Vědci se podle informací deníku The Guardian chystají poprvé otestovat vakcínu, která by mohla snížit riziko vzniku rakoviny plic. Opírají se přitom o roky detailního výzkumu evoluce nádorů, který nyní stojí na prahu prvního podání člověku v klinickém hodnocení.

Rakovina plic patří dlouhodobě k nejzákeřnějším onkologickým diagnózám. Často se rozvíjí skrytě, bez výrazných příznaků, a bývá odhalena až ve chvíli, kdy jsou možnosti léčby omezené. Právě proto má stále velmi špatnou prognózu, dlouhodobě přežívá jen menšina pacientů.

Jedním z hlavních důvodů je samotná biologická podstata nádoru. Nejde o jednolitou masu buněk, ale o dynamický a neustále se měnící „ekosystém“. Různé skupiny nádorových buněk mezi sebou soutěží, přizpůsobují se a přežívají i agresivní léčbu. Tato evoluční schopnost znamená, že i když léčba zničí část nádoru, ty nejodolnější buňky často přežijí a nemoc se vrací, mnohdy v ještě agresivnější formě.

TRACERx: Mapa evoluce nádoru

Právě pochopení této „evoluce rakoviny“ stálo v centru rozsáhlého projektu TRACERx, který financovala organizace Cancer Research UK. Devět let trvající studie sledovala stovky pacientů od diagnózy až po průběh léčby a analyzovala genetické změny v jejich nádorech.

Výsledky ukázaly, že nádor se vyvíjí podobně jako strom. Z původních buněk (kmen) postupně vznikají nové větve, takzvané subklony, z nichž některé získávají výhodu a dominují. Právě tyto „vybrané“ buněčné linie stojí často za návratem nemoci nebo jejím šířením do dalších orgánů.

Rakovina plic zůstává v Česku nejčastější příčinou úmrtí mezi nádorovými onemocněními. Problémem je, že většina pacientů přichází k lékaři až ve chvíli, kdy je nemoc v pokročilém nebo metastatickém stadiu. Dlouhodobé přežití je proto nízké, hranici 5 let překoná zhruba jen desetina nemocných. Pokud se nádor odhalí už v prvním stadiu, přežívá 5 a více let bez známek onemocnění téměř 70 % pacientů. Takových případů je ale minimum, týká se to jen asi každého desátého nemocného. Zdroj: Masarykův onkologický ústav

Vědci zároveň identifikovali konkrétní genetické změny spojené s horší prognózou, rychlejším návratem nemoci i vznikem metastáz. To otevírá cestu nejen k cílenější léčbě, ale i k včasnějším zásahům ještě před tím, než se nádor plně rozvine.

Odhalit nádor dřív, než vznikne

Právě zde se výzkum posouvá od léčby k prevenci. TRACERx totiž ukázal, že mnoho nádorů sdílí určité rané genetické chyby – jakési „první kroky“ na cestě ke vzniku rakoviny.

A právě na tyto změny cílí nově vyvíjená vakcína LungVax. Jejím principem je naučit imunitní systém rozpoznat abnormální buňky v okamžiku, kdy se teprve začínají měnit v prekancerózní stav. A zničit je dřív, než vznikne plnohodnotný nádor.

Mohlo by vás zajímat

Vakcína využívá podobný technologický princip jako některé moderní vakcíny proti infekčním onemocněním. Dodá tělu „instrukce“, podle nichž imunitní systém rozpozná takzvané neoantigeny – varovné proteiny vznikající v důsledku genetických mutací.

Od laboratoře k prvním pacientům

Laboratorní testy už podle výzkumníků prokázaly, že vakcína dokáže vyvolat imunitní reakci proti těmto abnormálním buňkám. Nyní se projekt posouvá do další fáze. První klinické studie na lidech by měla začít v roce 2026.

Půjde o ranou fázi testování, která se zaměří především na bezpečnost a správné dávkování. Zapojeni budou lidé s vysokým rizikem vzniku rakoviny plic, například pacienti po operaci, u nichž hrozí návrat nemoci. Pokud se ukáže, že je vakcína bezpečná a vyvolává očekávanou imunitní odpověď, mohou následovat rozsáhlejší studie zaměřené na její účinnost u širší populace.

Nová kapitola onkologie?

Význam tohoto přístupu přesahuje samotnou rakovinu plic. Pokud se koncept preventivní vakcinace proti nádorům osvědčí, může změnit základní paradigma onkologie – od pozdní léčby k aktivní prevenci.

Vedle vývoje vakcíny přináší výzkum TRACERx i další praktické výstupy, například krevní testy schopné odhalit návrat rakoviny dříve než zobrazovací metody nebo lepší identifikaci pacientů s vysokým rizikem relapsu.