Většina výzkumu dlouhověkosti hledá cesty, jak zpomalit stárnutí u dospělých. Mezinárodní tým odborníků ale přichází s jiným pohledem. Tvrdí, že základy zdravého stáří se mohou formovat už před početím, během těhotenství nebo v prvních letech života. Informoval o tom web ScienceAlert.

Když se mluví o dlouhověkosti, nejčastěji přijdou na řadu doporučení týkající se zdravého životního stylu, jako jsou dostatek pohybu, kvalitní strava nebo omezení kouření a alkoholu. Nová práce mezinárodního týmu vědců ale naznačuje, že otázka dlouhého života může začínat mnohem dříve. Dokonce ještě před narozením.

Autoři článku publikovaného v časopise Nature Health upozorňují, že současný výzkum zdravého stárnutí se soustředí především na dospělé, tedy na období, kdy už se v organismu po dlouhá léta hromadí změny spojené se stárnutím. Podle nich se tím přehlíží zásadní období, kdy lze budoucí zdravotní trajektorii člověka ovlivnit nejvíce.

Kde začínají kořeny zdravého stáří?

Vědci proto navrhují vznik mezinárodního konsorcia PROSPER (Pregestational and Pediatric Research for Optimal Healthspan and Early-life Resilience), které by propojilo výzkum období před početím, těhotenství, raného dětství i dospělosti.

Opírají se přitom o stále větší množství důkazů, že zdravotní stav rodičů, průběh těhotenství, výživa nebo podmínky v prvních měsících života mohou ovlivnit riziko řady chronických onemocnění v dospělosti. Významnou roli hrají podle současných poznatků také epigenetické mechanismy, které regulují aktivitu genů, aniž by měnily samotnou genetickou informaci.

Podle autorů studie se trajektorie biologického stárnutí mohou začít odlišovat už při narození, případně ještě dříve. Přesto jsou porodnictví, neonatologie, pediatrie i péče o dospělé stále organizovány jako oddělené obory, které spolupracují jen omezeně. Chybí tak komplexní pohled na to, jak se biologické stárnutí vyvíjí napříč celým životem.

Biomarkery pro děti zatím chybí

Jedním z cílů projektu je také vývoj nových biomarkerů biologického stárnutí určených pro děti. Ty, které se dnes používají u dospělých, totiž nelze jednoduše přenést do pediatrie.

Zatímco u dospělého mohou určité biologické změny signalizovat urychlené stárnutí, u dítěte mohou být přirozenou součástí vývoje nebo známkou správné adaptace organismu. Bez věkově specifických referenčních hodnot proto hrozí jejich chybná interpretace.

Mohlo by vás zajímat

Výzkumníci proto chtějí vytvořit nástroje, které budou zohledňovat jednotlivé fáze vývoje dítěte a umožní sledovat biologické procesy mnohem dříve, než se objeví první zdravotní potíže.

Cílem není jen delší život

Autoři zároveň upozorňují na koncept označovaný jako peakspan, tedy období života, kdy člověk dosahuje nejlepší fyzické i psychické výkonnosti. Podle nich by medicína neměla usilovat pouze o prodlužování života nebo oddalování nemocí, ale také o prodloužení právě této etapy života ve zdraví.

Navrhované konsorcium má proto propojit biologická data, klinické informace i dlouhodobé sledování zdravotního stavu lidí od nejranějších fází života. Takový přístup by mohl pomoci lépe odhadnout budoucí zdravotní rizika a včas zasáhnout ještě před rozvojem onemocnění.

Projekt je zatím na samém začátku a představuje především návrh nové výzkumné spolupráce. Pokud ale získá podporu odborné komunity, mohl by podle autorů změnit pohled na prevenci stárnutí.