Miliony lidí budou v příštích týdnech sledovat fotbalové mistrovství světa. Výzkumy naznačují, že sportovní fanouškovství nemusí být jen zdrojem emocí. Může souviset také s vyšší životní spokojeností, silnějším pocitem smyslu života a nižší mírou osamělosti. Odborníci upozorňují, že důležitou roli zřejmě hraje pocit sounáležitosti s ostatními fanoušky.
Čtvrtečním startem fotbalového mistrovství světa začíná pro miliony lidí po celém světě sledování zápasů, debatování o výsledcích a fandění oblíbeným týmům. Přestože se sportovní fanouškovství pojí především se zábavou a emocemi, stále více výzkumů naznačuje, že může souviset také s psychickou pohodou a sociálními vazbami.
Na souvislost mezi sportovním fanouškovstvím a psychikou upozornili vědci z Anglia Ruskin University ve Velké Británii. Ve studii publikované v roce 2023 analyzovali data více než sedmi tisíc dospělých Britů ve věku od 16 do 85 let.
Sportovní fanoušci jsou spokojenější a méně osamělí
Výsledky ukázaly, že lidé, kteří během předchozího roku navštívili sportovní událost naživo, vykazovali vyšší životní spokojenost, silnější pocit, že jejich život má smysl, a nižší míru osamělosti než ti, kteří na žádné sportovní akci nebyli. Efekt přetrvával i po zohlednění faktorů, jako jsou věk, pohlaví, zdravotní stav, zaměstnání nebo sociální znevýhodnění.
Autoři studie upozorňují, že i když byly zjištěné rozdíly relativně malé, jejich význam není zanedbatelný. I mírné zlepšení subjektivní pohody totiž může mít podle dřívějších výzkumů dlouhodobé zdravotní důsledky.
Výzkumníci ale zároveň zjistili, že návštěva sportovních akcí se nepojila s nižší úzkostí ani vyšší mírou štěstí. Důvodem může podle nich být skutečnost, že tyto emoce bývají krátkodobější a proměnlivější než celkové hodnocení vlastního života.
Přínosy se neomezují jen na stadion
Autoři studie se později v článku publikovaném v odborně-popularizačním magazínu The Conversation zaměřili na širší obraz sportovního fanouškovství. Připomněli, že pozitivní souvislosti s duševní pohodou byly popsány i u lidí, kteří sport sledují pouze v televizi nebo prostřednictvím internetu.
Další výzkumy ukázaly, že lidé sledující sportovní přenosy mívají méně depresivních příznaků než ti, kteří sport nesledují vůbec. Některé studie navíc naznačují, že s rostoucí frekvencí sledování sportu se tento efekt dál posiluje. Vyšší bývá také pocit životní naplněnosti. A to bez ohledu na to, zda člověk sport sleduje přímo na stadionu, nebo z domova.
Vědci současně upozorňují, že jde převážně o korelační zjištění. Jinými slovy nelze s jistotou říci, zda sledování sportu přímo zlepšuje psychickou pohodu, nebo zda jsou sportovními fanoušky častěji lidé, kteří se cítí lépe. Přesto existují teoretické i experimentální poznatky, které naznačují, že právě fanouškovství může hrát aktivní roli.
Mohlo by vás zajímat
Klíčová je sounáležitost
Jedním z nejpravděpodobnějších vysvětlení je podle odborníků sociální identita. Lidé mají přirozenou tendenci vytvářet skupiny, sw kterými se ztotožňují a které se stávají součástí jejich identity. Sportovní fanoušci tak získávají pocit, že někam patří, sdílejí společné zážitky a mohou čerpat emocionální podporu od ostatních příznivců stejného týmu.
Výzkumy ukazují, že fanoušci, kteří se se svým klubem nebo reprezentací silně identifikují, častěji pociťují podporu od ostatních členů komunity. Právě tento mechanismus může přispívat k vyšší životní spokojenosti a lepší psychické pohodě.
Sport navíc umožňuje sdílet i úspěchy skupiny. Sociální psychologové tento jev označují jako „vyhřívání se v odražené slávě“ (v angličtině basking in reflected glory, pozn. red.). Znamená to, že fanoušci prožívají úspěchy svého týmu částečně jako vlastní. Když se naopak nedaří, mají tendenci od týmu do určité míry psychologicky odstoupit, aby se chránili před negativními emocemi.
Význam sociálního rozměru sportu podpořila i japonská studie využívající zobrazování mozku. Ukázala, že při sledování populárních diváckých sportů vykazovaly oblasti mozku spojené s odměnou a pocity pohody vyšší aktivitu než při sledování méně populárních sportovních disciplín.
