Soukromí poskytovatelé zdravotních služeb mají úžasnou historii zajišťování kvalitních a dostupných zdravotních služeb pro miliony pacientů v Česku, říká prezident jejich asociace Šimon Toman v rozhovoru pro Zdravotnický deník. Své zkušenosti nyní nabízejí státu, aby zlepšili a zmodernizovali fungování celého systému poskytování zdravotní péče. Odezva je, zdá se, pozitivní.

Asociaci založily společnosti AGEL, AKESO Holding, EUC, FutureLife a Penta Hospitals CZ. Projevili zájem o členství i další poskytovatelé?

Ano, obrátila se na nás řada soukromých poskytovatelů z celé České republiky se zájmem o spolupráci. Samozřejmě mě to potěšilo. Když desítky úspěšných a respektovaných subjektů v České republice věří v to, co si Asociace na úplném začátku své existence vtělila do stanov, je to závazek. A také velký impulz pro další rozvoj – jsme otevření, chceme spolupracovat, a proto je v běhu jednání o rozšíření našich řad přidruženými členy. A pevně věřím, že tento trend bude pokračovat.

Jakým tématům se v rámci asociace věnujete? Co se za dobu její existence zatím povedlo?

Členové asociace působí v českém zdravotnictví desítky let, investují do dlouhodobých projektů poskytování kvalitní zdravotní péče, a proto si uvědomují, že jejich úspěch závisí na dlouhodobě udržitelném zdravotnictví. Proto se intenzivně věnujeme problematice financování zdravotnictví, včetně hledání nových zdrojů. Analyzujeme úpravy dohodovacího řízení, chceme přitom přispět našimi praktickými znalostmi. Připravujeme návrhy k efektivnějšímu využití lidského kapitálu ve zdravotnictví prostřednictvím podkladů k diskusi o kompetencích nelékařského personálu. Otevíráme znovu rozšíření modelu jednodenní péče, která je pohodlnější pro pacienty a ekonomičtější pro stát. Totéž platí o domácí péči.

Neobejdeme se bez zásadního prohloubení digitalizace zdravotnictví. I digitalizace je mimořádně potřebná pro zvýšení komfortu pacienta i efektivity systému. Podívejme se jen na úspěch eReceptu, kolik pozitivního přinesl. A stačilo relativně málo k tomu, aby se zavedl do praxe. Nejsou to témata, na kterých „vydělají“ naši členové. Jsou to témata, na kterých vydělají pacienti a celé české zdravotnictví. Jedná se přitom o nezbytné změny pro to, abychom udrželi kvalitu a dostupnost zdravotní péče a finanční stabilitu zdravotnictví.

Zdravotnictví potřebuje nové profese

Kam chcete letos prioritně zaměřit pozornost?

Chceme se stát partnerem vlády a ministerstva zdravotnictví v prosazování důležitých reforem, které rámuje programové prohlášení. Na této spolupráci jsme se shodli i při jednání s panem ministrem Vojtěchem. Nejvíce pozornosti budeme letos věnovat připravované reformě kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Jsme v tom velmi aktivně zapojeni a připravujeme vlastní podněty a podklady pro jednání o legislativních změnách.

Máme širokou shodu na principech a směru, kterým se má dle nás reforma ubírat. V první řadě nám jde o narovnání legislativy. Praxe se za poslední roky rychle vyvíjí a legislativa ji nenásleduje. Rychle se mění struktura a organizace péče, čelíme demografickým změnám populace, zrychluje se modernizace a digitalizace poskytování zdravotních služeb. Cítíme potřebu vzniku nových rolí v systému, jako jsou například koordinátoři péče, case manažeři a podobně, ale i předefinování rolí existujících. V neposlední řadě je nutné zvýšit kompatibilitu jednotlivých profesí pro jejich lepší zastupitelnost a účinnější týmovou spolupráci. Reforma se tedy dle nás nevyhne ani systému vzdělávání a problematice úhrad.

Zároveň vidíme příklady dobré praxe v zahraničí, zejména v zemích EU, které stojí za to následovat. Cílem by mělo být dostupné, efektivní zdravotnictví reagující na změny posledních let, ale také odolné ke změnám očekávaným v letech příštích. Velmi vážně bereme otázku bezpečnosti a kvality služeb a považujeme za prioritu, aby na ni reforma neměla negativní vliv. Významné průniky s programem vlády, s názory odborné komunity, ale také se zdravotními pojišťovnami dávají příslib tomu, že se nám podaří pomoci k významnému zlepšení institucionálního prostředí.

Mohlo by vás zajímat

Společné zájmy tří institucí

Stal jste se také předsedou Sdružení soukromých nemocnic. Jaký spolu mají obě asociace vztah? Jak by případně měla vypadat jejich spolupráce?

Synergické vztahy mezi oběma institucemi jsou tak silné, že byl tento krok naprosto přirozený. Jakkoliv se jedná o dvě odlišné instituce, zájmy jsou společné. Proto budeme v řadě oblastí postup úzce koordinovat. Připravujeme smlouvu o spolupráci a další kroky následují velmi rychle tak, abychom neplýtvali časem a využili potenciál extrémně silného know-how, které obě asociace mají kumulovaný v členské základně. V tom vidím z minulosti obrovský deficit – a nejedná se jen o tvorbu zdravotních politik, ale i o komunikaci a edukaci veřejnosti.

Předsedáte i Sekci zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR. Co chcete v každé z těchto tří funkcí prosazovat? Jak se liší vaše role v těchto třech pozicích?

Propojení všech třech institucí, zastupujících soukromý sektor ve zdravotnictví, mi přijde logické. Můžeme teď mluvit jedním, silnějším hlasem. Systematicky jsem se na to připravoval a mám kolem sebe skvělý tým, který mi pomáhá. V rámci Sekce Hospodářské komory chci navázat na práci mých předchůdců, ale s větším důrazem na výsledek v podobě legislativních změn.

Připravujeme vznik tří pracovních skupin. První se zaměří na financování, kvalitu a dostupnost péče, druhá na podporu prevence a péči o zdraví zaměstnanců, třetí pak na problematiku sociálních služeb. Ty tři problematiky se hodně překrývají a je potřeba je sladit. Když se to povede, můžeme lépe reagovat na negativní dopady demografické křivky na straně nabídky i poptávky ve zdravotnictví. Po desetiletích alarmistického teoretizování je potřeba návrhy na změny poctivě odpracovat, projednat se státem s autoritou důvěryhodných subjektů za zády a uvést je v život. Jsem přesvědčen, že skloubení těch třech pozic mi to umožní lépe, než kdyby každá instituce o to usilovala samostatně.

Neškrtejme výdaje hlava nehlava

S čím jdete do letošního dohodovacího řízení? Máte nějaké konkrétní požadavky či návrhy, které chcete s plátci řešit?

Vstupujeme do dohodovacího řízení s mandátem od našich členů s velice konstruktivním přístupem. Chceme podporovat modernizaci medicíny i managementu péče, které mají potenciál pomoci zvýšit efektivitu a finanční stabilitu systému. Jistě k tomu může významně přispět rozšíření spektra jednodenní péče, širší uplatnění domácí a následné péče a z dlouhodobého hlediska i výkony podporující porodnost.

Podporujeme postoj ministerstva, jehož cílem je domluva v maximální míře tak, aby pak jednostranně neurčovalo úhrady. Na druhou stranu, dohoda je vždy možná jen tehdy, když obě strany jdou do jednání s konstruktivními návrhy a upřímnou snahou o přijatelný kompromis podporující kvalitní a dostupnou péče. Věřím, že zájmem ministerstva ani zdravotních pojišťoven by nemělo být plošně škrtat výdaje na zdravotní péči hlava nehlava už na samotném začátku dohodovacího řízení prostřednictvím negativních koeficientů.

Ministerstvo představilo nový koncept dohodovacího řízení. Co na něj říkáte? Jak byste viděl nastavování úhrad ve zdravotnictví vy? Má v nich mít prostor úhradová vyhláška?

Oceňujeme, že ministerstvo otevírá debatu o změně konceptu dohodovacího řízení. Pro stabilitu zdravotnictví je ale klíčové, aby úhradové podmínky vznikaly především skutečnou dohodou mezi plátci a poskytovateli, nikoli jednostranným rozhodnutím. Úhradová vyhláška by podle nás měla zůstat spíše pojistkou pro situace, kdy se dohoda nepodaří uzavřít. Zásadní je také, aby nastavení úhrad více reflektovalo reálné náklady poskytování péče a zajistilo dlouhodobou udržitelnost zdravotních služeb.

Jaké jsou podle vás v současnosti největší výzvy, s nimiž se musíme v českém zdravotnictví vypořádat?

Tou největší je financování. Jednoznačně. Při současném rozsahu a objemu péče můžeme již brzy narazit do zdi. Opakovaně na to upozorňují odborníci – ať je to pan profesor Dušek z ÚZIS, nebo dříve Národní ekonomická rada vlády. Máme také studie univerzitních pracovišť nebo think-tanků. S tím souvisí všechna témata, která jsem zmiňoval a s kterými chce asociace pomoci. Nežádoucí dopady stárnutí musíme začít řešit teď! Ale netýká se to jen péče pro pacienty, ale i nabídkové strany práce ve zdravotnictví. V neposlední řadě bychom měli řešit nové zdroje financování. Musíme se vyrovnat i s faktem, že současný systém plně nezohledňuje ochotu mnohých pacientů připlácet si za péči, což zvětšuje stínovou ekonomiku a korupci ve zdravotnictví.