Každé dítě, které trpí chronickým onemocněním dýchacích cest, diabetem nebo kardiovaskulárními chorobami, by mělo být očkováno proti chřipce. Takové je doporučení německé Stálé komise pro očkování při Institutu Roberta Kocha. Jenže v Německu je proti chřipce očkováno jen asi každé desáté takové dítě. Uvedl to odborný deník Deutsches Ärzteblatt s odvoláním na statistiky zmíněného institutu. „U těchto dětí existuje zvýšené riziko závažného průběhu chřipky s nutností hospitalizace s intenzivní péčí,“ varují odborníci.
V posledních letech lze v Německu pozorovat jeden nenápadný, avšak negativní trend, který se týká proočkovanosti proti chřipce. Ačkoli proočkovanost celkové populace se u našich západních sousedů pohybuje na relativně slušné úrovni, u dětí s chronickými onemocněními dochází k jejímu poklesu.
V loňském roce se pohybovala na úrovni přibližně deseti procent. To je méně než poloviční míra oproti prvnímu roku covidové pandemie, respektive sezoně 2020/2021. Tehdy se proočkovanost dětí a mladistvých s chronickým onemocněním dýchacích cest, diabetem nebo chronickým kardiovaskulárním onemocněním pohybovala nad 20 %.
Klesající trend zatím nezastavuje
Pokles této proočkovanosti po odeznění covidové pandemie by zřejmě nebyl nikterak překvapující nebo znepokojivý. Jenže v současné době se míra proočkovanosti proti chřipce u takto nemocných dětí nachází na nižších hodnotách, než tomu bylo řadu let před covidem. A zatím se zdá, že sestupný pocovidový trend se nezastavil, jak vyplývá z aktuálního Epidemiologického bulletinu vydaného Institutem Roberta Kocha.
„Proočkovanost proti chřipce u dětí a dospívajících se zdravotními potížemi je v Německu příliš nízká,“ uvádějí autoři zprávy. Podle nich chřipka často není vnímána jako hrozba, což může být hlavní důvod klesající proočkovanosti u zmíněné skupiny.
„V mnoha situacích hraje roli prostě to, že rodiče na očkování proti chřipce u svých dětí zapomenou, nebo skutečnost, že lékaři toto téma vůbec nenastolí,“ uvedla pro Deutsches Ärzteblatt Barbara Gärtnerová, vedoucí oddělení nemocniční hygieny ve Fakultní nemocnici Sárské univerzity. Obavy z vedlejších účinků očkování podle ní hrají jen zanedbatelnou roli.
Bez očkování roste riziko hospitalizace
Podle autorů zprávy by k prevenci závažných případů chřipky mohlo významně přispět zvýšení informovanosti lékařů. Podle Gärtnerové děti vakcínu dobře snášejí a není důvod k obavám z její aplikace. „Rizika spojená s očkováním proti chřipce jsou minimální. Přínosy očkování prokázala řadě studií i na základě údajů z reálné praxe. Kontraindikace se v podstatě omezují na alergické reakce na některé složky obsažené ve vakcíně,“ vysvětlila Gärtnerová.
Stálá komise pro očkování (STIKO) při Institutu Roberta Kocha už více než 30 let doporučuje každoroční očkování proti chřipce pro děti a dospívající s určitými základními zdravotními potížemi. Vztahuje se mimo jiné na chronická onemocnění dýchacích cest, chronická kardiovaskulární onemocnění, chronické metabolické poruchy (například diabetes mellitus či obezitu) a vrozené nebo získané imunodeficience.
„U těchto dětí a dospívajících existuje zvýšené riziko závažného průběhu chřipky, hospitalizace, nutnosti intenzivní péče či dokonce úmrtí v důsledku nákazy,“ uvádí STIKO.
Proočkovanost klesá napříč věkovými skupinami
Loňská chřipková sezóna ukázala, jak je důležité, aby se očkování neomezovalo jen na dospělou populaci, ale aby vakcíny dostaly i děti s uvedenými zdravotními obtížemi. Během minulé chřipkové sezóny totiž většina dětí, které byly hospitalizovány s akutními respiračními infekcemi, měla chřipku.
„Počet případů chřipky v tuto chvíli převyšuje počty případů způsobených virem SARS-CoV-2 a RSV,“ uvedla začátkem tohoto roku Nicole Töpfnerová, předsedkyně Německé společnosti pro dětské infekční lékařství.
Proočkovanost německé populace proti chřipce po covidu klesá ve všech věkových skupinách. Největší část lidí, kteří se nechají proti chřipce očkovat, se nachází ve skupině nad 60 let věku. A to na úrovni kolem 35 %.
Podíl očkovaných se zdravotními komplikacemi, avšak ve věku 18 až 59 let, se nachází těsně nad 10 %, což je prakticky srovnatelné s podílem dětí se zdravotními komplikacemi. Také u těchto dospělých je současná míra proočkovanosti proti chřipce mírně nižší, než tomu bylo před pandemií covidu.
