Nová evropská směrnice, podle níž mají farmaceutické společnosti spolufinancovat čištění odpadních vod, může mít negativní dopady na dostupnost léčiv i na evropský farmaceutický průmysl, varuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Před úterním jednání ministrů zdravotnictví v Lucemburku uvedl, že hrozí růst cen léků a přesun jejich výroby do zemí mimo EU.

O problematice jednal opakovaně s eurokomisařem pro zdraví Olivérem Várhelyim a oslovil dopisem také své protějšky v ostatních členských státech.

Podle Vojtěcha může nová směrnice o čištění městských odpadních vod výrazně zasáhnout český i evropský farmaceutický sektor, protože prakticky veškeré náklady na čištění přenáší právě na výrobce léčiv.

Hrozí zvýšení cen léků

„Chceme mít samozřejmě čistou vodu. Ale na druhou stranu tyto náklady se budou muset někde projevit a zejména u generického průmyslu se to projeví tím, že buď se zvýší cena velmi levných léků vyráběných v České republice, nebo se výrobcům nevyplatí léky vyrábět a přesunou výrobu někam do Asie, což už jsme viděli v předchozích letech,“ uvedl Vojtěch.

Vojtěch také připomněl, že na rizika spojená se směrnicí upozorňoval již jeho předchůdce Vlastimil Válek (TOP 09). A podobné obavy zaznívají i z dalších zemí, například z Německa. Evropská komise by podle něj měla přijít s opatřeními, která by dopady nové legislativy zmírnila. Možností je například snížení celkových nákladů nebo jejich spravedlivější rozložení tak, aby nedošlo k omezení dostupnosti některých léků.

Směrnice, která vstoupila v platnost 1. ledna 2025, zavádí princip „znečišťovatel platí“. Výrobci léčiv a kosmetických přípravků mají nést většinu nákladů spojených s odstraňováním mikropolutantů (velmi malé částečky chemických látek, které se vyskytují v životním prostředí v extrémně nízkých koncentracích z odpadních vod, pozn. red.). Evropská komise svůj návrh zdůvodnila tím, že právě farmaceutický a kosmetický průmysl představují hlavní zdroje těchto látek v komunálních odpadních vodách. Podle odhadů Komise jsou oba sektory společně odpovědné přibližně za 92 procent toxické zátěže způsobené mikropolutanty.

Farmaceutické společnosti však s tímto přístupem nesouhlasí. Argumentují tím, že významná část léčiv se do vody dostává vylučováním pacientů, nikoliv samotnou výrobou. Kritizují také skutečnost, že systém nezohledňuje další významné zdroje mikropolutantů, například pesticidy nebo průmyslové chemikálie. Loni se proto obrátily na Soudní dvůr EU a směrnici napadly. U soudu ale neuspěly.

Mohlo by vás zajímat

Obavy z rozevírání nůžek mezi EU a USA

Na jednání ministrů zdravotnictví se podle Vojtěcha bude diskutovat také o nové americké politice označované jako MFN (Most Favored Nation), kterou prosazuje prezident Donald Trump. Jejím cílem je zajistit, aby američtí pacienti neplatili za stejné léky více než obyvatelé jiných vyspělých zemí.

Farmaceutické firmy přitom dosahují nejvyšších zisků právě na americkém trhu. Pokud by došlo ke snížení cen ve Spojených státech, mohly by se společnosti snažit výpadky kompenzovat jinde. Objevují se proto obavy, že by důsledkem mohlo být zdražení léčiv v Evropě nebo opožděné uvádění některých inovativních přípravků na evropské trhy. Výrobci by totiž mohli dávat přednost nejprve americkému trhu a teprve následně menším evropským zemím.

„V tuto chvíli nevíme, jaký přesný dopad to na Evropu bude mít. Ale samozřejmě existuje určité riziko, že by mohlo dojít ke zpoždění vstupu inovativních léků na evropské trhy, nebo že by se k nám vůbec nemusely dostat,“ řekl Vojtěch.

Současně upozornil, že Evropa již nyní za Spojenými státy zaostává. Zatímco v USA jsou dostupné všechny nové přípravky, v Evropě je podle něj pacientům k dispozici pouze přibližně polovina inovativních léčiv. Nový vývoj by tak mohl současný rozdíl ještě prohloubit. Podle Vojtěcha by proto Evropská komise měla vypracovat podrobnou analýzu možných dopadů. A členské státy Evropské unie by měly postupovat koordinovaně a hledat společné řešení.