Nedávný dopis premiéra Andreje Babiše ministrovi Adamu Vojtěchovi rozvířil vody kolem digitalizace českého zdravotnictví. Předseda vlády v něm požaduje zrychlení elektronických projektů. Jenže realita v terénu se od politických přání výrazně liší. Jeden z klíčových milníků – povinné vedení elektronické zdravotní dokumentace – se dříve než v roce 2029 konat nebude. Pro Zdravotnický deník to potvrdil ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn. Žádný přímý diktát od premiéra prý na stole neleží.
Ačkoliv mediální prostor plní spekulace o tom, jak moc premiérův „vytýkací dopis“ paralyzoval či naopak nakopl úředníky na ministerstvu, šéf NCEZ Petr Foltýn emoce mírní. Přímý tlak z nejvyšších pater politiky v otázce elektronických karet pacientů podle svých slov necítí. „Nezaznamenal jsem žádnou přímou urgenci ze strany RVIS (Rady vlády pro informační společnost) nebo dokonce pana premiéra ve věci povinného vedení elektronické zdravotní dokumentace,“ uvádí Foltýn.
Zároveň však přiznává, že resort podrobný harmonogram má. „Komplexní zadání s termíny pro takzvanou interoperabilitu existuje a obsahuje i termín pro tuto agendu. Pro interoperabilitu zdravotních dat neboli schopnost různých informačních systémů a aplikací ve zdravotnictví mezi sebou bezpečně sdílet a efektivně využívat pacientská data napříč celým zdravotním systémem je stanovený na konec roku 2029,“ vysvětluje ředitel centra.
Cesta k digitálnímu esperantu
Proč digitalizace, kterou premiér tak hlasitě požaduje, trvá roky? Podle Foltýna nejde o to, že by lékaři s počítači neuměli, ale o sjednocení obrovského chaosu, který v českých ordinacích za desítky let vznikl.
„Povinné vedení elektronické zdravotnické dokumentace je strukturovaná a jasně definovaná podoba něčeho, co už lékaři dávno vedou, ale pouze interně v rozmanitých verzích a formátech. Je to tedy o určité korekci desítek let navyklých procesů. Nedomnívám se, že je v tomto případě nutný urgentní zásah,“ říká Foltýn.
Bez tohoto sjednocení ale systém jako celek fungovat nemůže. Dokud nebudou mít všichni lékaři stejný „digitální jazyk“, zůstanou data uzamčená v lokálních počítačích jednotlivých ordinací. „Pravda je, že pokud dojde k plošnému standardizovanému vedení elektronické zdravotní dokumentace, bude realizovatelné návazné sdílení dat. Ta takzvaná interoperabilita pak může být naplněna i v oblasti primární péče a menších poskytovatelů, tedy ambulantních specialistů,“ popisuje Foltýn výhody, na které si však pacienti ještě chvíli počkají.
Stát podá malým ordinacím pomocnou ruku
Největším kamenem úrazu rychlého startu jsou peníze a zastaralý software, zejména u menších soukromých ambulancí. Ministerstvo proto uvažuje o tom, že lékařům s přechodem na moderní technologie finančně či technologicky pomůže. Tím se předejde odporu, který v minulosti provázel například eRecepty.
„Termín lze případně vybalancovat i přechodným obdobím kvůli poskytovatelům, kteří nedisponují modernějším systémem pro vedení elektronické zdravotní dokumentace, ať už ambulantní či nemocniční,“ upozorňuje šéf NCEZ Foltýn. A dodává, že aktuálně probíhají debaty o formách podpory, aby bylo možné české zdravotnictví konečně považovat za plošně digitální.
Mohlo by vás zajímat
Mohli jste přehlédnout: Suché jehlování versus klasická akupunktura – klíčové rozdíly
