Poslanec už ve správní radě největší české zdravotní pojišťovny neusedne. Alespoň to plánuje ministerstvo zdravotnictví pod taktovkou Adama Vojtěcha. To chce novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění zavést převratné změny v řízení pojišťoven. Nově by tak měly mít všechny správní rady pojišťoven jen 9 členů. Ti musí splnit přísná kritéria, co se týče střetu zájmů. A za své počínání ponesou hmotnou odpovědnost.

„Hlavními obecnými nedostatky systému jsou nejasné vymezení odpovědností mezi státní správou a zdravotními pojišťovnami, nerovné postavení pojišťoven a neexistence nástrojů pro rovnou soutěž pojišťoven. Naproti tomu je pro systém, a to zejména v případě VZP, typický vysoký stupeň politizace rozhodování o distribuci prostředků, minimální vliv plátců pojistného na správu prostředků, směřování systému a kontrolu jeho efektivity,“ konstatuje ministerstvo v odůvodnění.

Vůbec největších změn tak dozná správní rada VZP. Podle návrhu, který míří do meziresortního připomínkového řízení, by měla mít místo stávajících 30 členů jen 9. A žádného z nich nemá volit Poslanecká sněmovna.

„Navrhovaná právní úprava sjednocuje složení orgánů všech zdravotních pojišťoven. Správní rady zdravotních pojišťoven včetně VZP budou složeny na samosprávném principu rovným dílem z volených zástupců pojištěnců a zaměstnavatelů. V zájmu kontinuity je zachována i účast zástupce státu,“ načrtává důvodová zpráva k návrhu.

Větší kompetence i odpovědnost

Zatímco doposud se správní rada VZP sestávala ze 20 členů volených sněmovnou a 10 navržených vládou, teď vláda navrhne tři členy. Další tři vyberou zaměstnavatelé spolu s OSVČ a tři si zvolí zaměstnanci. Stejně to má fungovat i u zaměstnaneckých pojišťoven. Tam dnes vybírá 5 členů vláda a 10 jich volí z řad pojištěnců plátci pojistného.

„Navržený počet členů je podle předkladatele dostatečný pro řádný výkon zákonem svěřené působnosti správních rad. Současně lze očekávat vyšší operativnost jednání, efektivnější organizaci práce orgánu a větší přehlednost při vyvozování odpovědnosti za přijímaná rozhodnutí,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě s tím, že změna navíc ušetří prostředky provozního fondu.

„Pojištěncům a zaměstnavatelům navržená úprava přináší přímou participaci na volbách do orgánů. A tím i možnost ovlivnit směřování pojišťovny, respektive kontrolovat její vnitřní fungování a zajištění potřeb jejích pojištěnců,“ doplňuje odůvodnění.

Správní rady by v nové podobě měly získat také širší kompetence. Týkat se mají nastavení výše úhrad a smluvních vztahů s poskytovateli, zajištění dostupnosti zdravotních služeb v podobě zprávy o síti a ročních úkolů pro ředitele pojišťovny a jejich vyhodnocení. Na druhou stranu ale budou mít volení členové hmotnou odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu funkce. Proto musí pojišťovna sjednat pojištění hmotné odpovědnosti.    

Dozorčí rada může navrhnout odvolání ředitele

Změnit se mají také dozorčí rady, které budou mít nově 12 členů. Doposud měla dozorčí rada VZP 13 členů, z toho 10 jich volila sněmovna a 3 jmenovala vláda. Oproti tomu zaměstnanecké pojišťovny mají dozorčí rady o 9 členech. Tři jmenuje vláda, tři vybírají zaměstnavatelé a OSVČ a tři zastupují zaměstnance. Právě toto rozdělení má platit i nadále pro všechny pojišťovny včetně VZP. K tomu se ale ještě přidají 3 členové volení Poslaneckou sněmovnou.

Dozorčí rady by zároveň měly získat rozšířené kompetence, a to v podobě kontroly související se zajištěním nároku pojištěnců a s místní a časovou dostupností zdravotních služeb (tedy zprávou o síti).

„Do kompetencí dozorčí rady bude dále patřit také projednávání ročních úkolů pro ředitele pojišťovny a jejich vyhodnocení, které má vliv na jeho odměňování. V případě závažných nedostatků v řízení může dozorčí rada správní radě navrhnout odvolání ředitele. Nově se zavádí povinnost dozorčí rady informovat ministerstvo zdravotnictví v případě nezajištění dostupnosti zdravotních služeb zdravotní pojišťovnou,“ objasňuje důvodová zpráva.

Konec střetu zájmů

Funkční období členů rad bude i nadále čtyři roky, nově ale půjde u všech o stejné časové období. Nemá tedy docházet k tomu, že se část členů zvolí na jiné období než ostatní.

Členové rad ovšem nově musí splnit podstatně přísnější podmínky, co se týče střetu zájmů, než tomu bylo přinejmenším v případě VZP doposud. Do rad tak nesmí zasednout vedoucí zaměstnanci smluvních poskytovatelů zdravotních služeb, distributora léčivých přípravků a dodavatelů zboží nebo služeb.

„Vylučuje se střet zájmů též u subjektů, u nichž poskytování zdravotních služeb není převažující činností. Například u velkých investičních celků poskytování zdravotních služeb z hlediska celkového objemu tržeb může představovat pouze menšinový podíl, jelikož v absolutních číslech je nezanedbatelný. Kritérium ‚převažující činnosti‘ je poněkud vágní a obtížně přezkoumatelné. Návrh zamezí stavu, kdy by velké investiční celky skrze účast svých zástupců v orgánech zdravotních pojišťoven mohly ovlivňovat úhradové podmínky ve prospěch svých zdravotnických divizí na úkor nezávislých nebo menších poskytovatelů,“ stojí v odůvodnění.

Zákaz střetu zájmů se týká i ředitelů pojišťoven. Konkrétně tak vyloučí osoby ve vedoucích pozicích právnických osob, které mají ekonomický zájem na rozhodování zdravotních pojišťoven, a také poskytovatelů zdravotních služeb bez ohledu na rozsah.

Povinné elektronické volby

Novinkou se stane také povinnost zajistit volby do orgánů pojišťovny i elektronickou formou.

„Elektronická forma voleb umožní oslovit více volitelů, usnadnit přístup pojištěncům k volbám a zvýšit legitimitu orgánů. Pojištěnci budou elektronicky upozorněni na termíny a možnost aktivní i pasivní účasti ve volbách. V případě, že mají některou z uznávaných elektronických identit, bude jim umožněna distanční účast na volbách,“ uvádí důvodová zpráva.