Dětských psychických krizí přibývá, lékaři nestíhají. Školy přebírají roli první pomoci

Psychických obtíží dětí přibývá, dostupnost odborné péče zůstává problematická. Školy se proto stále častěji stávají místem, kde jsou potíže zachyceny jako první. Ministerstvo školství chce jejich roli posílit prostřednictvím školních psychologů, prevence i nového systému metodické podpory. Zároveň ale připomíná, že školy nemohou suplovat zdravotnictví.

Úzkosti, panické ataky, sebepoškozování nebo dlouhodobé absence způsobené psychickými obtížemi. Situace, se kterými se ještě před několika lety setkávali učitelé spíše výjimečně, jsou dnes pro mnoho škol běžnou součástí každodenní praxe. Právě škola bývá často prvním místem, kde si někdo všimne, že dítě není v pořádku.

Jenže v okamžiku, kdy pedagogové doporučí odbornou pomoc, narážejí rodiny v řadě regionů na dlouhé čekací doby dětských psychologů a psychiatrů. Právě období mezi rozpoznáním potíží a zahájením léčby se tak stává jedním z největších problémů systému.

Ministerstvo školství proto zdůrazňuje, že škola by měla dítě v tomto mezidobí maximálně podpořit. Zapojit má vlastní školní poradenské pracoviště, spolupracovat s rodinou a podle potřeby i s dalšími institucemi.

„Škola sama nemůže nahradit zdravotní péči, může ale významně přispět k tomu, aby dítě nezůstalo bez podpory do doby, než se dostane k odborníkovi,“ říká pro Zdravotnický deník tiskový mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Škola jako první záchytný bod

Resort popisuje roli školy především jako včasné rozpoznání problémů a zajištění navazující pomoci. Vedle školních psychologů nebo speciálních pedagogů mají školy podle závažnosti situace spolupracovat také s pedagogicko-psychologickými poradnami, orgány sociálně-právní ochrany dětí, krizovými službami nebo multidisciplinárními týmy duševního zdraví.

Právě metodická podpora škol by se měla od září posílit. Nově totiž začne fungovat systém spádových pedagogicko-psychologických poraden, které budou jednotlivým školám poskytovat odborné vedení při řešení složitějších případů.

Nastávají ale i citlivé situace, kdy rodiče přes doporučení školy odbornou pomoc odmítají. Škola podle resortu nemůže zákonné zástupce přinutit k návštěvě zdravotnického zařízení. Pokud však získá důvodné obavy o zdraví nebo vývoj dítěte, může se obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Mohlo by vás zajímat

Kratom v praxi řešíme sporadicky. Pozornost si zaslouží úplně jiná hrozba, říká adiktoložka

Poměrně zásadní je přitom i další informace, která není mezi veřejností příliš známá. Poskytování poradenských služeb přímo ve škole, například školním psychologem, nevyžaduje souhlas rodičů. Škola má pouze povinnost zákonné zástupce o poskytované podpoře informovat.

Psychologů přibývá. Otázkou je, zda dost rychle

Ministerstvo upozorňuje, že dostupnost odborníků ve školách se postupně zlepšuje. Základní školy už mají systémově financované pozice školních psychologů, speciálních pedagogů i sociálních pedagogů, obdobný model se připravuje také pro mateřské a střední školy.

Podle údajů ministerstva působilo letos na jaře v běžných základních školách 645 školních psychologů. Ve vztahu k téměř milionu žáků to představuje přibližně jednoho psychologa na 1500 dětí. Ve středních školách připadá jeden psycholog přibližně na 2300 studentů.

Aktuální počty psychologů v běžných ZŠ a SŠ (zdroj MŠMT, počty psychologů jsou podle stavu k 31. březnu 2026, počty žáků k 30. září 2025, jedná se o ZŠ a SŠ všech druhů zřizovatelů):

Resort považuje současný systém financování za důležitý krok k tomu, aby odborná podpora nebyla závislá na krátkodobých projektech, ale stala se běžnou součástí fungování škol.

Cílem je zachytit problémy dříve

Mnisterstvo školství chce také klást větší důraz na prevenci. Psychické obtíže dětí spojuje s dopady pandemie, rostoucím stresem, změnami ve vrstevnických vztazích i s vlivem digitálního prostředí. Školy podle něj všechny tyto faktory neovlivní, mohou ale významně přispět k tomu, jaké prostředí dětem každý den nabízejí.

Vedle práce školních psychologů proto resort zdůrazňuje význam bezpečného školního klimatu, podpory třídních učitelů nebo preventivních programů. „Cílem je, aby měly školy dostatek kapacit nejen na řešení krizí, ale také na předcházení problémům,“ uvádí Macura. Podle ministerstva má stejný cíl i nový rámcový vzdělávací program, který více akcentuje systematickou práci se třídou a vztahy mezi žáky.

Mobil není jediný problém, ale je dobře viditelný

Jedním z nejdiskutovanějších témat posledních měsíců jsou mobilní telefony ve školách. Ministerstvo připravilo návrh legislativního rámce, který by základním školám poskytl jasnější oporu pro omezení používání mobilních telefonů během vyučování.

Opírá se přitom o doporučení Národního ústavu duševního zdraví i odborné studie upozorňující na souvislost nadměrného používání mobilních zařízení s úzkostmi, depresivními příznaky, poruchami spánku nebo zhoršenou schopností soustředění.

Současně ale ministerstvo upozorňuje, že samotná regulace mobilních telefonů nemůže být řešením. Za důležitější považuje rozvoj digitální gramotnosti, kritického myšlení a spolupráci školy s rodinou.