Káva nemusí být jen oblíbeným ranním rituálem, ale za určitých okolností také nápojem, který prospívá zdraví. Server Medical News Today shrnul výsledky novějších výzkumů, podle nichž může pravidelná konzumace kávy souviset s nižším rizikem některých srdečních a jaterních onemocnění.

Káva má mezi odborníky na výživu a zdraví poněkud rozporuplnou pověst. Zatímco nadměrný příjem kofeinu může přinášet nepříjemné účinky, výsledky řady novějších výzkumů ukazují, že samotná káva může mít při umírněné konzumaci i příznivé stránky. Server Medical News Today ve svém přehledu upozornil na několik studií, které se zaměřily na souvislost mezi pitím kávy a zdravím srdce, jater a srdečním rytmem.

Jedním z hlavních témat je přitom množství kávy, které může člověk během dne vypít, aniž by se tím zvyšovalo zdravotní riziko. Americká kardiologická asociace (AHA) ve vědeckém prohlášení publikovaném v časopise Circulation uvádí, že pro většinu dospělých je obecně bezpečný příjem až kolem 400 miligramů kofeinu denně. Podle typu a síly nápoje to může odpovídat přibližně třem až pěti šálkům kávy o objemu zhruba 240 mililitrů.

Právě v tomto rozmezí se podle dostupných poznatků může objevovat také potenciální ochranný efekt. Pravidelné pití kávy bylo spojováno s nižším rizikem fibrilace síní, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání nebo cévní mozkové příhody.

Neznamená to však, že by kardiologové měli pacientům doporučovat vypít pět šálků kávy denně. Jde spíše o horní hranici, která se u většiny zdravých dospělých jeví jako bezpečná.

Rozhoduje nejen počet šálků, ale i jejich obsah

Významnou roli přitom může hrát samotná podoba nápoje. Černá nebo jen minimálně slazená káva představuje z hlediska výživy něco jiného než nápoj plný cukru, sirupů či kalorických přísad. Kromě kofeinu obsahuje také řadu biologicky aktivních látek, včetně antioxidantů a dalších rostlinných sloučenin.

Zároveň ale neexistuje univerzální množství kávy, které by vyhovovalo každému. Lidé se například liší v rychlosti, s jakou jejich organismus kofein odbourává. U pomalejších metabolizátorů tak může stejná dávka vést k výraznějšímu zvýšení krevního tlaku, palpitacím nebo problémům se spánkem, zatímco jiný člověk ji prakticky nepocítí.

To je také důvod, proč nelze výsledky populačních studií jednoduše převést do doporučení „čím více kávy, tím lépe“. Potenciální zdravotní přínos se navíc nemusí týkat pouze kofeinu samotného.

Játra mohou z kávy těžit ještě výrazněji

Pozornost vědců v posledních letech přitahuje také vztah mezi konzumací kávy a zdravím jater. Studie publikovaná v časopise Clinical Gastroenterology and Hepatology pracovala s údaji více než 354 tisíc dospělých z britské databáze UK Biobank. Na začátku sledování neměli účastníci diagnostikovanou rakovinu jater ani cirhózu.

Po mediánu třinácti let sledování se u lidí, kteří pili nejméně pět šálků kávy denně, ukázalo nižší riziko cirhózy, hepatocelulárního karcinomu i úmrtí souvisejících s onemocněním jater.

Mohlo by vás zajímat

Jedním z možných vysvětlení je množství bioaktivních látek obsažených v kávě. Ty mohou mít antioxidační a protizánětlivé účinky a zároveň podporovat citlivost na inzulin a regulaci krevního cukru. Pravidelná konzumace kávy byla v minulosti spojována také s menším množstvím tuku v játrech a pomalejším rozvojem jaterní fibrózy.

Překvapivé výsledky u lidí s fibrilací síní

Zajímavý posun přinesl také výzkum u lidí s už zmíněnými poruchami srdečního rytmu. Klinická studie z roku 2025 sledovala 200 dospělých s perzistující fibrilací síní. Část z nich měla během šesti měsíců pít alespoň jeden šálek kofeinové kávy denně, zatímco druhá skupina se kofeinu vyhýbala.

Výsledek byl překvapivý. U lidí zařazených do skupiny s pravidelnou konzumací kávy bylo riziko opakování síňové arytmie o 39 % nižší. Zjištění je významné především proto, že šlo o randomizovanou studii, která umožňuje lépe posuzovat, zda mezi sledovaným faktorem a výsledkem skutečně existuje příčinná souvislost.

Podle autorů studie tak výsledky výrazně zpochybňují dosavadní představu, že kofein musí lidem s fibrilací síní automaticky škodit.

Ani lék, ani strašák

Výzkumy dohromady naznačují, že obraz kávy jako potenciálního zdravotního rizika je příliš zjednodušený. U zdravých dospělých může být umírněná konzumace součástí zdravého životního stylu a některé studie dokonce ukazují na nižší riziko závažných kardiovaskulárních či jaterních onemocnění.

Zároveň ale není namístě začít kávu pít pouze kvůli prevenci nemocí. Studie sledují různé skupiny lidí, používají odlišné metodiky a výsledky nelze vždy zobecnit na celou populaci. U konkrétního člověka navíc záleží na jeho zdravotním stavu, citlivosti na kofein i způsobu přípravy nápoje.