Vláda schválila Národní akční plán pro duševní zdraví na roky 2026 až 2030. Materiál na vládu předložil předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a národní koordinátorka politiky duševního zdraví Dita Protopopová, vyplývá ze zveřejněných výsledků pondělního jednání. ČR má už nyní takový dokument pro duševní zdraví na roky 2020 až 2030, tehdejší Babišova vláda ho přijala v říjnu 2019.
Protopopová k připravovanému dokumentu už dříve řekla, že prioritou bude prevence na školách a vytvoření dostatečné sítě služeb. „Když se lidé dostanou do krize, aby péči dostali hned, protože tu máme extrémní čekací lhůty. Než se člověk dostane do péče, tak je jeho symptomatika šestkrát horší, a pak už potřebuje mnohem náročnější a dlouhodobější péči,“ uvedla tehdy.
Co dokument určuje
Podobné strategické dokumenty stanovují hlavní cíle na dané období, často souvisí s možností jejich financování z evropských fondů. Podrobněji je pak zpracovává navazující akční plán.
Dokument schválený v roce 2019, který připravilo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s úřadem vlády, popisuje komunitní služby duševního zdraví v roce 2030, tedy za méně než čtyři roky, jako fungující ve prospěch zdraví všech občanů v jejich regionu bez omezení.
„Slouží těm, kteří jsou registrovaní jako pacienti či klienti, ale také těm, kteří se pacienty či klienty mohou potenciálně stát, a zároveň jsou k dispozici těm, kteří potřebují péči, ale je pro ně těžké si o ni říct, nebo se jakkoliv vyjádřit,“ píše se v materiálu.
„Spektrum služeb je k dispozici i těm občanům ČR, kteří nepotřebují specializovanou péči o duševní zdraví, ale čerpají z přítomnosti služeb duševního zdraví v dalších oblastech mimo zdravotní oblast,“ uvádí dokument dále.
Potíže má každý třetí Čech
Jako konkrétní projekty zmiňuje podporu center duševního zdraví a nových služeb pro duševně nemocné, snížení stigmatizace duševních chorob a podílu nemocných, kteří pobývají v institucích místo vlastního domova. V týmu tvořícím tehdejší dokument byla tehdy i Protopopová a dále zástupci ministerstev zdravotnictví a financí, pojišťoven a odborných společností a institucí.
S nějakými duševními potížemi se podle odborníků potýká téměř každý třetí dospělý Čech. Je také jednou z nejčastějších příčin pro přiznání invalidního důchodu. S depresí či úzkostmi se potýká kolem 700 tisíc lidí, u žen je deprese dvakrát častější než u mužů. Podíl lidí s těmito problémy roste v posledních letech.
Psychika dětí a dospívajících se zhoršuje
Podle průzkumů se zhoršuje zejména psychická pohoda dětí a dospívajících. Šťastně se podle výzkumu UNICEF z letošního roku cítí asi polovina z nich. Více než 60 % dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly. Ochranou duševního zdraví dětí argumentuje premiér také při snaze o omezení přístupu dětí na sociální sítě a užívání mobilních telefonů ve školách.
Ředitel Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) Jiří Horáček minulý týden uvedl, že nadměrné vystavení mobilním zařízením a sociálním sítím má vztah k depresivním a úzkostným symptomům, narušenému spánku a nižší životní spokojenosti dětí. Připomněl, že většina platforem stanovuje minimální věk uživatelů na 13 let. NUDZ proto podle něj zákaz používání mobilů během výuky podporuje.
