Podvodníci rozesílají SMS zprávy s oznámením o dluhu na pojistném u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), chtějí tak získat peníze nebo přístup k účtu. VZP takovým způsobem o dluhu své klienty neinformuje a nikdy nežádá okamžitou platbu, informovala ve čtvrtek v tiskové zprávě. Podvodné e-maily, SMS nebo zprávy přes komunikační aplikaci WhatsApp se objevují opakovaně a zneužívají názvy známých firem nebo úřadů.
„VZP nikdy nerozesílá podobné SMS zprávy s výzvou k okamžité platbě prostřednictvím přiložena klientskou linku VZP nebo poslat e-mail s dotazem na [email protected],“ uvedl ředitel odboru bezpečnosti VZP Jan Svoboda.
Na nic neklikejte
„Součástí je odkaz, na němž by lidé měli získat informace o údajné dlužné částce, s výzvou k její okamžité úhradě. I v tomto případě důrazně varuji, aby lidé na nic neklikali. Stali by se obětí podvodu. Přijdou o finanční prostředky i údaje pro vstup do svého bankovnictví,“ doplnil.
VZP na podvody zaměřené na její klienty upozorňuje opakovaně, letos už třikrát. Zachycené podvodné zprávy pojišťovna zveřejňuje na webu. Některé e-maily slibují vyplatit fiktivní přeplatky, zapojení do falešného průzkumu či do soutěže s potřebou vyplnění osobních a bankovních údajů.
„Naposledy také zneužili podvodníci veřejnou debatu o digitalizaci zdravotnictví a snažili se vylákat z pojištěnců osobní údaje, aby ‚mohli i nadále využívat lékařské služby‘,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Co je to spoofing
V posledních letech na podvodné zprávy upozorňovaly také například mobilní operátor T-Mobile, Česká správa sociálního zabezpečení, policie nebo Finanční správa. Objevil se také falešný e-shop s elektronickými dálničními známkami.
Letos v létě se stala obětí podvodu pracovnice Správy nemovitostí Hradec Králové (SNHK), která v polovině července poslala podvodníkům vydávajícím se za policisty a pracovníky České národní banky asi 46 milionů korun.
Loni například policisté varovali před SMS zprávami, které vypadaly, že jsou rozesílány z linky 158. Příjemci sdělovaly, že na něj bylo podáno trestní oznámení, a snažily se ho rovněž donutit otevřít připojený odkaz.
Podle policie jde o takzvaný spoofing, tedy sofistikovanou formu podvodu, kdy podvodník falšuje identitu třetí strany a působí často velmi důvěryhodně. Snaží se tak získat neoprávněně cizí finanční prostředky nebo třeba osobní data.
