozku a cévu ucpe.
Dalším rizikovým faktorem je ukládání tuků v cévách, které zhoršuje průtok krve v krčních tepnách. K tomu přispívá také vysoká hladina tuků v krvi. Významnou roli hraje i cukrovka, jež poškozuje cévy a výrazně zvyšuje pravděpodobnost mrtvice. Stejně tak lékaři dlouhodobě upozorňují na rizika spojená s kouřením a nadměrnou konzumací alkoholu.
K faktorům, které mohou vznik cévní mozkové příhody urychlit, patří také nadváha a nedostatek pohybu. Obezita totiž často vede ke zvýšenému krevnímu tlaku i cukrovce a nedostatek fyzické aktivity podporuje vznik onemocnění srdce a cév.
Specifickou rizikovou skupinou jsou také mladé ženy, které kouří a zároveň užívají hormonální antikoncepci. Tato kombinace výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku krevních sraženin.
