Ministerstvo zdravotnictví chce vytvořit novou koncepci využívání operačních robotů v nemocnicích. Na čtvrtečním semináři ve Sněmovně to řekl poradce ministra zdravotnictví Tomáš Hauer. V současné době přístroje v ceně desítek milionů korun využívá 25 nemocnic, od začátku jejich využívání s nimi lékaři operovali více než 65 tisíc pacientů. Za posledních pět let se počet center zdvojnásobil, přístrojů je trojnásobek.

„Je jasné, že se musíme rozhodnout, jestli robotická chirurgie bude každodenním chlebem menších regionálních nemocnic,“ uvedl Hauer. Přístroje podle něj mají vedle velkých center také například nemocnice v Kladně či Náchodě. „Musíme se rozhodnout, jestli je robotická operativa péče centrová, nebo péče jakákoliv,“ dodal.

Pokračuje centralizace péče

Ministerstvo v současné době prosazuje centralizaci vysoce specializované péče do nemocnic, které s ní mají větší zkušenosti, takzvaných specializovaných center. V polovině dubna oznámilo, že od příštího roku se centralizují operace nádorů slinivky, jater a jícnu. Pokračovat se podle Hauera bude operacemi močového měchýře, ledvin a prostaty.

Podle Hauera by nová koncepce měla nastavit kvalitativní parametry a stanovit diagnózy, u kterých je žádoucí centralizace. „S přirozenou spádovostí umíme modelovat, kolik budou nemocnice potřebovat robotů,“ dodal Hauer.

Cílem centralizace podle přednosty III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka Roberta Lischkeho je, aby přístroje a týmy byly smysluplně umístěné tam, kde je hodně pacientů.

„Mám obavu, že pět výkonů na robotu pro jednoho chirurga je špatná cesta. Musíme dosáhnout toho, aby na těch robotech byly vytrénovány týmy vysokoobjemových chirurgů,“ uvedl. Na druhou stranu už v současné době podle něj jejich centrum má pacienty, které by šlo operovat roboticky, ale není pro ně volná kapacita.

Roboti v emergentní a akutní medicíně

Podle lékařů jsou robotické operace šetrnější pro pacienty, lékaři je mohou zvládat rychleji a přesněji. Vhodnější jsou například u obézních nemocných. Umožňují také ušetřit personál nebo zkrátit dobu hospitalizace. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivana Duškova ale nejsou kratší hospitalizace po robotické operaci samozřejmostí, někde zůstávají stejné.

Za problematické považují nemocnice úhrady robotických operací. Podle vyjádření zástupců nemocnic na semináři operace někdy nejsou zaplacené podle jejich nákladů, ale méně.

Mohlo by vás zajímat

Podle předsedy České chirurgické společnosti a přednosty Chirurgické kliniky Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Plzeň Jiřího Moláčka bude dál operací vhodných pro využití robota přibývat.

„Jsem přesvědčen, že velmi rychle vstoupí robotická operativa do jednodenní chirurgie. A velmi rád bych se dožil toho, kdy vstoupí do emergentní a akutní medicíny jako v USA,“ dodal. Ve světě se využívá robot často také k operacím kýly, v tuzemsku vedle nádorů hlavně pro ortopedii nebo gynekologické zákroky.

O robotech rozhoduje přístrojová komise

O povolení nového robotického přístroje rozhoduje přístrojová komise ministerstva. Schvaluje také přístroje pro diagnostiku, jako jsou magnetické rezonance (MR), počítačové tomografy (CT) nebo přístroje pro ozařování nádorů. Komise jedná třikrát ročně, nové vedení ministerstva její složení obměnilo.

Loni komise schválila pořízení robotického zařízení pro nemocnici v Českých Budějovicích, v Benešově, Uherském Hradišti a v Praze Na Františku a Královských Vinohradech. Rozhodnutí o robotech pro nemocnice v Jablonci nad Nisou, Fakultní nemocnici Brno, Nemocnici Hořovice a Slezskou nemocnici v Opavě komise odložila.