Každodenní realita českých lékáren skrývá tichý, ale systémově zásadní problém. Jde o chronicky nemocné pacienty, který přicházejí pro své pravidelné léky v momentě, kdy je jejich ošetřující lékař nedostupný. Ať už jde o plánovanou dovolenou, náhlé onemocnění doktora, zapomenuté balení při odjezdu do lázní nebo živelní pohromu, současná legislativa staví lékárníky do bezvýchodné situace. Přestože odborník za tárou vidí kompletní historii pacienta v jeho lékovém záznamu, přípravek bez platného eReceptu vydat nesmí. Řešení přitom existuje v podobě takzvaného mimořádného výdeje – institutu, o jehož ukotvení v zákoně lékárníci usilují už od roku 2020.

„Přestože jsme malá lékárna, setkáváme se s několika dotazy denně, zda můžeme vydat léky, když je lékař nedostupný. Současná legislativa je v tomto ohledu velmi striktní. Neumožňuje lékárníkům vydat jakékoliv léky na předpis, pokud pacient nemá recept vystavený lékařem, a to i přes to, že jsme schopní v lékovém záznamu ověřit, které léky pacient dlouhodobě užívá,“ popisuje pro Zdravotnický deník lékárnice Dominika Doubová z říčanské lékárny Dr. Douba.

Lékárníkům v takových případech nezbývá než se obrátit na zastupujícího lékaře nebo rovnou na přeplněnou nemocniční pohotovost, což znamená zbytečnou zátěž pro celý zdravotnický systém i samotného nemocného.

Nástroj pro kontinuitu léčby

Zavedení mimořádného výdeje by podle jeho zastánců přineslo zásadní obrat pro pacienty i zdravotnická zařízení. Klíčovým přínosem je podle Doubové zejména zachování kontinuity léčby u stabilizovaných pacientů, které by jinak náhlé vysazení medikace mohlo ohrozit na zdraví. Typicky jde například o chronická onemocnění srdce či metabolické poruchy. Určitá míra právní odpovědnosti, která by tím na lékárníky přešla, je podle ní zvládnutelná při správně stanovených mantinelech.

„Cílem lékárníků rozhodně není stanovování diagnózy, to není naše práce, ta přísluší lékařům. Smyslem není ‚tvořit recept bez lékaře‘, ale pouze umožnit krátkodobé překlenutí situace, kdy pacientovi prokazatelně hrozí přerušení léčby,“ zdůrazňuje lékárnice Doubová.

Mimořádný výdej by se podle ní měl striktně týkal výhradně vybraných skupin léčiv. „Největší smysl dává u dlouhodobě užívaných léčiv, u kterých je prokazatelná historie pacienta a je zřejmé, že se jedná o stabilní léčbu. Často se v lékárně setkáváme například se žádostí o výdej léků na vysoký krevní tlak nebo cholesterol, což jsou charakteristické skupiny, které by zde mohly být zahrnuté.“

Zároveň rázně odmítá, že by se nový systém mohl stát volnou vstupenkou k jakýmkoliv léčivům. U léků s obsahem návykových látek nebo s vyšším rizikem zneužití je podle ní nutné možnost mimořádného výdeje zcela vyloučit. Systém by navíc díky plné elektronizaci mohl obsahovat pojistky, které zneužití zabrání – například při ukončení léčby lékařem.

Mohlo by vás zajímat

Šest let přešlapování na místě

Historie myšlenky mimořádného výdeje (původně nazývaného nouzový výdej) sahá do první poloviny roku 2020. S návrhem tehdy přišel spolek Mladých lékárníků jako s přímou reakcí na pandemii covidu-19 a náhlé uzavírání ordinací kvůli karanténám. Podporu vyjádřila i Česká lékárnická komora (ČLnK), která návrh na konci roku 2021 předložila ministerstvu zdravotnictví. Od té doby se však legislativní proces prakticky zastavil, přestože by mechanismus pomáhal i při krizích typu povodní nebo během běžných letních dovolených.

Jedním z hlavních důvodů pomalého postupu je obava zákonodárců ze zneužití či nepřiměřeného přenesení rizika. Podle Doubové jde však o předsudky, které neodpovídají dnešním technologickým možnostem. „Zákonodárci nechtějí vytvořit situaci, která by vedla k nekontrolovanému výdeji léčiv. Ale vzhledem k možnostem elektronizace, kdy je možné jakýkoliv pohyb léčiv sledovat, je podle mého tato obava zbytečná,“ vysvětluje lékárnice. Digitální lékový záznam podle ní poskytuje plně spolehlivý podklad pro ověření pacientovy historie.

Mimořádný výdej by tedy neměl sloužit jako náhrada standardního vztahu mezi pacientem a jeho ošetřujícím lékařem. Má fungovat pouze jako záchranná síť pro krizové situace.