Českému zdravotnictví hrozí, že kvůli byrokratickému sešněrování nemocnic přijde o miliardy korun i nejmodernější léčbu. Velké farmaceutické firmy totiž přesouvají klinické studie k sousedům. Unikátní partnerství globálního giganta Bristol Myers Squibb a českého startupu Carebot přesto ukazuje, že domácí technologie s pomocí umělé inteligence dokážou dobývat světové trhy. O tom, jak zastavit odliv mozků i kapitálu a proč je sjednocená digitální strategie EU otázkou přežití, diskutovali experti na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví.
Situace kolem klinických studií v České republice přestává být růžová. Podle Karin Bacmaňákové, generální ředitelky společnosti Bristol-Myers Squibb (BMS), dochází k citelnému poklesu zájmu farmaceutických gigantů o tuzemský trh. „Máme pokles klinických studií. Za rok 2025 jsme jich měli 45 a v letech předtím okolo 70,“ varovala.
Stačí odvaha a komunikace
Tento propad není jen statistikou, ale reálnou ekonomickou ztrátou. Celé klinické prostředí v České republice totiž generuje přibližně 3 miliardy korun ročně. Problémem přitom není kvalita českých lékařů nebo neochota regulátora, tedy Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Kamenem úrazu je rychlost, respektive extrémně pomalé uzavírání smluv s nemocnicemi.
Zatímco v Polsku či Rumunsku začínají nemocnice připravovat kontrakty v momentě výběru pracoviště, v Česku se často čeká až na finální razítko od evropských orgánů. Tento „ztracený čas“ pak diskvalifikuje Česko v očích globálních centrál.
Bacmaňáková však přichází s jednoduchým receptem: nemocnice musí začít komunikovat dříve. „Je třeba povzbudit nemocnice, aby neměly strach a začaly s procesem nastavování smluv hned na začátku. Já v tom nevidím složitost,“ řekla optimisticky s tím, že jde často jen o odvahu k efektivnější komunikaci.
Český úspěch, který přerostl hranice
Navzdory pesimismu v oblasti studií nabízí české prostředí záblesky naděje v podobě úspěšných technologických partnerství. Příkladem je unikátní spolupráce společnosti Bristol-Myers Squibb a českého startupu Carebot v projektu, který využívá umělou inteligenci k detekci nálezů na snímcích plic.
V rámci této spolupráce, která odstartovala koncem roku 2024, dochází k testování a implementaci softwaru v několika vybraných nemocnicích v České republice. BMS do partnerství přináší hluboké know-how z oblasti onkologie a medicínského výzkumu, zatímco Carebot dodává technické řešení založené na strojovém učení.
Tato synergie mezi „velkou farmou“ a agilním technologickým startupem ilustruje moderní trend digitální medicíny, kde technologie nechtějí nahradit lékaře, ale slouží jako neúnavný a mimořádně přesný „druhý pár očí“, který zvyšuje standard diagnostiky v každodenní praxi.
Mohlo by vás zajímat
Původně lokální projekt se během krátké doby stal globálním hráčem. „Dostali jsme se do globálního rozměru. Máme piloty v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Švédsku, otevíráme Chile… Je to obrovský úspěch, kterým jsme chtěli vyslat signál do zahraničí, že Česká republika má potenciál inovačního hubu,“ uvedla ředitelka BMS.
Podle Daniela Kvaka, zakladatele Carebotu, však byla cesta k certifikaci a trhu „trnitá a bolestivá“, zejména v kontextu nové evropské regulace o zdravotnických prostředcích (MDR). Přestože se firmě podařilo získat certifikaci rizikové třídy 2A, skutečná práce začala až s expanzí.
Roztříštěná Evropa jako brzda pokroku
Právě mezinárodní expanze odhalila největší slabinu současného evropského trhu: nedostatečnou jednotu. Přestože existují celoevropská nařízení, jednotlivé členské státy si podle Kvaka často kladou dodatečné, specifické podmínky, které inovativním firmám komplikují život. I se všemi platnými certifikáty a splněním norem pro kybernetickou bezpečnost (ISO 27001) tak mohou výrobci ve státech jako Španělsko či Itálie narazit na lokální kreativitu úředníků.
„Je škoda, že strategie kolem zavádění inovativních nástrojů není v Evropské unii více sjednocená,“ zdůraznil Kvak klíčovou myšlenku diskuse.
Podle něj je nezbytné, aby Evropa v oblasti technologií „táhla za jeden provaz“ a zjednodušila výrobcům cestu na nové trhy. Pokud se nepodaří odstranit bariéry, které ještě zesilují národní specifika a jazyková roztříštěnost, bude evropský inovační prostor nadále ztrácet ve srovnání s dravějšími regiony světa.
