Nemocniční nákazy: Oficiální čísla vypadají skvěle, realita je ale jiná

Nozokomiální infekce (nákazy získané v nemocnicích) postihují podle odborníků až každého desátého pacienta, přesto oficiální data některých pražských fakultních nemocnic ukazují výrazně nižší hodnoty. Důvodem je podle nich složité sledování a nenahlášené případy.

Nižší výskyt nozokomiálních nákaz, než jaký uvádí většina tuzemských nemocnic, oficiálně zaznamenávají ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV). Důvod je ale prostý, mnohé případy nejsou nahlášeny, vysvětluje Andrea Březinová z tamního oddělení epidemiologie Referátu hygieny a epidemiologie.

„Na základě srovnání celkových prevalenčních hodnot ve zdravotnických zařízeních v ČR a porovnáním nejnižší možné celkové prevalenční hodnoty nozokomiálních nákaz, kterou lze považovat za podloženou, je evidentní podhlášenost,“ popisuje Březinová. Situace se ale podle ní zlepšuje. „Ještě v roce 2022 byla hlášená hodnota nozokomiálních nákaz téměř 0 %,“ dodává.

A upozorňuje, že sledování nemocničních nákaz není jednoduché. „K záchytu existuje několik nástrojů, od aktivního vyhledávání až po možnosti využívání umělé inteligence. Vždy má ale konečné a rozhodující slovo ošetřující lékař, který nozokomiální nákazu potvrzuje. Sledování je časově velmi náročnou záležitostí, která by plným úvazkem zaměstnala více než jednoho odborníka v této oblasti,“ uvádí Březinová.

Data svědčí o míře hlášení, ne o reálném stavu

Podhlášenost má zjevně vliv i na statistiky Fakultní nemocnice Bulovka. Podle oficiálních údajů tam postihly infekce spojené se zdravotní péčí v roce 2025 celkem 433 pacientů. Nemocnice přitom za loňský rok vykazuje 35 302 hospitalizací. To svědčí o tom, že zdaleka ne všechny případy nozokomiálních infekcí zdravotníci nahlásí do systému. Výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí v nemocnicích se totiž podle dlouhodobých dat i údajů většiny mimopražských fakultních nemocnic pohybuje mezi 5 a 10 %.

Mnohem vyšší čísla nozokomiálních infekcí prezentují v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), byť nejde o data aktuální, ale z roku 2023. „Ta ukázala, že nemocniční infekce zasáhly zhruba 7 % pacientů ÚVN,“ uvádí tisková mluvčí Andrea Štorchová.

Mohlo by vás zajímat

Revoluce v onkologické prevenci: 3 screeningové programy se dočkají zásadních změn

Nejčastější jsou infekce močových a dýchacích cest a také infekce související s operacemi.

Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) konkrétní data o nozokomiálních nákazách Zdravotnickému deníku nesdělila. „Procentuální údaje na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení se běžně veřejně neprezentují. Jejich interpretace je totiž velmi komplexní a závisí na celé řadě faktorů, jako je spektrum poskytované péče, struktura pacientů nebo typ pracovišť,“ vysvětluje tisková mluvčí Marie Heřmánková.

Prim hrají močové infekce

Mezi nozokomiálními nákazami loni ve FNKV dominovaly infekce v místě chirurgického výkonu (24 %). To je podle Březinové do značné míry ovlivněné faktem, že se nemocnice specializuje na popáleninovou medicínu. Následovaly pneumonie (21 %) a infekce močových cest.

Na Bulovce převažovaly močové infekce (34 %), následovaly dýchací infekce (23 %), infekce v ráně (16 %) a infekce zažívacího traktu (13 %).

Nejčastější zjištěnou infekcí v ÚVN byla infekce močového systému (30 %), dále infekce dýchacích cest (20 %) a infekce v místě chirurgického výkonu (20 %). Méně časté byly případy infekce krevního řečiště, trávicího traktu, kůže a měkkých tkání. „Tato data jsou ve shodě s výsledky národními, respektive evropskými a ukazují na vysokou úroveň zavedených postupů prevence a kontroly infekcí v naší nemocnici,“ říká mluvčí Štorchová.

Ve VFN se u pacientů nakažených při hospitalizaci potýkají s podobnými infekcemi jako v ostatních nemocnicích. „Nejčastěji se jedná o infekce spojené s invazivními vstupy, například močovými katétry nebo cévními vstupy, infekce dýchacích cest nebo infekce v místě chirurgického výkonu,“ potvrzuje Heřmánková.

Hra s časem

Pražské fakultní nemocnice si dobře uvědomují, že zdrojem onemocnění pro pacienty bývají i ošetřující zdravotníci. Aby snížili riziko přenosu infekcí, snaží se proto o stanovení jasných podmínek pro zaměstnance. Ve FNKV se stejně jako v ostatních nemocnicích řídí platnou legislativou a pokyny orgánů ochrany veřejného zdraví, zvláště obezřetně postupují při aktuálních epidemiích.

„Příkladem mohou být nákazy, kdy je u vnímavých osob spojencem postexpoziční očkování. Vždy se ale jedná o hru s časem, vzájemnou spolupráci a správný odběr všech potřebných údajů. Poměrně dobře je například možné zasáhnout u vnímavých jedinců v případě rizikového kontaktu s virovou hepatitidou typu A – a tím zabránit onemocnění. V případě prokázané akutní virové hepatitidy A je izolace povinná, stanovená legislativně,“ uvádí Březinová. A doplňuje, že velmi přísná pravidla platí i v případě kontaktu se spalničkami.

Zdravotník s příznaky infekčního onemocnění by měl zůstat doma po celou dobu, kdy by mohl být infekční.

Zcela odlišný je ovšem postup u běžných respiračních nákaz, z nichž je poměrně velká část preventabilní díky možnosti vakcinace. „Zaměstnanci jsou před sezónou respiračních nemocí každoročně stručně informováni o pravidlech preventivního chování a postupech k zabránění rozšíření respiračních nákaz – používání roušek, dezinfekce rukou nebo oddělené stravování. Respektování preventivního chování je v kompetenci jednotlivých klinik,“ popisuje Březinová.

Na Bulovce mají pro své zdravotníky nastavena jasná pravidla v případě, že jsou infekční. „Pokud je zaměstnanec infekční, zůstává vždy v pracovní neschopnosti. O její délce rozhoduje jeho praktický lékař v kontextu daného onemocnění a v souladu s platnou legislativou. V neschopnosti zůstává po celou dobu, kdy by mohl být infekční – to se liší podle typu infekce. Zaměstnanec svůj stav povinně hlásí svému nadřízenému, a ten následně nemocničnímu hygienikovi,“ popisuje tisková mluvčí FN Bulovka Eva Stolejda Libigerová.

Zda a jaké musí zdravotníci používat ochranné pomůcky, vyplývá na Bulovce z charakteru onemocnění, kterými trpí jejich pacienti. „Používání ochranných pomůcek pravidelně kontrolujeme a průběžně zaměstnance školíme,“ dodává mluvčí.

Potenciálně infekční zaměstnanci do práce mohou

Provozní řád velí zdravotníkům ÚVN, kteří jsou práceschopní, ale potenciálně infekční (začínající rýma, opar nebo třeba doznívající průjem), že musí o svém stavu informovat svého nadřízeného a oddělení nemocniční hygieny. „Používání osobních ochranných pracovních pomůcek a zavedená opatření na pracovišti včetně kontroly se odvíjejí od povahy infekčního onemocnění a pravděpodobné cesty přenosu,“ doplňuje mluvčí Štorchová.

Zdravotníci, kteří v ÚVN pracují s infekčními pacienty, musí kromě standardních hygienických opatření dodržet i další opatření založená na způsobu přenosu infekce, která zabraňují kontaktnímu, kapénkovému nebo vzdušnému přenosu. „Pokud je to nezbytné, mohou být tato opatření realizována formou opatření izolačních,“ popisuje mluvčí.

Podobná pravidla pro zdravotníky platí i ve VFN. „Základním principem je, že zdravotnický pracovník s příznaky infekčního onemocnění by neměl vykonávat práci, a to v zájmu ochrany pacientů i svých kolegů. Svůj zdravotní stav konzultuje se svým praktickým lékařem, který rozhoduje o pracovní způsobilosti a případné pracovní neschopnosti… Při akutních respiračních infekcích zůstává zaměstnanec doma až do odeznění příznaků a řídí se pokyny lékaře,“ uvádí Heřmánková.

Návštěvy se s ohledem na práva nemocných omezují či zakazují zcela výjimečně, například při epidemiích velkého rozsahu.

Podobně jako jinde fungují ve VFN hygienická opatření. „Dodržování hygienických pravidel, která zahrnují především hygienu rukou, používání osobních ochranných prostředků, bezpečnou manipulaci s biologickým materiálem, prevenci poranění ostrými předměty a správné postupy při úklidu a dezinfekci prostředí, je u zdravotnického personálu standardem a je průběžně kontrolováno v rámci interních procesů a spolupráce s oddělením nemocniční hygieny,“ říká mluvčí.

Systematická kontrola návštěv? Nemožná

Častým zdrojem nozokomiálních infekcí jsou nejen pacienti a zdravotníci, ale i návštěvy, které do nemocnic za pacienty míří. K rutinní kontrole návštěv ale v nemocnicích nedochází.

„Kontrola infekčnosti pacientů byla běžnou součástí v době pandemie covidu. A to včetně vyplňování dotazníku. Nebylo to ovšem zjevným přínosem – mimo jiné kvůli možným nepravdivým údajům uváděným návštěvou. Dnes by musel být ke kontrole infekčnosti návštěv oprávněný a odůvodnitelný podnět, který by po stránce právní zdůvodnil povinnost podrobit se testování,“ vysvětluje Andrea Březinová z FNKV.

Nemocnice má ústavním epidemiologem stanoveny obecné pokyny pro návštěvy (i s názorným vyobrazením), existují ale i výjimky. „Některá klinická pracoviště mají navíc vzhledem ke svým ‚křehkým‘ pacientům nastavena vlastní preventivní opatření podle svých potřeb s možností konzultace se mnou. Tato opatření zmiňují ve svých dokumentech a jsou zcela v jejich režii,“ popisuje Březinová.

Na Bulovce by měly návštěvy dodržovat stejná pravidla jako zaměstnanci. „Návštěvy se s ohledem na práva nemocných omezují či zakazují zcela výjimečně, například při epidemiích velkého rozsahu a podobně,“ popisuje Stolejda Libigerová. A také dodává, že systematické kontroly návštěv nejsou legislativně možné.

Zvážit zdravotní stav před návštěvou nemocnice

Pro návštěvy pacientů ÚVN je standardem dezinfekce rukou minimálně při příchodu a odchodu z oddělení. „Na rizikových odděleních může být vyžadováno používání osobních ochranných pracovních pomůcek – například ochrana dýchacích cest v průběhu zvýšeného výskytu respiračních onemocnění. Standardně apelujeme na zodpovědnost návštěvníků informačními materiály. A personál má právo vykázat návštěvu, která vykazuje viditelné známky infekce,“ shrnuje Štorchová.

U návštěv ve VFN hraje prim důsledná hygiena rukou při vstupu i odchodu z oddělení. „Rozsah dalších ochranných opatření se liší podle typu pracoviště a aktuální epidemiologické situace. Například na pracovištích s vysoce rizikovými pacienty mohou být pravidla přísnější a zahrnovat použití ochranných pomůcek,“ popisuje Marie Heřmánková.

V období zvýšeného výskytu respiračních infekcí doporučují ve VFN návštěvám zvážit svůj zdravotní stav před příchodem, návštěvu odložit při jakýchkoli příznacích onemocnění, případně využít ochranu dýchacích cest. „Současně může být doporučeno omezit počet osob u pacienta nebo délku návštěvy,“ dodává mluvčí.