Počet pacientů v mobilních hospicích i ambulancích paliativní medicíny rychle roste. Nabídka služeb ale nestačí poptávce a mezi jednotlivými kraji existují až dvacetinásobné rozdíly v dostupnosti péče. Ukazují to data zveřejněná ve Strategii rozvoje paliativní péče v ČR do roku 2035. Ta upozorňuje, že je třeba zásadních změn.
Pacienti mohou zůstat doma se svými blízkými, dostává se jim individualizované flexibilní péče – a to nejen od lékařů a ošetřovatelů, ale i psychosociální a spirituální podpory. To vše nabízí mobilní specializovaná paliativní péče neboli mobilní hospice. Ty jsou navíc trvale dostupné a pro systém ekonomicky výhodné díky úspoře nákladů na hospitalizace a institucionální péči. Není vhodná pro všechny, protože její podmínkou je trvalá přítomnost blízkého pečujícího u pacienta. Přesto se jeví ideální pro velké množství paliativních pacientů a poptávka po ní stále stoupá.
Ústecko bez mobilních hospiců
Poptávka po tomto typu péče dnes převyšuje nabídku. A to i přesto, že se služby stále rozvíjejí a počet pacientů v mobilní specializované paliativní péči každoročně výrazně narůstá. Zatímco v roce 2019 se sektor staral o 2 927 pacientů, v roce 2023 jich bylo již 7 130. Výrazně stouply také náklady na jednoho pacienta, z 27 760 korun v roce 2019 na 44 934 korun v roce 2023.
Dostupnost mobilních hospiců ale naráží na obrovské regionální rozdíly v nabídce služeb. Ty jsou dnes koncentrované ve větších městech a aglomeracích. Nerovnoměrná geografická dostupnost souvisí i se složitou personální udržitelností – v některých regionech je velmi náročné získávání a následné udržení kvalifikovaných multidisciplinárních týmů.
Rozdíly mezi kraji jsou přitom až dvacetinásobné. V roce 2023 (poslední dostupná data) využilo péči mobilních hospiců 201 lidí ze 100 tisíc obyvatel Kraje Vysočina a 136 lidí ze 100 tisíc obyvatel Zlínského kraje. Při použití stejné metriky jsou ale jinde čísla tristní – 29 lidí v Libereckém, 25 ve středočeském a jen 10 v Ústeckém kraji.
Značná část území České republiky není službami mobilní specializované paliativní péče pokryta vůbec, jak ukazují bílá místa na následující mapě:
Výrazný nárůst ambulancí
Nevyrovnané regionální rozložení má i další důležitá součást péče mimo lůžková oddělení nemocnic, ambulance paliativní medicíny. Ty umožňují zahájení paliativní péče již v časných fázích onemocnění a nejlepší kontinuitu komplexní péče – dlouhodobé vedení pacienta jedním multidisciplinárním týmem i při změnách zdravotního jeho stavu. Stejně jako domácí hospice také podporují setrvání v domácím prostředí.
Systému pomáhají ambulance paliativní medicíny jednak finančně snižováním počtu nutných hospitalizací, ale jejich působení také snižuje počet neindikovaných vyšetření a dalších procedur. U polymorbidních pacientů je v případě, že jsou v péči ambulancí paliativní medicíny lépe optimalizovaná medikace. Díky prevenci krizí, které ambulance nabízejí, také nemusí tak často vyjíždět k pacientům záchranky.
A lépe funguje i systematické plánování péče. „Ambulance paliativní medicíny poskytují odborné konzultace a péči pacientům v různých stádiích jejich onemocnění. Typicky jde o pacienty, u kterých už není možné dosáhnout úplného vyléčení, ale je klíčové zajistit úlevu od symptomů a podporu, která jim umožní zachovat co nejvyšší kvalitu života,“ popisuje strategie tento segment.
Mohlo by vás zajímat
Zájem o tuto péči výrazně stoupá, díky čemuž stále stoupá i počet poskytovatelů, kteří své služby nabízejí. Zatímco v roce 2019 vykázaly ambulance paliativní medicíny 1 244 pacientů, v roce 2023 jich bylo již 7 437, což je téměř šestinásobný nárůst. Regionální rozmístění ambulancí ale zůstává nevyrovnané. Zatímco v Jihomoravském kraji jich na konci roku 2023 fungovalo 17, v Libereckém jen 2 a v Královéhradeckém a Ústeckém jen 3. Ukazuje to následující mapa a tabulka:
Hospiců brzy nebude dost
Trochu jiná je situace u lůžkových hospiců. Tam jednak tráví pacienti čas trvale, druhak je jejich rozmístění po území České republiky celkem vyrovnané. Hospiců, které poskytují komplexní zdravotní, sociální, psychologickou a spirituální péči bylo na konci roku 2023 v tuzemsku 23 s celkovou kapacitou 524 lůžek.
Z 92 % se hospice starají o onkologické pacienty ve velmi pokročilých stádiích onemocnění. Polovina lidí přijatých do hospicové péče zemře do 10 dnů od přijetí, průměrná doba dožití v hospici je 23 dnů. Na rozdíl od výše zmíněných typů péče je počet pacientů v hospicích (z nichž v témže roce naprostá většina z nich zemře) v posledních letech neměnný.
Rozmístění hospiců v ČR ukazuje následující mapa, z níž vyplývá, že si nejlépe vedou Praha (4 hospice) a Ústecký kraj (3 hospice). Potěšující je, že se alespoň jeden hospic nachází v každém z tuzemských krajů:
Hospiců je v současné době v České republice vyhovující počet i podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle ní by měly země mít 5 hospicových lůžek na 100 000 obyvatel. Pro Českou republiku by mělo jít o 525 lůžek. A stav v roce 2023 byl téměř totožný – 524 lůžek.
Jak ale strategie konstatuje, tento počet nezohledňuje měnící se demografii a rostoucí potřebu paliativní péče v souvislosti se stárnutím populace. Hospiců by tedy mělo v příštích letech přibýt.
Karlovarský kraj bez klíčové služby
Důležité jsou pro paliativní péči také konziliární týmy paliativní péče. To jsou multiprofesní týmy zdravotnických odborníků specializující se na poskytování paliativní péče především pacientům se závažnými a symptomatickými potížemi, jako jsou silné bolesti, dušnost, nevolnost, úzkost a další problémy spojené s pokročilým onemocněním. Tyto týmy zajišťují konzultace a intervence paliativních specialistů pro všechna oddělení nemocnic.
„Ke zřetelnému rozvoji a ukotvení této služby v systému péče se zasloužilo ministerstvo zdravotnictví svým pilotním projektem Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče pro roky 2018 až 2022,“ konstatuje text strategie. Tento pilotní projekt podpořil rozvoj konziliárních paliativních týmů pro děti i pro dospělé ve vybraných nemocnicích.
I tento segment je na výrazném vzestupu. Od roku 2019 do roku 2023 se počet pacientů, kteří využívají péči konziliárních týmů, zvýšil více než sedminásobně, z 1 107 pacientů v roce 2019 na 7 840 pacientů v roce 2023. Mezi kraji však existují propastné rozdíly. Nejlépe je na tom s poskytováním služeb konziliárních týmů Kraj Vysočina (9,7 týmů na milion obyvatel), naopak v Karlovarském kraji je tato péče nulová – a tedy zcela nedostupná:
Strategie apeluje na to, aby se tento stav změnil a péče konziliárních týmů byla dostupná všude a všem. Vede totiž prokazatelně k výraznému snížení dožívání pacientů na akutních lůžkách. Pacienti častěji umírají na lůžkách následné nebo dlouhodobé péče, v lůžkových hospicích nebo doma, což je podle autorů strategie kýžený stav.
