Zatímco ve velkých městech a obchodních centrech lékárny rostou jako houby po dešti, český venkov čelí tiché krizi. Nejnovější data z Indexu prosperity a finančního zdraví ukazují na prohlubující se propast v dostupnosti péče. V pohraničí lékárny zanikají, což může mít dominový efekt na celý zdravotní systém. Paradoxním vítězem v dostupnosti se stala Jaroměř, těží totiž z blízkosti farmaceutické fakulty.

Letošní výsledky Indexu prosperity a finančního zdraví, společného projektu České spořitelny, portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR, přinášejí detailní pohled na dostupnost lékárenské sítě. Ačkoliv se Česko může v celoevropském srovnání zdát jako lékárenská velmoc, realita je regionálně velmi roztříštěná.

Venkov jako ohrožený druh

Hlavním trendem je centralizace. Lékárny se stahují do poliklinik a nákupních zón, zatímco menší obce o své lékárníky přicházejí. Tento vývoj ale není jen otázkou pohodlí při nákupu, ale hrozbou pro stabilitu primární péče.

„Kromě výdeje léčiv lékárny poskytují pacientům i odborné poradenství při lehčích zdravotních potížích bez nutnosti návštěvy lékaře,“ varuje mluvčí České lékárnické komory (ČLnK) Veronika Orendášová s tím, že zánik těchto míst povede k sekundárnímu přetěžování ambulancí a pohotovostí, kam budou nuceni zamířit lidé i s banálními potížemi.

Recept na úspěch v Jaroměři

Nejlepší situaci v republice hlásí Jaroměř a její okolí v Královéhradeckém kraji. V přepočtu zde připadá na 100 tisíc obyvatel téměř 41 lékáren, což je výrazně nad celorepublikovým průměrem. Celý kraj navíc v mezikrajském srovnání suverénně vede.

„Královéhradecký kraj patří dlouhodobě mezi regiony s velmi dobrou dostupností. Jedním z důvodů může být silná tradice farmacie v regionu, protože v Hradci Králové sídlí Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, která každoročně vychovává nové farmaceuty. Jedním z důvodů je tak například to, že absolventi fakulty si najdou partnery při studiích v tomto regionu, a tím pádem tam zůstanou,“ vysvětluje Orendášová.

Na opačné straně spektra stojí periferní oblasti a pohraničí, kde je hustota obyvatel nízká. Překvapivým zjištěním je však i horší dostupnost v bezprostředním okolí Prahy.

Generační obměna a nerovné financování

Problémem není jen geografie, ale i demografie. Venkovské lékárny často stojí a padají s jedním majitelem. „Pokud takový lékárník-majitel odejde do penze, ne vždy se podaří najít nástupce. Mladí farmaceuti totiž často preferují práci ve větších městech, kde mají širší pracovní možnosti a také lepší zázemí,“ popisuje Orendášová.

Kromě nedostatku personálu bojují malé lékárny i s ekonomickým nastavením systému. Odměňování lékáren je dnes totiž z velké části vázáno na cenu léku, což podle mluvčí komory znevýhodňuje venkovské provozy, kde praktici předepisují levnější preparáty než specialisté v centrech měst. „Za stejnou práci – výdej léku – tak menší lékárna zpravidla obdrží méně financí než lékárna na poliklinice. Rozdíl činí i desítky procent,“ popisuje Orendášová.

Mohlo by vás zajímat

Podle odborníků je řešením systémová změna, která by odměnu za práci farmaceuta oddělila od tržní ceny léčiva. Dalším otazníkem pro stabilitu kamenných prodejen v regionech zůstává také aktuálně projednávaný zásilkový výdej léků na předpis.