Možnost objednat si léky na recept až domů by mohla zjednodušit život mnoha pacientům – například těm, kteří dlouhodobě užívají stejnou léčbu nebo se obtížně dostávají do lékárny. V rozhovoru pro Zdravotnický deník to říká člen kontrolní komise Národní asociace pacientských organizací (NAPO) a místopředseda České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) René Břečťan. Zda se ale Rx online stane běžnou součástí systému, nebo zůstane spíše okrajovou službou, podle něj ukáže až její praktické fungování.

Jak se stavíte k návrhu na zavedení Rx online?

Určitě ho podporujeme. Vnímáme ho jako doplňkový kanál, který může být velmi užitečný zejména pro řadu chronických pacientů.

Už před třemi lety jsme toto téma otevřeli na konferenci NAPO. Zároveň jsme tehdy zdůrazňovali, že by mělo jít o dohodu všech zúčastněných stran a že by se tak zásadní změna neměla řešit pouze formou pozměňovacího návrhu. Právě proto, že jde o velkou změnu, je podle nás důležité, aby na jejím nastavení panovala shoda mezi všemi stakeholdery.

Zájem o tuto službu navíc potvrzují i pacienti. Nechali jsme si před třemi lety zpracovat rozsáhlý průzkum, který ukázal, že o Rx online je zájem napříč všemi skupinami pacientů, včetně těch nejstarších.

Kdo nemusí ven, méně riskuje

Jaký hlavní přínos v návrhu pacienti spatřují?

Hlavním přínosem je především možnost přímé dodávky léků. Je ale důležité rozlišovat mezi tím, zda pacienti tuto službu podporují, a zda ji budou skutečně využívat. To, že ji podporují, ještě neznamená, že ji budou používat pravidelně. Spíše ji využijí v určitých situacích. Třeba několikrát do roka, když ji opravdu potřebují a je pro ně složité navštívení lékárny. Ale budou určitě lidé, pro které se tento kanál může stát tím hlavním.

Komu a kdy by služba nejvíce pomohla?

Z našeho pohledu bude služba důležitá především pro pacienty žijící s chronickým onemocněním. Ti mají dlouhodobě nastavenou léčbu a pravidelně si vyzvedávají stejné léky. Pokud v danou chvíli nepotřebují další konzultaci v lékárně, může pro ně být doručení léků výrazným usnadněním. Pro řadu z nich totiž může být cesta do lékárny problém i z fyzických důvodů – například kvůli vlastnímu zdravotnímu omezení nebo proto, že se starají o někoho dalšího.

Počítáme s tím, že určitá skupina léčiv do režimu online spadat nebude.

Užitečné to může být také v období chřipkových epidemií. Pacienti se sníženou imunitou se v takových situacích často snaží vyhýbat místům s větší koncentrací lidí, jako jsou nemocnice nebo lékárny. Pokud si potřebují vyzvednout lék – ať už akutní, nebo pravidelně užívaný – může pro ně být návštěva lékárny zdravotním rizikem.

Služba se může hodit i v běžnějších situacích, například když někdo nemá lékárnu po cestě, nebo když už doma marodí a lékař mu předepíše další lék či další dávku léčby. V takových případech by pacienti možnost doručení léků pravděpodobně také rádi využili.

Mohlo by vás zajímat

Je nějaký lék nebo skupina léčiv, které by nemělo být možné posílat zásilkově pacientům?

Konkrétní vymezení by mělo být především na nastavení ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a případně ministerstva zdravotnictví. Obecně se ale dá předpokládat shoda na tom, že půjde o léky, které vyžadují zvýšený dohled při výdeji – například psychofarmaka a podobné látky.

Jak přesně bude tento okruh definovaný, zatím nedokážu říct. Jako pacienti ale chápeme, že některé léky by z možnosti zásilkového výdeje měly být vyňaté a považujeme to za legitimní. Počítáme tedy s tím, že určitá skupina léčiv do tohoto režimu spadat nebude.

U ostatních léků by ale podle nás měla být možnost doručení zachovaná – ať už jde o léky pro chronicky nemocné pacienty, nebo třeba antibiotika.

Co léčivé přípravky s omezenou dostupností (LPOD)?

Věřím, že do systému by měly být zahrnuté i léky s omezenou dostupností. Myslím, že na tom panuje poměrně široká shoda. Zároveň je ale jasné, že ministerstvo zdravotnictví spolu se SÚKL budou muset nastavit konkrétní pravidla a podmínky.

Z pohledu pacientů by jejich zařazení dávalo smysl. Pomohlo by to předejít situacím, kdy pacient musí obcházet více lékáren a zjišťovat, kde je daný lék dostupný. Místo toho by si mohl na internetu zjistit, která lékárna ho má k dispozici, a lék si u ní rovnou objednat.

Pokud pacient daný lék dobře zná, pravidelně ho užívá a jen zrovna nemá čas zajít do lékárny, může pro něj být doručení výrazně jednodušší. 

Dá se očekávat, že omezení budou podobná jako ta, která platí už dnes, protože současný systém podle mého názoru funguje poměrně dobře.

Vnímáte, že je systém Rx online využitelný i v případech, kdy pacient odchází od lékaře s receptem například na antibiotika, která by měl začít užívat prakticky ihned?

To ukáže až praxe. Máte ale pravdu, že pokud pacient odchází od lékaře, není mu dobře a má předepsaná antibiotika, většinou je chce začít užívat co nejdříve. V takové situaci pravděpodobně nebude chtít čekat několik dní na doručení.

Právě u těchto případů lze proto očekávat, že bude služba využívaná méně. I proto si myslíme, že větší význam bude mít především u chronické léčby, tedy u léků, které pacienti užívají dlouhodobě a opakovaně.

Pokud pacient daný lék dobře zná, pravidelně ho užívá a jen zrovna nemá čas zajít do lékárny, může pro něj být doručení výrazně jednodušší. Očekáváme tedy, že právě u těchto léků bude služba využívána nejčastěji. Zároveň by ale možnost doručení měla zůstat otevřená i pro ostatní typy léčiv.

Ministerstvo neotálí a valí návrh kupředu

Jak pokračují jednání o zavedení Rx online a na čem zatím mezi jednotlivými aktéry panuje shoda?

Minulý týden proběhlo na ministerstvu společné jednání všech stakeholderů, včetně nás. Ministerstvu se podle mě podařilo celou věc výrazně posunout dopředu, a to právě díky jednání s jednotlivými stranami. Základní shoda panuje na tom, že se zásilkový výdej léčiv na recept zavede a že bude součástí další novely zákona o léčivech, která by měla přijít příští rok. Během letošního roku by se pak mělo dospět ke konkrétnímu znění legislativy a nastavení podmínek.

V zásadě s většinou návrhů souhlasíme. Některé otázky jsou spíše technického nebo administrativního charakteru a týkají se především SÚKL, ministerstva nebo lékáren – ne tolik nás jako pacientů. Typickým příkladem je například uznání času výdeje lékárny pro zúčtování s pojišťovnou nebo otázka náhledu do lékového záznamu. Tedy zda bude náhled povinný, nebo zda o něm bude v konkrétní situaci rozhodovat lékárník. Pro pacienty je klíčové, aby měli jistotu, že dostávají lék, který mohou bezpečně užívat a nehrozí kontraindikace s jinými léky, které již užívají. Vnímáme to spíše jako rozhodnutí, které musí nastavit stát.

Z našeho pohledu je důležité hlavně to, aby podmínky pro Rx online byly v zásadě stejné jako v kamenné lékárně. Pokud má jít o další kanál, který má pacientům usnadnit přístup k lékům, neměly by v něm vznikat nové bariéry. Pacienti tuto možnost budou využívat právě proto, aby si vyzvednutí léků zjednodušili, nikoliv zkomplikovali. Proto je jedním z našich hlavních požadavků, aby podmínky byly co nejvíce srovnatelné s běžným výdejem v lékárně.

Co dalšího je pro vás zásadní?

Důležitým tématem je pro také otázka takzvaného „navolávání“, tedy povinnosti lékárníka kontaktovat pacienta při výdeji léků. Nemusí jít nutně o telefonát. Může to být například i chat nebo jiná forma komunikace. Myslíme si ale, že by nemělo být povinné kontaktovat každého pacienta při každém výdeji.

To platí zejména u pacientů žijících s chronickým onemocněním, kteří užívají stejnou léčbu dlouhodobě, často i několik let. V takových případech většinou není nutné, aby jim lékárník před každou dodávkou volal a znovu je poučoval o léčbě, kterou dobře znají.

Konzultace s lékárníkem by neměla být automaticky povinná při každém výdeji.

Zároveň ale považuji za důležité, aby pacient vždy dostal základní informace o léku. Spolu s dodávkou – případně v potvrzovacím e-mailu – by proto měl obdržet stručné informace vycházející z SPC (souhrnné dokumentace k přípravku, pozn. red.). Mělo by jít zejména o dávkování a upozornění na možné kontraindikace. Na tom, že by takové dispenzační minimum mělo být součástí dodávky, podle všeho panuje poměrně široká shoda.

Proč by to tam mělo být zvlášť napsané?

Je to především praktičtější pro pacienta. Pokud mu lékárník informace sdělí jen ústně – ať už při telefonátu před objednávkou, nebo osobně v lékárně – je velká šance, že je cestou domů jednoduše zapomene.

Proto je mnohem přínosnější, když pacient tyto informace dostane písemně spolu s lékem. Ať už v tištěné podobě v zásilce, nebo elektronicky. V takové formě se k nim může kdykoli vrátit. Písemná informace, která přijde společně s dodávkou, má pro pacienta větší hodnotu než jednorázová ústní rada.

Jak už jsem zmínil, konzultace by neměla být povinná v každém případě. Pacient by měl mít možnost zvolit si, jakým způsobem chce být v případě potřeby kontaktován – například telefonicky, emailem, přes chat nebo jiným kanálem – pokud to lékárník v daném případě uzná za vhodné. Jinými slovy, pacient volí preferovanou komunikaci a lékárník je ten, kdo ve finále rozhodne, zda v daném případě je například nutné vzhledem k léčbě pacienta kontaktovat jiným způsobem před odesláním zásilky. 

Myslím, že na tomto principu panuje mezi vyjednávajícími stranami také poměrně široká shoda. Diskutuje se pouze o tom, zda by v některých konkrétních situacích neměla být konzultace povinná. Obecně ale zastávám názor, že by rozhodnutí mělo zůstat na posouzení lékárníka v daném případě.

Co třeba způsob identifikace pacienta? Je to něco, co vás za pacientské organizace zajímá?

Určitě. Ověření identity pacienta při objednávce je důležité téma. Předpokládáme, že se o jeho konkrétní finální podobě a nastavení ještě povede odborná diskuse. Z našeho pohledu by ale měla být identifikace nastavená v rozumné míře, aby systém zbytečně nezvyšoval bariéry pro pacienty. Některé způsoby ověření, například přes Identitu občana, mohou být pro část pacientů – zejména pro seniory – poměrně komplikované.

Pozitivně hodnotím, že do diskuse byli zapojeni všichni relevantní aktéři.

Zároveň je potřeba říct, že cílový režim by se měl co nejvíce blížit tomu, jak funguje výdej v kamenné lékárně. Tam ve většině případů další formální identifikace pacienta na místě neprobíhá – základním prvkem je samotný eRecept, který podle našeho názoru představuje dostatečný identifikační i právní základ pro výdej léku.

Je ale zřejmé, a tomu rozumíme i z důvodu bezpečnosti, že nějaká forma ověření bude v online prostředí potřeba. Konkrétní technické řešení rozpracuje a představí SÚKL. Za pacientské organizace je pro nás důležité, aby celý proces pro pacienta nebyl příliš složitý oproti běžné návštěvě lékárny.

Když se vrátím ke schůzi na ministerstvu zdravotnictví, jednání o návrhu tedy pokračují konstruktivně?

Ano. Zvlášť bych chtěl pochválit ředitele odboru léčiv a zdravotnických prostředků ministerstva zdravotnictví Petra Davídka, neboť se mu daří ta jednání systematicky vést. Dosud poslední jednání bylo velmi dobře připravené a v podstatě už se řešily jednotlivé body, díky čemuž se to posouvá dopředu. Měl jsem z toho velmi dobrý pocit a pozitivně hodnotím, že do diskuse byli zapojení všichni relevantní aktéři.