Odborníci nepředpokládají vážnější dopady částečného zatmění Slunce, které bylo na obloze možné sledovat ve středu večer, na duševní zdraví lidí. Na citlivé jedince nebo osoby ve špatném duševním stavu ale podle nich určitý vliv mít mohlo. Lidé se kvůli zatmění neobraceli ani na krizové linky, byť někteří klienti ho v hovorech zmiňovali mimochodem, vyplývá z odpovědí jejich zástupců pro ČTK.

„Zatmění je mimořádná událost, která může člověka silně zaujmout a vytrhnout z běžného způsobu prožívání. U někoho může vyvolat úžas nebo fascinaci, u jiného naopak nejistotu či obavy,“ uvedla na dotaz ČTK klinická psycholožka z platformy Mindwell Ivana Líbalová.

V praxi podle ní odborníci často vidí, že neobvyklé nebo stresující události působí rozdílně podle toho, v jakém psychickém stavu se člověk nachází. „Pokud už je někdo úzkostný, vyčerpaný nebo psychicky nestabilní, může pro něj podobný zážitek představovat další podnět, na který jeho psychika reaguje intenzivněji,“ řekla.

„Na citlivé vnímavé jedince to vliv mít může. Zvýšeně vnímaví jedinci, kteří nejsou aktuálně stabilizovaní, jsou vnímaví k jakýmkoliv změnám,“ uvedla klinická psycholožka Neo Centra Kateřina Marklová. Menší dopady podle ní jev měl i proto, že nastal při západu slunce, ne kolem poledne jako v roce 1999.

Vliv se ukázal i při zatmění v roce 1999

Podle terapeutky Jiřiny Přikryl Maršálkové z Mindwell česká studie po zatmění v roce 1999 sledovala potíže psychiatrických pacientů. „Část psychiatrických pacientů po této události subjektivně popisovala zhoršení psychického stavu častěji než lidé bez psychiatrické diagnózy. Nejčastěji uváděli úzkost, nespavost nebo zhoršení nálady,“ sdělila. Šlo ale podle ní o poměrně malý vzorek a není jasná přesná metodika studie, uvedla.

Spíš než biologický vliv jde podle ní o psychologický účinek. „Jde o mimořádnou událost, která přitahuje velkou pozornost a může být spojena s očekáváním, nejistotou nebo obavami,“ řekla. U citlivějších lidí může zvýšení sledování vlastních pocitů a tělesných reakcí vést k jejich intenzivnějšímu vnímání a následně i k větší úzkosti.

Pozdější výzkum v USA v roce 2017 podle ní ukázal především nárůst pocitu úžasu, sounáležitosti a prosociálního naladění. „Reakce na zatmění tedy pravděpodobně závisí více na tom, jak člověk tuto mimořádnou událost vnímá a jaký význam jí přikládá než na samotném astronomickém jevu,“ dodala.

Mohlo by vás zajímat

Krizové linky mlčely

Zatmění jako problém nezmiňovali ani klienti krizových linek, které oslovila ČTK. „Ani při předchozím podobném jevu jsme nezaznamenali kontakty klientů na toto téma,“ sdělila vedoucí Pražské linky důvěry Jitka Gryga Medřická. Podle ní několik lidí ve středu odpoledne a večer zmínilo zatmění mimochodem, nebylo ale hlavním tématem hovoru.

Na Lince bezpečí, která je určená dětem a mladým do 26 let, podle vedoucí krizových služeb Hany Píšové žádné telefonáty týkající zatmění Slunce nezaznamenali.